Kniha se zabývá stěžejními metodologickými problémy sociálních věd. Úvodem vytyčuje základní problém, jímž je otázka tzv. souměřitelnosti a nesouměřitelnosti sociálních věd s přírodními vědami.
Frontispis, tedy celostránková ilustrace umístěná zpravidla proti titulnímu listu, představoval u barokních tisků jakési "okno" do tématu knihy, zprostředkovával potenciálnímu kupci obsah svazku. Toto dvousvazkové dílo je prvním souhrnným zpracováním problematiky frontispisů u bohemikálních tisků ze 17.18. století.
Monografie Aramejština knihy Zohar přináší přehled základních morfologických jevů zoharické aramejštiny.
Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba (četba literárních textů a její reflexe), 2.
Studium dochovaných rukopisů je klíčovým prostředkem k zodpovězení otázek spojených se středověkou písemnou kulturou a vzdělaností. Autoři knihy zkoumají problematiku šíření znalostí v předmoderní společnosti na příkladu čtyř mimořádně úspěšných středověkých děl, která sledují ze všech perspektiv, jež dochovaný materiál umožňuje.
Monografia Miroslavy Gavurovej prináša geolingvistický pohľad na dialekt ako na materinský jazyk i ako na jedinečný prejav identity.
Monografie se zabývá dialekty v evropské portugalštině a přináší výzkum diatopických variant verbální flexe na území kontinentálního Portugalska. Vychází z korpusu sestaveného z dialektologických dizertačních prací a dialektologických dotazníků Manuela de Paiva Boléa a Luíse F. L.
Kolektivní monografie Růže je rosa e rose est růže, věnovaná významnému romanistovi a překladateli Jiřímu Pelánovi, je soustředěna k tématu překladu jako stěžejního kulturního fenoménu. Narážka na proslulý verš Gertrudy Steinové v názvu knihy odkazuje na hlavní jazyková pole bádání a překladů Jiřího Pelána.
Ještě před sto lety byli Češi na Volyni, tedy na dnešní severozápadní Ukrajině, velmi významnou národnostní menšinou, která prosperovala po stránce hospodářské i kulturní. Historické okolnosti 20. století však vedly k tomu, že dnes na Volyni česká tradice již jen dožívá.
Jiří Bartholdus Pontanus z Breitenberka patřil k významným autorům předbělohorské latinsky psané bohemikální literatury katolické provenience na přelomu 16. a 17. století.
Kniha zahrnuje texty, z nichž sám Timotheus Vodička sestavil soubor nazvaný Tvůrce a tradice, s podtitulem Studie o literatuře 19. století. Editoři Natálie Trojková a David Jirsa k nim jako apendix připojili tematicky příbuzné texty vybrané z jiného Vodičkova souboru Superlimina - lia.
Jazyk vzišiel zo sociálnej praxe a súčasne ju vytváral, v nej sa reprodukuje a rozvíja a zároveň je prostriedok na zachovanie sociálneho života a jeho prispôsobovania meniacim sa potrebám a záujmom členov spoločnosti, takže kto chce rozumieť jazykovej realite, nemôže odhliadať od existenčnej spätosti jazyka a spoločenskej praxe.
Sám Maté žije s diagnózu ADD. Jak je něho zvykem, kniha přínáší (i) na toto téma zcela novou perspektivu a nový přístup k tomu, jak dětem i dospělým s ADD pomoci. V knize ukazuje, že porucha pozornosti není dědičná choroba, ale opoždění ve vývoji, postižení, které lze zvrátit.
Mladá generácia, ktorá v tridsiatych rokoch vstúpila do politiky, prirodzene upresňovala svoj status aj v kultúrnospoločenskej sfére. Nastúpila v atmosfére zmeny - ako očakávaný subjekt kultúrnych, spoločenských a politických pohybov.
Kniha The Future of Ageing in Europe, jejíž český překlad se dostává čtenářům do rukou necelé 2 roky po originálním vydání, je pozoruhodný počin.
Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících. Představují jeden z okruhů autorčina badatelského zájmu, soustředěný k autorům stojícím na okraji literárního kánonu, často zapomínaným nebo nedoceněným.
Daniel Domorák ponúka čitateľsky zaujímavú monografiu, ktorej dominantami sú dva základné pojmy: pojem existencie a pojem rekonfigurácie. Práca s tým prvým ho vedie k poetike existencie, ktorá je založená na predstave existencie ako samého ľudského životného diania a symbolické imaginovanie tohto pohybu je potom výrazom tohto diania v ricoeurovskej verzii ,bytia ako'.
Autorský kolektív v zložení Ivana Taranenková, Tibor Pichler, Marianna Koliová, Anikó Dušíková, Marta Fülöpová, Aleksandra Hudymač, Dana Hučková, Michal Habaj, Magdalena Bystrzak, Miloslav Szabó, Dušan Škvarna, Bogusław Bakuła, Miloslav Vojtech, Jana Pátková a Radoslav Passia pripravili vedeckú publikáciu KONTAKTY LITERATÚRY (MODELY, IDENTITY, REPREZENTÁCIE).
Autorský kolektív v zložení Martin Braxatoris, Ivona Kollárová, Lenka Rišková a Oľga Vaneková si pred seba postavil jednoznačný cieľ: upriamiť pozornosť výpovednú hodnotu príležitostnej poézie pri rekonštrukcii vývinového procesu slovenskej literatúry. Dlhý čas stála akoby na okraji záujmu.
Vedecká monografia Etymológia a nárečová lexikografia (na materiáli Slovníka slovenských nárečí) prináša etymologické interpretácie viac ako 130 nárečových lexém uvedených v prvých dvoch zväzkoch Slovníka slovenských nárečí (Bratislava 1994, 2006), ktorých etymologická charakteristika zohľadňujúca ich širšie slovanské, resp.