Ľudovít Novák patril a doteraz patrí medzi najvýznamnejších slovenských jazykovedcov všetkých čias, niektorí autori ho považujú dokonca za najväčšieho slovenského jazykovedca. Zohral nielen úlohu zakladateľskej osobnosti slovenskej modernej jazykovedy, ale aj fundátora novodobej vedy na Slovensku a jeho pohnutý život dokonale odrážal nepokojné dediny Slovenska v 20.
Soubor čtyř studií G. Lansona (1857-1934), jednoho z nejvýznamnějších francouzských literárních historiků a kritiků. Společným jmenovatelem zařazených studií jsou úvahy o vědeckém výzkumu literatury a metodě literární historie.
Predkladaná práca je prvým ucelenejším príspevkom do orálnej histórie slovenskej jazykovedy. Zámerom je zachytiť a predstaviť osobnosti slovenskej jazykovedy. Cieľom rozhovorov je nielen medzigeneračný prenos skúseností a informácií, ale aj spätná kontextualizácia, pri ktorej má čitateľ možnosť intersubjektívneho porovnania výpovedí jednotlivých respondentov...
Anglicismy představují v současnosti nejdynamičtější a stále se rozrůstající segment české slovní zásoby cizího původu, z fonologického hlediska jim však dosud nebyla věnována patřičná pozornost.
Otevřít knížku a začít číst ještě neznamená, že se setkáváme s hodnověrnou podobou textu, jehož název se stkví na obálce a titulním listu dané knihy. Co způsobuje, že často čteme něco odvozeného, nespolehlivého, ba zavádějícího, a nevíme o tom?
Kniha nabízí rozbor prozaické tvorby portugalských spisovatelů Branquinha da Fonseky (19051974) a Domingose Monteira (19031980) z hlediska modality neobvyklého, známé v románských jazycích pod termínem insólito (fr. insolite).
Moderní literatura spočívá na decentralizovaném psaní a nehierarchickém prezentování v původní nerozlišitelnosti událostí. Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá. Psaní je anarchie a pokračuje jako evidence toho, co chce být řečí sděleno, jako jisté setrvání sdělení v čase.
Prečo si samičky zvierat vyberajú istý typ samčekov? Ako vedci vysvetľujú ich voľbu a ako sa toto biologické dedičstvo prejavuje u ľudí?
Kniha se zaměřuje na problematiku mluvního aktu a intencionálního stavu přání. Autor navazuje na teorie mluvních aktů (vyjádřené především u Ludwiga Wittgensteina a Johna Searla) a vytváří svébytnou koncepci, která umožňuje vymezit mluvní akt a intencionální stav přání pro případ češtiny.
Pozoruhodná monografie navazuje na předcházejíci výsledky výzkumu, které jsou metodologicky napojeny na progresivní trendy současné nitranské literární vědy. Míři do sfér intersemiotických a interdisciplinárních.
Obsah: I. Lexika v zrkadle areálovej lingvistiky -Slovanký jazykový atlas ako dielo a inšpirácia -Nárečová lexika v slovníku slovenských nárečí -Štúdie o priezviskách rodinných menách II.
Nové číslo sborníku Literární archiv se věnuje obrazu lesa v literatuře a výtvarném umění. Přezkoumává představy Karla Klostermanna o původním šumavském pralese, zabývá se literárním a výtvarným dílem Josefa Váchala z pohledu ekopoetiky či podobou lesa v českých překladech Cooperova Posledního Mohykána.
V apríli roku 1967 predniesol Theodor W. Adorno, významný nemecký filozof a sociológ, na pôde Viedenskej univerzity prednášku, ktorá nie je z dnešného pohľadu len bežným historickým dokumentom. Adorno analyzoval ciele, zdroje a taktiku nového pravicového radikalizmu svojej doby.
Kniha vycházející z autorových osobních kontaktů s kapverdskou intelektuální vrstvou a z jeho výzkumné práce v terénu je věnována výlučně literatuře Kapverdských ostrovů, jejíž dějiny se až dosud skrývaly v kompendiích věnovaných všem lusofonním (portugalskojazyčným) literaturám.
Monografie se zaměřuje na dva současné směry sociálně kontextového studia literatury: teorii literárního pole Pierra Bourdieua a kulturní materialismus Raymonda Williamse a Alana Sinfielda.
Vedle řečtiny a latiny existuje v Evropě ještě třetí klasický jazyk církevní slovanština. Ta vychází ze staroslověnštiny, přinesené Cyrilem a Metodějem na Velkou Moravu v 9. století. Pozdní středověk (tedy zhruba 14.15.
Kto hovorí? Aký význam pretlmočia? Čo bude čierne na bielom?
V tejto publikácii editorky nadväzujú na úspešnú knihu Spytovali ste sa (2017) a ponúkajú čitateľom druhú publikáciu pripravenú z toho istého zdroja z bohatej studnice príspevkov uverejňovaných na stránkach vedecko-popularizačného časopisu Kultúra slova od roku 1967 doteraz, teda za vyše 50 rokov.
Kolektívna monografia je výsledkom dvojročnej spoločnej práce medzinárodného kolektívu vedcov z Ruska, Bulharska a Slovenska na tému Lingvistická a etnokultúrna dynamika tradičných i netradičných pamiatok v slovanskom svete.
Druhé doplnené a rozšírené vydanie vysokoškolskej učebnice k staršej slovenskej literatúre.