Soubor čtyř studií G. Lansona (1857-1934), jednoho z nejvýznamnějších francouzských literárních historiků a kritiků. Společným jmenovatelem zařazených studií jsou úvahy o vědeckém výzkumu literatury a metodě literární historie.
Predkladaná práca je prvým ucelenejším príspevkom do orálnej histórie slovenskej jazykovedy. Zámerom je zachytiť a predstaviť osobnosti slovenskej jazykovedy. Cieľom rozhovorov je nielen medzigeneračný prenos skúseností a informácií, ale aj spätná kontextualizácia, pri ktorej má čitateľ možnosť intersubjektívneho porovnania výpovedí jednotlivých respondentov...
Anglicismy představují v současnosti nejdynamičtější a stále se rozrůstající segment české slovní zásoby cizího původu, z fonologického hlediska jim však dosud nebyla věnována patřičná pozornost.
Otevřít knížku a začít číst ještě neznamená, že se setkáváme s hodnověrnou podobou textu, jehož název se stkví na obálce a titulním listu dané knihy. Co způsobuje, že často čteme něco odvozeného, nespolehlivého, ba zavádějícího, a nevíme o tom?
Kniha nabízí rozbor prozaické tvorby portugalských spisovatelů Branquinha da Fonseky (19051974) a Domingose Monteira (19031980) z hlediska modality neobvyklého, známé v románských jazycích pod termínem insólito (fr. insolite).
Moderní literatura spočívá na decentralizovaném psaní a nehierarchickém prezentování v původní nerozlišitelnosti událostí. Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá. Psaní je anarchie a pokračuje jako evidence toho, co chce být řečí sděleno, jako jisté setrvání sdělení v čase.
Prečo si samičky zvierat vyberajú istý typ samčekov? Ako vedci vysvetľujú ich voľbu a ako sa toto biologické dedičstvo prejavuje u ľudí?
Kniha se zaměřuje na problematiku mluvního aktu a intencionálního stavu přání. Autor navazuje na teorie mluvních aktů (vyjádřené především u Ludwiga Wittgensteina a Johna Searla) a vytváří svébytnou koncepci, která umožňuje vymezit mluvní akt a intencionální stav přání pro případ češtiny.
Pozoruhodná monografie navazuje na předcházejíci výsledky výzkumu, které jsou metodologicky napojeny na progresivní trendy současné nitranské literární vědy. Míři do sfér intersemiotických a interdisciplinárních.
Obsah: I. Lexika v zrkadle areálovej lingvistiky -Slovanký jazykový atlas ako dielo a inšpirácia -Nárečová lexika v slovníku slovenských nárečí -Štúdie o priezviskách rodinných menách II.
Nové číslo sborníku Literární archiv se věnuje obrazu lesa v literatuře a výtvarném umění. Přezkoumává představy Karla Klostermanna o původním šumavském pralese, zabývá se literárním a výtvarným dílem Josefa Váchala z pohledu ekopoetiky či podobou lesa v českých překladech Cooperova Posledního Mohykána.
V apríli roku 1967 predniesol Theodor W. Adorno, významný nemecký filozof a sociológ, na pôde Viedenskej univerzity prednášku, ktorá nie je z dnešného pohľadu len bežným historickým dokumentom. Adorno analyzoval ciele, zdroje a taktiku nového pravicového radikalizmu svojej doby.
Kniha vycházející z autorových osobních kontaktů s kapverdskou intelektuální vrstvou a z jeho výzkumné práce v terénu je věnována výlučně literatuře Kapverdských ostrovů, jejíž dějiny se až dosud skrývaly v kompendiích věnovaných všem lusofonním (portugalskojazyčným) literaturám.
Monografie se zaměřuje na dva současné směry sociálně kontextového studia literatury: teorii literárního pole Pierra Bourdieua a kulturní materialismus Raymonda Williamse a Alana Sinfielda.
Vedle řečtiny a latiny existuje v Evropě ještě třetí klasický jazyk církevní slovanština. Ta vychází ze staroslověnštiny, přinesené Cyrilem a Metodějem na Velkou Moravu v 9. století. Pozdní středověk (tedy zhruba 14.15.
Kto hovorí? Aký význam pretlmočia? Čo bude čierne na bielom?
V tejto publikácii editorky nadväzujú na úspešnú knihu Spytovali ste sa (2017) a ponúkajú čitateľom druhú publikáciu pripravenú z toho istého zdroja z bohatej studnice príspevkov uverejňovaných na stránkach vedecko-popularizačného časopisu Kultúra slova od roku 1967 doteraz, teda za vyše 50 rokov.
Kolektívna monografia je výsledkom dvojročnej spoločnej práce medzinárodného kolektívu vedcov z Ruska, Bulharska a Slovenska na tému Lingvistická a etnokultúrna dynamika tradičných i netradičných pamiatok v slovanskom svete.
Druhé doplnené a rozšírené vydanie vysokoškolskej učebnice k staršej slovenskej literatúre.
Paradoxy byly podrobně prozkoumány v mnoha oblastech lidského poznání, zatím se však nikdo systematicky nevěnoval roli paradoxů v naší reflexi morálky. Tento nedostatek se pokouší napravit izraelský filozof Saul Smilansky ve své vysoce originální knize Deset morálních paradoxů.