Keď mi pred rokmi zavolali z Rádia Regina a navrhli mi glosovanie v éteri, moja rozhlasová dušička sa potešila, no zároveň mi na plecia dosadla obrovská ťarcha. Raz za týždeň prísť s niečím originálnym, to nie je len tak.
Kolektivní monografie Slovanské jazyky v pohybu dokumentuje vývojové proměny slovanských jazyků v letech 1945 až 2020. Se zřetelem ke společenskému, politickému a kulturnímu kontextu dějin slovanských zemí autoři sledují zejm.
Anglicky psaná monografie se zabývá španělským kondicionálem s ohledem na kondicionál anglický a český. Text představuje klasifikaci všech užití této slovesné formy vycházející z kognitivní gramatiky. Klasifikace je postavena na rozsáhlém autentickém materiálu získaném z korpusů.
Publikace podrobně zpracovává šest desítek pomocných podstatných jmen a přidružených prostředků jmenného původu, která jsou jedním ze stěžejních prostředků gramatiky japonštiny.
Monografie Digitální literatura sociálních médií prezentuje možný metodologický přístup dovolující uchopit literaturu sociálních médií jako soubor platforem s rozdílnými technickými parametry, uživatelskými aktivitami a vloženými obsahy. Takový přístup je založen především na zohlednění tamních hodnot a estetických kritérií.
Kniha se zabývá mediálními a textuálními vlastnostmi hypertextů v situaci, kdy se stále častěji setkáváme s komunikáty, které obsahují celou řadu prvků připisovaných formě hypertextu, a kdy celkově dochází k nárůstu výskytu elektronických textů, které si osvojují hypermediální logiku uspořádání informací.
Kniha se věnuje fenoménu bezdomovectví v Olomouci z několika pohledů. Prvním je pohled majoritní olomoucké společnosti na bezdomovectví a její bezdomoveckou komunitu. Jeho základem je analýza dat z dříve realizovaných sociologických šetření.
Rytíř, kterého jeho milenka přesvědčí, že by byl ženám ve skutečnosti daleko milejší, kdyby se vykastroval. Poutník do Svaté země, který se rozhodne vzít vážně výrok, že jeho srdce patří jeho milé, a dotáhne ho až do brutálně naturalistického konce.
V dedinke na juhu Slovenska sa tlačil celý svet. Spomienky na predkov, čarodejnice a čudákov prichádzali aj z okolitých dedín, lebo vedeli, že v Jablonej Panici si ich niekto zapamätá.
Ak existuje osoba, ktorá sa jej schopná potknúť aj o vlastné nohy, tak ňou je určite Viola. Úspešná žena na prahu štyridsiatky, ktorá prežila mnoho rodinných tragédií, napriek tomu nestratila zmysel pre humor. Pri tom, ako sa na ňu lepia všetky trapasy, jej ani nič iné nezostáva, Pomáha jej pri tom priateľka Matylda, ktorú pozná od narodenia.
Čo urobí osud, keď vidí dievča bažiace po pokoji a bezpečí?
Lidská kultura stvořila nekonečné množství utopických, antiutopických a dystopických představ. Nejvíce antiutopických a dystopických textů jako výrazu nedůvěry v utopie se objevilo ve 20. století.
Boje o pitnú vodu, nové výbuchy masového násilia, etnické čistky, občianske vojny v najchudobnejších krajinách sveta, nekonečné prúdy utečencov. Konflikty 21. storočia sa už neodvíjajú od ideologického súperenia medzi veľmocami, ale skôr od triednych, náboženských a zdrojových otázok.
Paleolit, mezolit, neolit: časovo tak vzdialené obdobia, že mnohí z nás majú problém ich zaradiť. Predstaviť si, ako sa vtedy žilo, je takmer nemožné. Môžeme však povedať, že naši pravekí predkovia sú nám úplne cudzí?
V básnickej zbierke Rozlomená pečať z pera významného slovenského básnika Jána Švantnera, sa stretá pradávna japonská lyrika päťveršovej tanky a kresťanská symbolika čísla 33 vyjadrujúceho bolesť i nádej.
Vo svojom najnovšom románe sa Adriana Macháčová pokúša odhaliť dôvody, prečo aj v spočiatku šťastných rodinách nezostáva po rokoch miesto pre vzájomnú úctu a porozumenie. Laura už v detstve veľmi ťažko znášala napätie premenlivého vzťahu svojich rodičov. Po smrti otca sa s matkou odcudzili, pretože Laura jej nevie odpustiť vzťah s iným mužom.
