Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí, zaobírá se například kumulací bohatství či nesmyslností válek, hledá směr, kterým se ubírá moderní civilisace.
Druhým svazkem třídílné práce, zabývajícím se filosofickými aspekty vyprávění, navazuje francouzský filosof na svou předchozí práci o metafoře. Výsledkem je hluboká analýza narativity, chápání času a dějin prostřednictvím vyprávění, jehož kořeny sahají až k Aristotelovi a Augustinovi.
Málokoho by napadlo vzít vážně vtipy, gagy a kousavé poznámky na adresu Boha a náboženství, které se objevují ve filmech a textech Woodyho Allena.
První svazek třetího dílu Fenomenologických spisů zahrnuje nepublikované rukopisy z let 1939–1945, v nichž Patočka dále rozvíjí svou koncepci fenomenologie z konce 30. let: na místo transcendentální subjektivity staví neobjektivovatelné nitro a v souvislosti s tím usiluje o vypracování nové teorie intencionality
Ve svém pojednání Manželská láska Swedenborg učí, že pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou trvají dále i po smrti v duchovním světě a že manželství existuje i v nebi. Na zemi uzavřená manželství, která nejsou opravdová, však v nebi nepokračují. Ty dvojice, které patří k sobě, spolu zůstanou, ostatní se rozejdou po svých vlastních cestách.
Publikace je pokusem o teologicko-antropologickou interpretaci vybraných fotografií reprezentujících konceptuální uměleckou tvorbu. Jejím cílem je poukázat na některé způsoby, jimiž je v konceptuální fotografii vyjadřována otázka po mezilidské vzájemnosti a reprezentována tematika rodinného společenství.
Výbor teoretických studií a esejů je čtvrtým svazkem série Postkoloniální myšlení. Tato série má volně chronologickou návaznost a obsahuje jak překlady ucelených knih (Frantz Fanon – Černá kůže, bílé masky a Homi K. Bhabha – Místa kultury), tak dvě antologie vybraných textů.
Filosofie se rodí v dialogu a pouze v něm zůstává nadále živá. Klást otázky patří k základnímu étosu opravdové filosofické práce, která se nesmí zastavit před žádnou autoritou.
Kniha Filozofia chôdze francúzskeho filozofa Frédérica Grosa, profesora politickej filozofie na Univerzite Paríž XII, je bestsellerom na knižnom trhu. Ide o filozofickú knihu písanú ľahkým esejistickým perom, prístupnú aj bežnému čitateľovi. Predajnosť knihy len vo Francúzsku dávno presiahla počet 100 000 výtlačkov.
Spis O strachu z bohů pochází z raného období jeho tvorby. Plútarchos v něm podrobuje velice ostré kritice všechny iracionální projevy náboženské víry, její přepjaté či pathetické projevy.
Filosofie ztratila čtenáře, kterým nemá co nabídnout pro jejich moudrou orientaci ve světě. Specializovaná pojednání o „problémech“, které nezajímají už ani „odborníky“, neosloví jednotlivce při jeho konkrétním úsilí o porozumění tomu, kým sám je a co ho obklopuje.
Publikace mapuje vybrané podoby proměn pojetí svobody od antiky po současnost. V historické části knihy je prostor věnován antickému myšlení (od Aristotela přes helénismus až k pozdní antice), řecké i latinské patristice (Órigenés a Řehoř z Nyssy, Julián z Aeclana a Augustin), středověku (Jan Duns Scotus), období renesance (Paracelsus) a osvícenství (Kant).
Odráží náš jazyk poměry ve světě? Či vnáší naopak sám do světa strukturu?
Způsob, jakým se autor věnuje tajemství zla, by se dal nazvat mystickým. Nenabízí řešení, alespoň ne v rozumové oblasti. Jediné řešení je přijetí zla, bez nároků na vysvětlení, na možnost úniku, ale též bez rezignace a zoufalství. Kristův učedník nachází klíč k tajemství zla v hlubinách milosrdenství, nikoli intelektu.
Nová kniha významného amerického filozofa a teológa ponúka pozoruhodný príspevok do večnej diskusie o „viere a neviere“, v ktorom možno nájsť širokú škálu podnetov inšpirovaných duchovnou skúsenosťou ľudstva a jej konfrontáciou s myšlienkovým svetom značnej časti našich súčasníkov.
Fenomén služby bývá často vnímán z hlediska praxistického přístupu nebo z hlediska různých teorií sociální práce. Tato studie se službou zabývá jako kulturním fenoménem z perspektivy kulturně-antropologického přístupu. Ten nás přivádí k samotným kořenům kulturního fenoménu služby, kde se odhalují jeho teologické základy.
Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejména odpovědnosti morální.
Významné dílo světové politické filozofie Člověk a stát od francouzského filozofa Jacquesa Maritaina (1882–1973) vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých nejprve do svazku Man and the State (1951) a později vydaných francouzsky pod názvem L’Homme et l’état (1953).
Výbor z kratších, nicméně po mnoha stránkách pozoruhodných spisků velkého německého myslitele 19. století. Texty zde zahrnuté skýtají četbu zábavnější a časově i volně méně náročnou, než je lektura obsáhlých svazků. Dohromady dávají zajímavý obraz mnohostrannosti i mnohoznačnosti autorova myšlení a tvorby.