Monografie Martina Beneše Úvod do teorie jazykové správnosti je pokusem vybudovat sociolingvistiku normativity jazyka.
Štúdia z hľadiska socio-filozofických ideí Karla Marxa interpretuje: a)kolaps sovietskeho modelu socialistickej spoločnosti a vznik sociálneho štátu b)horizonty kapitálového vzťahu v podmienkach vedecko-technologických revolúcii.
Práce orientovaná na sémantiku pojmenování tzv.
Právne hodnoty a právne kategórie (spravodlivosť, sloboda, moc, pravda, sudca a jeho nezávislosť a nestrannosť, najmä v hraničných situáciách atď.) sú prítomné v literatúre (románe, dráme, poviedke, poézii, aforizme, anekdote, detektívke atď.), v architektúre, filme, hudbe či výtvarnom umení. Otázka teda znie: v čom spočívajú rozdiely a podobnosti vedy a umenia?
Publikace se zabývá dějinami tlumočení v Namibii zvláště v období německé koloniální správy (18841915). Jedná se o první práci, která poskytuje systematický souhrn historie tlumočení v kontextu formování německého koloniálního panství.
Toto je zlostná kniha. Bez okolkov vraví, že všetko je inak ako nám dennodenne nahovárajú. Demokracia? Nie je ničím iným ako duchovnou degeneráciou a principiálnym omylom. Slobodná tržná ekonomika? To je hotová katastrofa. Akú je budúcnosť kresťanstva a islamu? Aká je cena človeka a celých národov? V čom je problém demokratického vzdelávania?
Kriminalita jedince zkoumaná prostřednictvím komunikačních strategií v kontextu modernizující se společnost a nahlížená pomocí analytické kategorie gender takový je hlavní cíl a výzkumný rámec knihy Stanislavy Musilové.
Monografia obsahuje sedem štúdií, ktoré vznikli v rámci projektu Fenologický vývin slovenčiny vo svetle súčasného stavu historickej jazykovedy, realizovaného v oddelení dejín slovenčiny, onomastiky a etymológie Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV v rokoch 2015 - 2018.
Cílem této edice je demonstrovat stereotypní uvažování o češtině a němčině, vnímání jejich role ve společnosti a rovněž vztah jazyka a státní moci. Vybrali jsme 85 textů či jejich souborů z let 1880-1945, které byly vytvořeny Čechy i českými Němci, liberály, konzervativci i šovinisty, demokraty, nacisty i komunisty.
Predkladaný "Retrográdny slovník súčasnej slovenčiny - slovné tvary na báze Slovenského národného korpusu" prístupným spôsobom zachytáva podstatnú časť tvarov slov s rozličnými zakončeniami, berúc na zreteľ rozsahové možnosti knižnej publikácie, ako aj prehľadnosť a možnosti efektívneho vyhľadávania v tomto špecifickom type slovníka.
Nejen jednotlivci, ale i celé kultury si uchovávají vzpomínky, vytvářejí svou "paměť". Zakládají tak svou identitu a legitimitu, potvrzují své cíle.
Druhý díl s názvem Rozpravy o identitách ve frankofonním prostoru subsaharské Afriky je souborem jedenácti rozhovorů, a to se čtyřmi africkými autory, pěti univerzitními profesory a badateli v oblasti subsaharských literatur a dvěma nakladateli.
Slovenskú literatúru a kultúru nemožno skúmať a interpretovať izolovane od medzinárodného kontextu. Táto kolektívna publikácia poskytuje predstavu o fungovaní, zameraní a problémoch domácej a zahraničnej literárnovednej slovakistiky.
Textová genetika či genetická kritika, jež se zrodila v sedmdesátách letech 20. století ve Francii a jejímž hlavním střediskem je pařížský Institut pro moderní texty a rukopisy (ITEM), usiluje o obnovení a prohloubení studia textů ve světle jejich pracovních rukopisů.
Názov knihy hutne vyjadruje, že jej obsah sa týka prirodzeného jazyka v kontexte jeho používania a v svetle náuky o jeho fungovaní v sociálnom živote, ako aj v mentálnom svete jeho nositeľov. Ústredný motív výkladov autora sa spája s termínom racionalita.
Vedeckú monografiu E. Maliti Fraňovej charakterizuje úsilie o hĺbkové uchopenie svojej témy, ktorou sú otázky tvorivého zástoja ruského básnika symbolistu a prozaika postsymbolistu, ako i ideológa a teoretika, jedného zo zakladateľov modernej ruskej verzológie Andreja Belého (1870 1934).
Profesně tolerovaná a hojně uplatňovaná praxe překládání do nemateřského jazyka (tzv. nerodilý překlad) patří mezi málo popsané fenomény. Předkládaná kolektivní monografie proto nejprve mapuje názory translatologů a aktérů překladatelského trhu na nerodilé překládání, jeho možnosti a omezení.
Monografie podává detailní analýzu slovosledného chování posesivních zájmen ve staročeské nominální frázi. Jedná se o fenomén, kterému zatím nebyla v české paleobohemistice věnována soustavnější pozornost. Materiálový základ práce představují staročeské prozaické texty, jejichž období vzniku se klade přibližně od poloviny 14. století do konce 15.
Cieľom tejto knihy je poukázať na nesporný prínos židovskej komunity v poskytovaní komplexnej sociálnej starostlivosti o človeka, dobročinnosti a sociálnej práci ako takej.
Monografie Slovo a jeho struktura je již druhou v pořadí, jež nese ve svém názvu slovo SLOVO.