Kniha sa zameriava na aktuálne bezpečnostné hrozby v Európe. Konkrétne sa jedná o hrozby ako migrácia, koronakríza, Brexit, ktoré vytvárajú polemiku či je Európa stále bezpečným a stabilným miestom pre život.
Príjem a príjmové nerovnosti, ktoré sú objektom skúmania monografie, sa sústreďujú na jeden z ich významných aspektov, a tým je priestor. Priestorový kontext a aspekty nerovnomerného rozloženia príjmu a dôsledky spôsobené nízkou úrovňou príjmov obyvateľstva v niektorých regiónoch sú vážnymi problémami, ktoré je potrebné skúmať a riešiť.
Všetky pokusy uskutočniť socializmus v jeho komunistickom variante skončili neslávne, nezriedka priamo katastrofou, čo nemôže byť náhoda. Na druhej strane, celé storočie a pol bolo ideou socializmu nadchnuté obrovské množstvo ľudí, ktorí sa pokúšali nájsť rozmanité cesty, ako ho realizovať.
Humanizace je jedním z ústředních motivů českého porevolučního vězeňství. Jak o humanizaci vypovídají zaměstnanci věznic a vězněné osoby? Jak se humanizační tendence projevují v každodenní vězeňské praxi?
Netradiční kandidát, bezprecedentní prezident? Proč si Američané zvolili natolik kontroverzní osobnost za hlavu svého státu? Jaké byly příčiny a kontext zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a jakými strategiemi a tématy získal podporu voličů?
Kniha pojednává o evropské zahraniční politice vůči osmi arabským zemím ve Středomoří v období 19952014. Autor využívá teoretického konceptu strukturální zahraniční politiky a ve třech analytických kapitolách zkoumá vnitřní dimenzi evropské zahraniční politiky, její implementaci a podmínky pro její rozvíjení v prostoru arabského Středomoří.
Klasická koncepcia politiky podáva zásady realizácie politiky v duchu klasickej filozofie. Rozvážna realizácia spoločného dobra spresňuje obsahovú náplň politiky, teda to, čo je v nej najdôležitejšie a má byť prítomné tak v politickej praxi ako aj v teórii. V praxi by politika mala slúžiť človeku a iba jemu.
Autor (1970) patrí k novej generácii spoločensky angažovaných ruských postkomunistických intelektuálov. Od roku 2006 napísal pätnásť kníh (niektoré už vyšli vo viacerých vydaniach) so zameraním na aktuálne témy politického života v Rusku so zdôraznením jeho medzinárodného kontextu.
V knihe sú prezentované osnovné materiály učebného kurzu procesy riadenia na fakulte aplikovanej matematiky Petrohradskej štátnej univerzity (1997 2003). Ide o nové rozšírené vydanie s doplneniami a spresneniami predchádzajúcich verzií. Teoretická časť obsahuje 12 príloh ilustrujúcich použitie teórie riadenia v reálnom živote.
Kniha Marka Šmída se zabývá československo-vatikánskými vztahy za první republiky. Na základě pramenů z vatikánských archivů přibližuje postoje a názory významných apoštolských nunciů působících na našem území, ale neponechává stranou ani československé vnímání Vatikánu a poměr Čechů ke Svatému stolci.
Osm případových studií vychází z teorie sociální konstrukce cílových populací, kterou kniha také podrobně představuje jde o první takto rozsáhlou a hloubkovou aplikaci teorie v českém prostředí. Na konkrétních případech sleduje vliv charakteru cílové skupiny na obsah českých veřejných politik.
Ačkoliv je dnes již přesný obsah komplikovaného systému dohod mezi Velkou Británií a Francií z dubna 1904 polozapomenut, označení Srdečná dohoda se používá i nadále. Entente Cordiale tvořily tři hlavni dokumenty, jež byly základem koloniálního vyrovnání mezi oběma velmocemi.
Role Německa na mezinárodní scéně je častým terčem kritiky. Německá zahraniční politika se jednou jeví jako příliš asertivní a sobecká, podruhé jako alibistická a ustrašená. Jednou Spolková republika tvrdě vymáhá dodržování mezinárodních pravidel, aby je vzápětí bez okolků porušila.
Prof. PhDr. Peter Ondrejkovič, DrSc. Pracuje v oblasti sociálnej patológie,kriminológie, sociológie výchovy a metodológie spoločenskovedných výskumov.
Tušil Stalin ako bude jeho meno po smrti očierňované? Áno, vedel. A tušil v mladosti aj to, ako zomrie. Najmä o nepreukázaných stalinistických represiách. Toto je všeobecne hlavná téma antistalinistických mýtov. Je to priam hlavný bod obvinení mnohých moderných politikov a historikov voči nemu. Prečo vlastne človek vymýšľa mýty?
Byl jsem jedním z tisíců dětí evakuovaných v rámci první a největší emigrační vlny, kterou vyvolala Řecká občanská válka (19461949). Tomuto tématu věnuji úvodní text své vzpomínkové knihy, která se skládá ze tří částí.
Vojenský priemysel nepotrebuje svetový mier. Farmaceutický priemysel nepotrebuje zdravých ľudí. Striekame si jedy na jedlo. Ničíme si lesy, prírodu. Napriek technologickému pokroku nepracujeme menej, práve naopak.
Mŕtva voda bola vytvorená v roku 1991 ako krátka verzia predchádzajúcich pracovných materiálov s názvom dehermetizácia. Pri jej písaní bolo cieľom zabrániť zničeniu ZSSR a sprievodným katastrofám. Autori knihy predpokladali a dúfali, že vládnuca strana a vedecká elita zmení názor a nájdu v sebe silu a odvahu zmeniť smer a koncepciu reforiem v našej krajine.
Ale poznáme pravdu o tejto tragickej etape našej histórie? V poslednej dobe je v móde liať vodu do mlyna mýtov a je čoraz ťažšie zistiť ako to bolo naozaj. Známy historik A. Gasparian, ktorý sa spolieha len na overené fakty odhaľuje skutočný obraz udalostí minulosti: Zapríčinil Pakt Ribbentrop Molotov vypuknutie vojny?
Kdo tenkrát před dvaceti lety hrubě porušil mezinárodní právo a bez jakéhokoliv mandátu OSN zaútočil pod smyšlenou záminkou na suverénní evropský stát a zničil ho?