Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století.
Tretie vydanie nárečového slovníčka JAK ME HUTOREĽI bolo motivované pretrvávajúcim záujmom a priazňou čitateľskej verejnosti aj po dvadsiatich rokoch od prvého vydania (rok 2002). To dokazuje, že nárečia a ľudová reč sú stále aktuálne a neraz sú ako zdroj slovesnej tvorivosti významným doplnením či obohatením spisovného jazyka.
Kniha ukazuje přednostní zájem Petra Posledního o tři vzájemně propojené oblasti literární komunikace.
Kniha kriticky hodnotí fungování české Poslanecké sněmovny v letech 20102021, zejména pak chaotický pořad schůze, nemožnost opozice nastolovat svá témata, náchylnost k obstrukcím, nepružnost legislativního procesu a celkovou neefektivitu parlamentní práce.
Alexandr Mitrofanov ve své nové knize popisuje jevy typické pro současnou ruskou společnost a politickou sféru a dokládá je na nedávných událostech. Vysvětluje, proč je prakticky nemožné, aby v Rusku fungovala demokracie, z jakého důvodu v této zemi dochází k policejním represím nebo odkud pramení expanzivní ruská mentalita.
V úvodním textu manifestu Xenofeminismus: Politika odcizení se kolektiv Laboria Cuboniks (založen 2014) zastává feminismu, který by byl současně racionalismem, a nabádá feministické myšlení k uzurpaci mocenských nástrojů ve prospěch univerzální vzájemnosti.
Publikace Literární studie je komentovaným výborem z díla českého literárního historika, komeniologa a publicisty Jana Blahoslava Čapka, zahrnuje jeho recenze, studie a stati z let 1924-1980, včetně těch publikovaných v zahraničí a v samizdatu.
Série studií českobudějovického germanisty Jürgena Edera se zaměřuje na prostor střední Evropy, na vztah literatury a politiky a na střetávání mezi českou a německou kulturou. Historické rozpětí studií sahá od Výmarské republiky až po naši současnost, přičemž významná pozornost je věnována tématu exilu ať už vnějšímu, nebo vnitřnímu.
O TOM sa nehovorí, TO sa má robiť!
Publikácia sprístupňuje poznatky získané prostredníctvom projektu APVV-16-0113 Sociokultúrny kapitál úspešných obcí ako zdroj udržateľného rozvoja slovenského vidieka. Projekt bol zameraný na výskum, analýzu a interpretáciu využitia sociálneho a kultúrneho potenciálu ôsmich úspešných slovenských obcí, nositeľov titulu Dedina roka.
Záměrem práce je poukázat na umělecky příznakové užití hláskové instrumentace v poezii Vladimíra Holana v období vymezeném juvenilními básněmi sbírky Blouznivý vějíř (1926) a sbírkou Na postupu (194348), kde autor opouští vázaný verš. V centru pozornosti stojí sémantický potenciál instrumentace, tj.
Publikace se v úvodní části zabývá vztahem N. V. Gogola k hudbě a zjišťuje důvody k tak četnému zhudebňování jeho tvorby. Především se ale věnuje analýze oper, které vznikly na základě skazových povídek prvního dílu jeho Večerů na dědince blízko Dikaňky. Konkrétně se jedná o kompozice M. P. Musorgského (Soročinský jarmark), I. Knorra (Dunja), J.
Kniha představuje ucelenou analýzu a následnou syntézu popisů genitivu adnominálního od staré češtiny až po současnost, komparaci oněch období a poukazuje na důležité shody a rozdíly oproti starším fázím českého jazyka.
Oldřich Král (19302018) byl jedním z předních českých sinologů a zakladatelem pražské komparatistiky po roce 1989. Vystudoval sinologii a anglistiku, působil na Filozofické fakultě UK a v Orientálním ústavu. Po roce 1969 byl nucen z univerzity odejít a od sedmdesátých let byl zaměstnán ve Sbírce orientálních umění Národní galerie.
V roce 1986 vydali Erhard Busek a Emil Brix knihu Projekt střední Evropa a po třiceti letech se tito dva advokáti ideje střední Evropy rozhodli zaměřit se tento region ještě jednou, revidovat s odstupem své vize a objevit nové reflexe střední Evropy současné a snad i té budoucí.
Boko Haram v povodí Čadského jezera, hnutí aš-Šabáb v oblasti Afrického rohu nebo stále se přeskupující frakce Al-Káidy v islámském Maghrebu (AKIM), které se ze západoafrického Mali šíří do okolních států. Vývoj radikálních islamistických hnutí v subsaharské Africe v posledních dvou dekádách znepokojuje místní obyvatele i mezinárodní společenství.
Najskôr pandémiu ignorovali alebo zľahčovali, potom prešli do maniackej hyperaktivity a nakoniec nútili všetkých okolo seba zvyknúť si na nový ,,normál,,. Takto by sa dala zhrnúť reakcia väčšiny politikov počas poslednej kovidovej pandémie.
Kniha Zbigniewa Macheja, básnika, polonistu i kultúrneho diplomata, nie je čítaním na jeden dych. Volá nás do spoločenstva, v ktorom sa po špirále znova a znova posúvame do obsahov, ktoré vytvára meniaci sa priestor. A pritom sme si navzájom susedmi, spoločníkmi, kultúrne spriaznenými čitateľmi.
Autor publikácie René Bílik nám predstavuje široké spektrum znalostí o slovenskej literatúre v diskurze so súčasnosťou. Dozvieme sa nielen o svete totality, vyprázdňovania jazyka či rizikách slobody. Nastavuje nám zrkadlo zo slov o sebe samých. Autor zdôrazňuje, že to, čo je iné, nám príliš nevonia.
Mnohí ľudia dnes prichádzajú o prácu a dobrú povesť, ak sa náhodou prerieknu pri niektorej z tabuizovaných tém. Tento osud popri konzervatívcoch a tradičných kresťanoch čoraz viac postihuje aj ľudí nachádzajúcich sa v politickom strede a naľavo, ktorí sa len trochu odchýlia od novej pravovernosti.