Název odkazuje na myšlenku amerického historika Michaela Frische, že orální historie je přístupem k vnímání a pojímání minulosti, který se symbolicky nachází mezi „laickou“ individuální či kolektivní pamětí a „velkými“ politickými dějinami.
Je možné byť mostom medzi Východom a Západom, byť neutrálny alebo je naše prozápadné smerovanie pevne zakotvené?
"Právě jsem se vrátil z Hradu." To zná asi každý. Ale co komunistický premiér Klement Gottwald na Hradě po prezidentovi Edvardu Benešovi vůbec chtěl? Také asi každý ví, že Československo vzniklo 28. října 1918. Ale jak, proč a za jakých okolností?
Spiknutí mnoha osob, ale i jednotlivci, kteří se postavili čelem k nebezpečí s jediným cílem – zlikvidovat Adolfa Hitlera. Během svého politického života se Adolf Hitler stal cílem řady připravovaných atentátů, z nichž se některé uskutečnily, ale všechny skončily neúspěchem.
Publikace je věnována kouzelnickým a čarodějnickým procesům v českých zemích a v některých oblastech střední Evropy od sklonku 15. do 2. poloviny 18. století. V rozsáhlé úvodní kapitole podává autor podrobný přehled dosavadního bádání a kriticky se vyrovnává s jeho výsledky.
Takovou knihu o historii ještě nikdo nenapsal. Nezmiňuje žádného krále, žádné náboženství a jen dvě revoluce – tu neolitickou a tu ve čtení DNA. Druhá z nich se odehrála v posledních deseti letech a díky stomilionkrát zrychlené sekvenci genomu konečně odpovídá na otázky, které nás vzrušovaly po staletí: Co z nás dělá lidi? Odkud pocházíme?
V publikácii sú uverejnené príspevky venované historickým udalostiam, ktoré sa odohrali na stredoeurópskej hranici v 1. – 4. storočí. Tieto udalosti boli zaznamenané antickými autormi a zdokumentované archeologickými výskumami významných lokalít – sídlisk i pohrebísk – vrátane ojedinelých dôležitých nálezov zo slovenských zbierkotvorných inštitúcií.
Klenotnica cirkevných erbov - je názov dlhodobého projektu knižného publikovania cirkevných erbov. Na ekumenickej báze prezentuje erby kňazov, biskupov, či farárov rôznych vierovyznaní.
Vysokoškolská učebnica mapuje vývoj dejín štátu a práva na území Slovenska v rokoch 1848 – 1948.
Vedeli ste, že Slovensko bolo chápané ako osobitné územie už v stredoveku, že Matej Korvín si písal s našou dedičnou šľachtou v slovenskom nárečí, že Osmanská ríša používala na svojich mapách označenie Slovenská krajina a že existenciu Slovenska vnímal aj jeden z najväčších fyzikov všetkých čias Isaac Newton?
Habent sua fata libelli. Knihy majú svoje osudy. V duchu starého latinského príslovia mojím presvedčením ostáva, že šťastný osud sa týka aj knihy, ktorú držíte v rukách.
Jediná souhrnná publikace mapující fenomén bájného Řípu a tamního kraje od 19. století do dnešních dnů se díky fundovanému textu, historickým fotografiím i zajímavé barevné příloze jistě stane součástí knihovniček všech milovníků odkazu našich předků.
Málo známe a neznáme zaujímavosti a fakty o historickom vývoji Slovenska od praveku až po vznik ČSR. Od vzniku človeka, vznik ľudskej reči, skade sa vzali Germáni, Kelti a starí Slovania. Nielen o Samovej ríši, Pribinovi , Svätoplukovi, ale i o neznámych kráľovstvách našich predkov, o ktorých ste sa v škole nedozvedeli.
Predložená monografia je ďalšou zo série odborných a vedeckých prác, ktoré vznikli na pôde Ústavu politických vied SAV v súvislosti s témou Osobnosti slovenskej politiky.
Společenská dynamika pražského jara byla mnohem vrstevnatější a otevřenější než pařížský květen 1968 nebo než listopadové události roku 1989. Kniha se zaměřuje na opomíjené dimenze pražského jara, které na něj vrhají jiné světlo a přinášejí jiný pohled než ten, s nímž se běžně setkáváme v polistopadových českých a slovenských pracích.
Publikace informačního charakteru Židé na Zbraslavi si všímá příběhů spojených se Zbraslaví a přináší mnohdy detailní údaje o nacisty zavražděných spoluobčanech. Vznikla při instalaci pamětní desky věnované sto sedmnácti obětem šoa ze Zbraslavi a Lipenců jako její doplněk či rozšíření.
Svatoslava byla vždycky hrdá. Spolu s bratrem Boleslavem od malička přihlížela panování svého otce, knížete Měška. Měla se stát cennou figurkou v jeho politické hře. Její ambice ale sahaly mnohem výš: chtěla se stát královnou. Cesty osudu jsou však nepředvídatelné. Když šla ke dvoru svého nového manžela, potkala někoho, kdo ovládl její srdce.
Kasta je nálepka, ktorá hovorí, ako máme s človekom zaobchádzať. Dostane v nemocnici lieky? Môžu sa títo dvaja zosobášiť? Smie sa pohybovať po tejto časti mesta? Bude mať doma pitnú vodu? Prežije pôrod? Môžu ho beztrestne zastreliť? Aj o tom je Kasta Isabel Wilkerson. Lenže ako to súvisí s Amerikou?
Ak sa rozhodujete, čo máte na výlete východným Slovenskom navštíviť okrem čarovnej prírody, táto kniha vám napovie. Jej autor ponúka historické udalosti Spiša a rozvíja ich v povesťových príbehoch.
