Předkládaná kniha je souhrnem úvah k tématu filosofické antropologie, jež autor původně přednesl v rámci přednáškových kurzů pro budoucí učitele a vychovatele na Karlově univerzitě v Praze. Sestává ze tří částí, které se liší hlediskem i metodou.
Dom Samuel Lauras, opat trapistického kláštera v Novém Dvoře, v tomto svazku předkládá výroky otce Jeronýma, otce Patrika a otce Mikuláše, trapistických mnichů ze Sept-Fons, jak je jako novic vyslechl před třiceti lety, a doplňuje je několika komentáři a vzpomínkami.
Adorno v Žargonu autenticity rozvíjí kritiku řeči, jež vyvolává dojem duchovnosti a autenticity, a přitom je v tajném spojenectví s anonymitou směnné společnosti. Adorno odhaluje žargon nejen v literatuře a politice, ale také u německých existenciálních filosofů, především Karla Jasperse. Hlavním tématem knihy však je žargon Martina Heideggera.
Autor kritizuje postoj vědců, kteří odmítají převzít odpovědnost za důsledky technické aplikace vědeckých objevů a přenášejí ji na politiky, kteří o uplatnění technických aplikací rozhodují. Vysvětluje také, jak k jejich postoji došlo.
Kniha, která vychází ze starodávného hermetického učení. Účelem této knihy není formulace nějaké filozofie či nauky. Spíše se snaží předložit výklad pravdy, který čtenářům pomůže objasnit řadu útržkovitých okultních znalostí.
Kniha představuje první ucelenou interpretaci politického myšlení Slavoje Žižka. Vytváří jednotící výkladovou linii, která vytýká nejdůležitější momenty Žižkovy politické teorie, jež jsou rozptýlené v jeho početných knihách o filosofii, psychoanalýze, politice, masové kultuře.
Renomovaný německý evangelický teolog vychází ve svém shrnutí etiky od situací a problémů každodenního života.
František Hrubín (1910–1971) je bezesporu nejvýznamnějším básníkem pro děti 20. století. Narodil se jako nejstarší ze tří dětí a poté co jeho otec narukoval do první světové války, přestěhovala se jeho matka s dětmi k otci do rodných Lešan. Tam chodil Hrubín do obecné školy, prožil šťastné dětství a okolní krajina se stala jeho celoživotní inspirací.
Lenka Karfíková ve své útlé knize sleduje proměny, jimiž prošlo Augustinovo pojetí platónského učení o anamnési. Zabývá se otázkou, zda Augustin počítal se vzpomínkou na minulé vidění duchovních (inteligibilních) předmětů, jež duše zřela před sestupem do těla, anebo chápal tyto předměty jako stále přítomné pro vtělenou duši, případně v jakém smyslu.
Tato kniha rozlišuje tři cesty k emancipaci – existenciální revoltu, politickou revoluci a občanské jednání. V prvních dvou lze najít mnoho podnětného, jakmile se však jedna nebo druhá začne představovat jako jediná a o sobě dostatečná odpověď na otázku lidské emancipace, ústí do opaku toho, co slibuje.
Ve svém raném díle se Martin Buber pokusil shromáždit zprávy o setkání člověka s Bohem, jež nalezl v duchovních textech celého světa. Jeho přáním přitom bylo vybrat texty co nejbezprostřednější, co nejméně literárně stylizované.
V nakladatelství Vyšehrad vychází další práce známého francouzského filosofa, historika a klasického filologa Pierra Hadota (1922–2010), vynikajícího znalce antického myšlení. V roce 2010 již vyšlo Závoj Isidin / Esej o dějinách ideje přírody. V jedné ze svých nejznámějších knih se věnuje nejen dějinám, ale i pojetí filosofie ve starověkém Řecku a Římě.
Paradigmy k metaforológii, ktoré po prvý raz vyšli v roku 1960, možno považovať za kľúčové dielo nemeckého filozofa Hansa Blumenberga.Blumenberga zaujíma spôsob filozofickej artikulácie nášho sebaporozumenia a porozumenia svetu.
Jak začal život?Jsme ve vesmíru sami? Co se děje se skutečností v blázinci kvantové záhadnosti? Je vesmír uspořádaný nebo chaotický? Můžeme důvěřovat vědě, že nám odhalí pravdu?
Jak vůbec vesmír vznikl? Jsme v nekonečnosti kosmu sami? Dokážou vědci vyřešit záhadu času? Co je to duch ve stroji? Je Bůh?
Literárněhistorická studie Německá píseň o české Libuši – Obraz českého dávnověku v české a německé literatuře 19. století se zabývá různými přístupy k zobrazení českého dávnověku v české, českoněmecké a německé literatuře.
Dnes už nám svět nevysvětlují osobnosti formované filozofií a literaturou, nýbrž přírodovědci vyškolení vzorci a bádáním v laboratořích. Jedním z těchto moderních myslitelů je i světoznámý chemik a biolog Gottfried Schatz, autor dvacítky esejů, které nyní vycházejí poprvé v češtině.
Několik klíčových odstavců Dostojevského Bratrů Karamazových dokazujících, že zřídlem morálního chování je víra v nesmrtelnost a Boha, se často shrnuje do různých podob výroku: »Bůh není, na jeho trůn dosedl (nad)člověk, dovoleno je vše.
Richard Tarnas (1950, Ženeva) vyučuje filozofiu a kultúrne dejiny na Kalifornskom inštitúte integrálnych štúdií v San Franciscu, na ktorom založil aj program Filozofia, kozmológia a vedomie. Vášeň západnej mysle sa stala medzinárodným bestsellerom používaným na mnohých univerzitách ako základný študijný text. R.
