Občianska iniciatíva slovenských intelektuálov Šesťdesiatjeden krokov k slovenskej identite – Zvrchované Slovensko hrala významnú rolu v zápase za zvrchovanosť Slovenska začiatkom 90. rokov. Memorandum občianskej iniciatívy – Zvrchované Slovensko obsahovalo 12 častí a 61 požiadaviek – krokov, ako prekonať anonymitu Slovenska v Európe.
Počínaje 18. stoletím, kdy habsburské impérium získalo velmocenský status, se na jednom jeho konci začaly díky ekonomické vyspělosti dostávat do popředí dění české země a na opačné části říše se klíčovým místem postupně stával Terst a severní Jadran.
Slovenský právnik a novinár Ján Kaššovic (1902 – 1990) patril medzi dôležitých predstaviteľov národnej a katolíckej inteligencie medzivojnového obdobia. V rokoch 1939 – 1945 zastával významnú úlohu v domácej i zahraničnej politike Slovenskej republiky. Po vyhlásení samostatnosti pôsobil vo viacerých politických a diplomatických funkciách.
Monografia Ústavu pamäti národa približuje snahu komunistickej štátnej moci využiť katolícku cirkev na Slovensku prostredníctvom jej kňazov najmä v rokoch 1948 – 1968. V práci sú zachytené a analyzované ciele, ktoré štátna moc využitím katolíckych kňazov sledovala, ako aj najdôležitejšie metódy, ktoré orgány štátnej moci využívali.
Kniha odhaluje a rozebírá málo známou kapitolu moderních českých dějin – realizované nebo jen naplánované projekty nuceného přesídlení neodsunutých německých obyvatel z pohraničí do vnitrozemí, soustředění zbylých Němců do oblasti těžby uranu či vystěhování starousedlých Charvátů od hranic s Rakouskem na severní Moravu.
Kniha ponúka neobvyklý pohľad na mimoriadne spletité dejiny Slovenska v 20. storočí cez prizmu životného príslušníka bezpečnostného aparátu.
V týchto dňoch prichádza na knižný trh zborník z vedeckej konferencie „Trnava v rokoch 1939 – 1989“, ktorá sa uskutočnila pod záštitou primátora mesta Trnava Ing. Vladimíra Butka 25. – 26. apríla 2012.
V návaznosti na alegorii zauzlovaného kapesníku rozvíjí tato kniha diskuzi o vztahu nestabilní vzpomínky a historiografické konstrukce dějin. Rozpadá se při tom do tří částí. Nejdříve dochází ke zpochybnění utopie autentické vzpomínky a kritického dějepisectví. Druhá část následně hledá ztracené spojení s minulostí právě v krizových momentech dějin.
Monografia rozširuje a prehlbuje naše poznatky o česko-slovenskej vzájomnosti z obdobia pred prvou svetovou vojnou, keď boli tieto vzťahy najintenzívnejšie, koncentrované v podobe porád organizovaných Československou jednotou v Luhačoviciach v rokoch 1908 - 1913.
Čo znamenalo v dejinnom toku života spoločnosti vzopätie, ktoré sa viaže k roku 1968?
Atény si získali slávu a veľkú úctu ostatných miest po víťazstvách nad Peržanmi pri Maratóne, Salamíne a Platajách. Ich demokratické zriadenie bolo pre všetkých vzorom a symbolom slobody. V Aténach bola tolerovaná a znášaná i tvrdá kritika, ktorá sa pred davom ľudí verejne predvádzala v komédiách ich autormi.
Dvousvazkové dílo o zakladateli pražské univerzity, císaři Karlu IV., je dokončením Šustovy monografie o největším českém panovníkovi středověku. Věnuje se všem aspektům Karlovy vlády, včetně dějin vzdělanosti na pražském dvoře a historii pražské univerzity.
Publikace je koncipována jako soubor příběhů o ženách, kterým se exaktní vědy staly ušlechtilou zálibou i životním posláním. V pětadvaceti kapitolách a stovce biografických hesel se čtenáři seznámí s osudy a vědeckým dílem významných matematiček, fyziček a astronomek evropské historie od dob starého Řecka až do současnosti.
Polskou královnu Hedviku z Anjou (1374–1399) někdy zaměňujeme se slezskou kněžnou sv. Hedvikou (1174–1243). Hedvika, dcera uherského krále Ludvíka z Anjou, byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů Piastovců. Vychována byla v uherském Budíně a Visegradu. Po korunovaci ji ve dvanácti letech provdali za litevského velkoknížete Vladislava II.
Země a lid. Nová řada. Svazek 4. Práce sleduje pronikání prvních osadníků během první poloviny 6. Století na základě nejnovějších poznatků archeologického a antropologického bádání. Vystižena je hospodářská základna a stupeň společenské organizace v jednotlivých slovanských osadách. Je popsán vývoj tzv.
Základním úkolem zpravodajské parašutistické skupiny Clay bylo vybudovat zpravodajskou organizaci a udržovat radiotelegrafické spojení se zpravodajským odborem MNO československé vlády v Londýně a podávat důležitá hlášení politického, hospodářského a vojenského charakteru z daného prostoru.
Múzeum Slovenského národného povstania v spolupráci s Vojenským historickým ústavom a Historickým ústavom Slovenskej akdémie vied pripravilo v roku 2012 ďalšiu konferenciu z cyklu Slovensko: Politika-Armáda-Spoločnosť, tentoraz venovanú roku 1942. Výsledkom práce účastníkov konferencie je monografické spracovanie roku 1942 vo vzťahu k Slovensku.
Publikace o vývoji a situaci rakouské historiografie soudobých dějin si klade za cíl nabídnut širšímu okruhu zájemců vhled do rakouské "krajiny" výzkumu zejména dějin nacistického a poválečného období. Jiří Pešek stručně načrtl kontury vývoje oboru.
Poválečné období a zejména události roku 1948 znamenaly pro českou katolickou církev, stejně jako i pro celou svobodně smýšlející československou společnost, těžkou ránu. Komunistický režim systematicky likvidoval demokratické občanské svobody a práva, včetně svobody svědomí.
Půl tisíciletí uplynulo od doby, kdy Jindřich Pešík z Komárova obnovil v příbramském revíru těžbu stříbronosné rudy. Hornictví se stalo neoddělitelnou součástí dějin města Příbramě a nezbytnou podmínkou pro jeho rozvoj bylo využívání vodní síly.