Ve svém raném díle se Martin Buber pokusil shromáždit zprávy o setkání člověka s Bohem, jež nalezl v duchovních textech celého světa. Jeho přáním přitom bylo vybrat texty co nejbezprostřednější, co nejméně literárně stylizované.
V nakladatelství Vyšehrad vychází další práce známého francouzského filosofa, historika a klasického filologa Pierra Hadota (1922–2010), vynikajícího znalce antického myšlení. V roce 2010 již vyšlo Závoj Isidin / Esej o dějinách ideje přírody. V jedné ze svých nejznámějších knih se věnuje nejen dějinám, ale i pojetí filosofie ve starověkém Řecku a Římě.
Paradigmy k metaforológii, ktoré po prvý raz vyšli v roku 1960, možno považovať za kľúčové dielo nemeckého filozofa Hansa Blumenberga.Blumenberga zaujíma spôsob filozofickej artikulácie nášho sebaporozumenia a porozumenia svetu.
Jak začal život?Jsme ve vesmíru sami? Co se děje se skutečností v blázinci kvantové záhadnosti? Je vesmír uspořádaný nebo chaotický? Můžeme důvěřovat vědě, že nám odhalí pravdu?
Jak vůbec vesmír vznikl? Jsme v nekonečnosti kosmu sami? Dokážou vědci vyřešit záhadu času? Co je to duch ve stroji? Je Bůh?
Literárněhistorická studie Německá píseň o české Libuši – Obraz českého dávnověku v české a německé literatuře 19. století se zabývá různými přístupy k zobrazení českého dávnověku v české, českoněmecké a německé literatuře.
Dnes už nám svět nevysvětlují osobnosti formované filozofií a literaturou, nýbrž přírodovědci vyškolení vzorci a bádáním v laboratořích. Jedním z těchto moderních myslitelů je i světoznámý chemik a biolog Gottfried Schatz, autor dvacítky esejů, které nyní vycházejí poprvé v češtině.
Několik klíčových odstavců Dostojevského Bratrů Karamazových dokazujících, že zřídlem morálního chování je víra v nesmrtelnost a Boha, se často shrnuje do různých podob výroku: »Bůh není, na jeho trůn dosedl (nad)člověk, dovoleno je vše.
Richard Tarnas (1950, Ženeva) vyučuje filozofiu a kultúrne dejiny na Kalifornskom inštitúte integrálnych štúdií v San Franciscu, na ktorom založil aj program Filozofia, kozmológia a vedomie. Vášeň západnej mysle sa stala medzinárodným bestsellerom používaným na mnohých univerzitách ako základný študijný text. R.
Podobne ako v predchádzajúcich monografiách tohto autora (Filozofi v meste, 2008 a Mesto vo filozofii, 2011), aj v tejto je predmetom záujmu proces, akým mesto formovalo a formuje človeka, v dôsledku čoho vzniká osobitý druh, homo urbanus. Tentoraz však tento proces vystúpi pred nami z hľadiska, ktoré sa predtým objavovalo iba okrajovo a nesústavne.
Autor se zamýšlí v této své zatím poslední knize, k níž dalo podnět jeho vlastní onemocnění, nad dosavadními texty o vážném ohrožení života. Dospívá k stanovisku, že ,,dobrá smrt“ nemá nic společného se sebevraždou, nýbrž, že znamená lidsky důstojné ukončení života.
Je dnes filosofie možná? Lze ji definovat? Jaký vztah ji pojí k oblastem jako umění, politika, láska nebo věda? Je či může být filosofie systematická?
Fenomenológia ducha je najvýznamnejším produktom Heglovho tzv. jenského obdobia (1801 – 1807), hoci mnohí komentátori (vrátane niektorých súčasných) by dodali, že toto dielo predstavuje vrchol nielen tohto obdobia, ale Heglovej filozofickej tvorby vôbec.
Čtou děti? Co čtou a kolik čtou? Obstojí kniha a čtení vůbec v konkurenci nových médií? Nebo je pravda, že dnešní děti vlastně nečtou?
Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy.
Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? A nejsou lidé právě takovými myslícími stroji?
Dějiny filosofie svědčí o tom, že lidé se ptají nejen na věci, které potřebují a běžně užívají v denním životě a při své práci, ale také na skutečnosti, které míří mnohem dále. Nakonec shledáváme, že to vůbec nejsou otázky bezvýznamné: Co jsme schopni poznat? Jsme svobodní? Má naše existence nějaký smysl? Co je umění? Proč vůbec je něco?
Mezi sedmi dny stvoření první kapitoly Geneze a vznikem vesmíru Velkým třeskem se zdá být neřešitelný rozpor. Evoluční myšlenka a nauka bible, příběh Adama a Evy v Edenu a příběh australopitéků na afrických pláních je obvykle považován ateisty i křesťany za vzájemně se vylučující alternativy.
