Kniha Historie o starých norských králích přináší komentovaný překlad kroniky prvního známého norského historika, mnicha Theodorika, který se v ní vrací k norským dějinám od dob krále Haralda Krásnovlasého († 930) po rok 1130 — doznívající vikingská éra a nástup a šíření křesťanství.
Kniha je prvním pokusem o ucelený pohled na pravoslavnou komunitu na území českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi v 19. a 20. století. Autoři se zabývají problematikou formování ortodoxní církve a líčí její osudy v letech první republiky, za druhé světové války a po roce 1945.
Předkládaný sborník, vycházející u příležitosti Mezinárodního dne studentstva – Dne boje za svobodu a demokracii, který je doplněný řadou fotografií, má přispět k poctivým snahám, aby se na události před 75 lety nezapomínalo. Do předkládané publikace je zařazeno proto i několik původních textů z roku 1945.
Monografia reflektuje otázku interpretácie dejín prostredníctvom historického a filozofického prístupu, pričom sa koncentruje na filozofickú interpretáciu dejín u Martina Heideggera. Výnimočnosť Heideggerovej fenomenologicko-ontologickej optiky spočíva v odkrytí úzkej väzby medzi interpretáciou dejín a časovo-dejinnou interpretáciou ľudskej existencie.
Historie, taktika i sporné otázky týkající se éry válek vedených ze hřbetu koně a mnoho praktických rad činily před 150 lety z této knihy důležitý zdroj informací pro důstojníky kavalerie.
Šoa neboli nacistické vyhlazování Židů se v Čechách dosud pojímá jako cosi cizorodého ne jako specifická a přitom neoddělitelná součást národní tragédie, ale jako osud těch druhých. Stručně řečeno: zdejším symbolem nacistické krutosti jsou Lidice, jejichž příběh zná každý školák, ale jen málo lidí ví, že v noci z 8. na 9.
Encyklopédia ľudovej kultúry.
Pôvodná kniha Maura Orbiniho Kráľovstvo Slovanov by sa dala rozčleniť na tri časti. V prvej časti je všeobecný prehľad o Slovanoch, druhou časťou je prevzatá kniha, dnes nazývaná Letopis popa Dukljanina (hoci jej názov je tiež Kráľovstvo Slovanov), a v tretej časti sú popísané dejiny Slovanov na Balkáne.
HERALDICKÉ SYMBOLY, čiže prebohato ilustrovaná a užitočná príručka na rozpoznávanie skrytých významov erbových znamení a tiež poučujúca o spôsoboch heraldického vyjadrovania rozličných cností v erboch – tak znie úplný názov novej publikácie Ladislava Vrtela, ktorá vychádza vo vydavateľstve SAV VEDA ako druhý zväzok bibliofilskej edície Libri heraldici.
Druhý zväzok Prameňov – Slovensko očami cudzincov – obsahuje vzácne správy o histórii nášho územia od 6. do 10. storočia, ako sa javia v písomnostiach prevažne cudzieho pôvodu. Knihu dopĺňa obrazová časť. Vedeckým redaktorom II. zväzku je Richard Marsina.
Kniha Georga Orwella Hold Katalánsku, v ktorej opisuje vlastné skúsenosti a zážitky zo španiel-skej občianskej vojny, zaujíma v jeho živote a myšlienkovom vývoji výnimočné miesto. Do Špa-nielska totižto šiel preto, aby na vlastnej koži zažil autentický socializmus, ktorý pre obrovskú väč-šinu ľudí znamená beztriednu spoločnosť, alebo neznamená vôbec nič.
Pevnou součástí tisíciletého vývoje české metropole je rovněž formování pražských zahrad a parků – palácových, hradních, klášterních, soukromých i veřejných.
Kanadský novinář James Bacque přichází se senzačním odhalením — nebylo to jen několik ‘málo’ desítek tisíc mrtvých, ale bezmála jeden milión válečných zajatců, jímž se zajetí v amerických a francouzských táborech stalo smrtelným.
Sedm autorů kolektivní monografie se zabývá výsledky voleb, které významně předznamenaly události února 1948. Podrobně analyzují situaci v Čechách i na Slovensku, věnují se případu Heleny Koželuhové a sledují mezinárodní ohlasy jejich politického dopadu. Doplněno archivními a obrazovými materiály.
V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), od něhož česky vyšlo více mež deset titulů, obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí.
Tešínska kňažná Hedviga z rodu Piastovcov (1470 – 1521) bola jednou z najvplyvnejších osobností prelomu stredoveku a novoveku v Uhorskom kráľovstve. Bola manželkou uhorského palatína Štefana Zápoľského, matkou poľskej kráľovnej Barbory a neskoršieho uhorského kráľa Jána Zápoľského, a väčšinu svojho života prežila práve na území dnešného Slovenska.
Svůj slavný manifest napsal autor zkraje roku 1918. Dada manifestů vznikla celá řada, ale Sernerův byl první a evidentně inspirací pro všechny následující. Manifest da-da - Letzte Lockerun (Poslední uvolnění), později autorem přejmenovaný na Příruční breviář pro hochštaplery a všechny ty, kteří se jimi chtějí stát, patří mezi legendární knihy 20. století.
Sborník ?