Tato kniha je fascinujícím vhledem do osobních životů, psychologických profilů i manželství žen Hitlerových pohlavárů. Göring, Goebbels, Himmler, Heydrich, Heß, Bormann – jména, která jsou synonymem moci a vlivu ve třetí říši. Méně už budeme znát jména jako Carin, Emmy, Magda, Margaret, Lina, Ilse a Gerda...
László Tost patrí k emblematickým postavám politického katolicizmu v medzivojnovom Československu, ktorý bol v rokoch 1933 – 1938 zástupcom košického starostu, od novembra 1938 do mája 1939 mešťanostom Košíc a neskôr do roku 1944 aj poslancom maďarského parlamentu.
Tost a csehszlovákiai politikai katolicizmus emblematikus alakja, 1933 és 1938 között Kassa helyettes polgármestere, majd 1938 novemberétől 1939 májusáig a város polgármestere, később 1944-ig a magyar parlament képviselője volt. Közismerten angolbarát, nyilasellenes magatartása következtében 1945 januárjában a kassai nyilas terror áldozata lett.
Detailní průvodce historií pernštejnského parku, je uvedený zasvěcenou studií věnovanou problematice osvícenských krajinných parků na Moravě. Studie osvětluje ideová východiska vzniku anglo - čínských zahrad a nejdůležitější příklady parkových realizací, z nichž čerpala i moravská aristokracie.
Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století. Zpracovává téma, jemuž německá historiografie věnuje pozornost přinejmenším dvě staletí. Přesto jde o knihu inovativní.
Na začiatku roku 1940 Nemecko zažívalo vrchol svojej moci, no už v máji 1945 bol Hitler mŕtvy a Nemecko utrpelo katastrofálnu porážku. Hitlerovi sa jeho sen vytvoriť z Nemecka veľmoc nenaplnil, pričom svoj národ nechal napospas nekonečnej hanbe za holokaust, ktorého sa dopustil.
Historický význam paktu Hitler-Stalin na prvé roky druhej svetovej vojny sa ešte stále podceňuje. Z pohľadu tretej ríše bol ťahom na šachovnici, ktorý dovolil Hitlerovi vojenské ťaženie proti Poľsku bez toho, aby jeho plány na zničenie Sovietskeho zväzu prešli čo i len najmenšou zmenou.
Kulturní krajina Blízkého východu a severní Afriky se transformuje velmi rychle a velká část destrukcí není spjatá s přímou činností člověka, ale spíše s jeho nezájmem, zkombinovaným s přírodními podmínkami a dalšími faktory, zapříčiňujícími degradaci mnoha lokalit. Zájem práce leží v přímém negativním vlivu lidské činnosti na kulturní statky.
