Je idea právního státu výdobytkem moderního liberálního myšlení, anebo její počátky můžeme sledovat třeba až do antiky a středověku? V jakých momentech antického a středověkého myšlení můžeme spatřovat kořeny dnešní ideje právního státu?
Zborník Studia doctoralia Tyrnaviensia 2013 vznikol ako výstup z 3. doktorandského dňa Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, ktorý sa uskutočnil 6. februára 2013.
Kniha Ladislava Tkáčika, pedagóga katedry filozofie, „Príspevok Emmanuela Lévinasa k fenomenológii daru“ zodpovedá nadpisu: Ide o text so skromnou ambíciou byť príspevkom. Nesnaží sa pokryť celé pole problematiky daru či darovania, no snaží sa byť verný fenomenologickému prístupu.
Výklad udalostí roku 193 (tzv. rok piatich cisárov), ktorý je obsahom 74. knihy Rímskych dejín Cassia Diona, pomerne prominentného rímskeho senátora severovského obdobia a významného historiografa, sa začína Pertinakovou aklamáciou a predstavuje vlastne najstaršiu ukážku Dionovej historickej spisby.
Široký a přitom jednotící soubor textů z nichž je patrná výška a lehkost nadhledu i hloubkou a síla encyklopedických znalostí. Obsahuje knižně nevydané texty o filosofii, umění, jazyce, sémantice, metafoře, matematice, logice i o výtvarných umělcích, komunikologii i vidění a vědění. Na závěr publikace je zařazen rozsáhlý text prof.
Východiskem analýz, které Merleau-Ponty podává v této knize, je kritika koncepcí, které chování živých organismů pojímají jako kauzální účinky izolovaných neurofyziologických procesů; najdeme tu tedy např. i kritiku Pavlovovy teorie podmíněných reflexů.
Filozofové rádi vyprávějí smyšlené příběhy. Používají je jako argumenty, jimiž podporují tvrzení o světě, o společnosti, a také o tom, jak bychom měli či neměli jednat. Říkají tomu myšlenkové experimentování.
Tresť moudrosti uzavírá autorčinu literární a filozofickou tvorbu. Texty z konce života. Doplněno mystickou básní Podání rukou.
Studie: Tomáš Vítek, Duše jako vzduch.
Augustinova filozofia je predovšetkým kontempláciou Slova. Domninantnou a ústrednou sa pre neho stala problematika milosti a jej vzťah k slobodnej vôli. Zámerom práce je priblžiť jeho spôsob myslenia.
Poutavé vyprávění víly Iluze, pro dospělé i děti, o jejích zážitcích, rozhovorech s křišťálem a jejich společném léčení lidí, z doby vílina pobytu ve křišťálové kouli, ze které nemohla ven. Předmluva autorky Knížka, kterou držíte v rukou, vznikla „náhodou“. Od svého současného učitele, Michaela Grauer Brecht (kterému děkuji!
Ruská filozofia si zaslúži, aby bola viac docenená, a to pre hĺbku svojich sociálno-etických a metafyzicko-ontologických konceptov, ktoré môžu byť inšpirujúce práve v našich časoch, kedy prežívame krízu rodinných vzťahov, krízu filozofického myslenia a humánnosti.
Jeden z nejdůležitějších teologů dvacátého století osvětluje vztah křesťana a Ježíšova učení. Co dnes znamená vzít vážně Ježíšovo slovo, jak se dnes má stát učedníkem voják, obchodník, dělník? V čem spočívá radikalita Ježíšovy výzvy? Jak rozumět boží vůli dnes?
Nová kniha Jiřiny Šiklové formou fiktivních rozhovorů, vyprávění i teoretických výkladů přibližuje smrt jako základní životní fakt, který k vlastní škodě vytěsňujeme ze svého myšlení a řeči – a s nimi často i umírajícího člověka. My lidé jsme si jako jediní tvorové vědomi své smrti.
Kniha Pohledy ze skutečného světa představuje soubor přednášek Georgije Ivanoviče Gurdžijeva pronesených k jeho žákům. Sbírka vyšla až po jeho smrti a je vytvořena na základě deníkových zápisů a vzpomínek lidí, kteří se těchto přednášek zúčastnili.
This monograph has set itself the goal to examine, outline, elucidate, and supplement the existing body of knowledge concerning a theme from patristic and medieval theology recalled in 1953 by Marie-Dominique Chenu, and that is the assertion that man was created as a replacement for fallen angels (Yves Congar: créature de remplacement; Louis Bouyer: ange de remplacement).
Autor sice tvrdí, že kniha je tuctová učebnice morálky, ale není tomu tak - aspoň co do žánru a metody výkladu.
Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“.
Oheň vyhasl? Zabalíme to, nebo to ještě rozfoukáme? Jedenadvacáté století bude konvulsivní, nebo nebude vůbec, soudruhu Bretone!
Průlomová studie (nejen pro historiky) o vztahu mezi náboženskou praxí a životním stylem Habsburského domu od konce středověku až po novověk.