Jako třetí svazek Díla Vratislava Effenbergera vychází jeho poslední velká práce, vznikající do roku 1977. Autor v ní prostřednictvím prozaického útvaru na pomezí autoanalýzy, osobní zpovědi, básně a odborného textu hledá historickou logiku psychosociálního, společenského a politického vývoje světa od začátku 20.
Kniha Romana Cardala Identita a diference je určena všem, kdo se chtějí hlubším způsobem seznámit se základními problémy ontologie. Přístup autora je inspirován aristotelsko-tomistickou tradicí, avšak nejde o její pasivní reprodukci.
Autor podává přehled Husserlovy koncepce genetické fenomenologie, snaží se ukázat princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci fenomenologie s genetickou problematikou spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické filosofii: genetická analýza není jen jednou z oblastí fenomenologie, ukazuje se jako nepostradatelná pro plné určení smyslu ve všech dalších
Francouzský filozof a pedagog, původem z Bulharska, prišel do Francie v roce 1937. Významným rysem jeho učení je množství způsobu, kterými je osvětlováno ústřední téma: člověk a jeho růst k dokonalosti. Ať už je problematika jakákoliv, je vždy pojata z takového hlediska, aby člověk mohl lépe pochopit sám sebe a vést lepší život.
Filozofia multikulturalizmu je postoj a videnie sveta, kde je prítomná snaha človeka vnímať vzťahové mechanizmy medzi jednotlivými kultúrami na dobré. Táto filozofia však prináša mnoho prúdov sub-teórií, ktoré nie vždy daná spoločnosť prijíma.
O Gredtových Základech aristotelsko-tomistické filosofie lze říci, že jsou vyváženým shrnutím nejvýznamnějších výsledků, jichž dosáhla obnovená "třetí" scholastika v 19. století.
Je možným stretom pravdy o bytí a jazyku práve bod mlčania?
Jediná dochovaná delší filosofická monografie z Klímovy pozůstalosti v jediném doposud existujícím vydání. Pozoruhodný text kriticky polemizující s hlavním dílem nejvýznamějšího ruského křesťanského mystika.
Úvod do theosofie a „Tajného učení“ H.P.Blavatské. Všichni hledáme pochopení sama sebe a pochopení světa, ve kterém žijeme. Jeden ze základních principů theosofického filosofického názoru spočívá v tom, že bychom měli spíše vynechat slovíčko „a“ v této větě, abychom tak odstranili obvyklé oddělení mezi sebou samými a světem.
Britský sociální teoretik R. Fine ve své studii navazuje na Kanta, Hegela, Hannah Arendtovou a další autory a nabízí originální rozbor pojetí kosmopolitního uspořádání, které je výzvou pro všechny badatele zabývající se problémy a řešeními současného světového řádu.
Pojednání Řehoře z Nyssy (zemř. po r. 390) shrnující kappadockou trojiční nauku o jediné přirozenosti a třech osobách či hypostazích v křesťanském božství. Božská přirozenost je pro Řehoře především nevymezená, tj. prostá všech určení. Neexistuje však jinak než ve svých hypostazích, jež jsou konstituovány svými charakteristikami, tj. vztahypůvodu.
Komparitivně pojatá populární studie anglického filosofa srovnává hlavní Nietzscheho východiska s myšlením nové francouzské školy (Foucault, Derrida..)a klade si otázku, jak blízko tento německý "antifilosof", nabourávající zaběhlé jistoty lidského světa, stál svým naladěním moderní myšlence postmodernismu.
Co může psychoanalýza říci ke smyslu filosofie? Kniha využívá psychoanalytickou metodu k porozumění filosofii a roli filosofa v současném zmateném světě. Jaká je motivace myslitelů, kteří konstruují filosofické obrazy světa? Je filosofie pouze únikem a obranou, nebo může mít také terapeutický význam?
Ve svém stěžejním díle si autor položil tradiční otázku po bytí zásadně novým způsobem. To jej přivedlo k přehodnocení dosavadní filosofické tradice. Výklad lidského bytí ve světě, k němuž v tomto díle dospěl, představuje přelom, jímž se filosofii otevřely nové, dodnes nevyčerpané možnosti.
Dějiny filosofie sestávají z řady zvučných jmen, odvíjející se již od dob antiky. S rozmachem křesťanství a rozvojem církevní vzdělanosti pronikají filosofické myšlenky i do českého prostředí a zakořeňují v něm zprvu jako součást výuky především na půdě Karlovy univerzity. Od 14.
Předložená interpretace druhé Nietzscheho Nečasové úvahy O užitku a škodlivosti historie pro život si klade za úkol vyšetřit základ lidského života, který je podle Nietzscheho jednotou času, pocitů a řeči.
Touto prácou autori reagujú na často opakované tvrdenia o údajnej degradujúcej kvalite prekladateľskej a tlmočníckej práce a rovnako upadajúcom postavení prekladateľa a tlmočníka. Jej cieľom nie je normy nastavovať či predpisovať.
Studie Raymond Roussel (1963) je jediná Foucaultova kniha věnovaná jedné konkrétní osobnosti. Nejde zde jen o důkladný rozbor díla jedné z nejzajímavějších a nejbizarnějších postav francouzské literatury, díky němuž Roussel po dlouhém období zapomnění vstoupil do povědomí čtenářů, ale také o vybudování určité teorie vztahu mezi subjektem, řečí a světem.
Práce svérázného německého filosofa, o němž říká jak Rahner, tak Balthasar, že vnesl do teologického myšlení v Německu smysl pro paradoxy. Vyplňuje se tak v českém prostředí závažná absence.
Kniha súčasného renomovaného filozofa Briana Carra Úvod do metafyziky mapuje najvýznamnejšie problémové okruhy, ktorými sa zaoberajú niektoré filozofické disciplíny. Metafyziku autor chápe ako kategoriálny opis, teda innos, ktorej cieľom je opísať našu konceptuálnu výbavu, prostredníctvom ktorej uchopujeme a poznávame náš svet.