Co je tantra a jaké jsou její cíle?
Již druhá Kombercova monografická studie (předtím Filip Komberec: Petr Pazdera Payne / literární studie, Cherm 2012) klade důraz na možnosti, jak interpretovat Rejchrtovu lyriku a její tvůrčí principy.
České verze Cervantesova Dona Quijota stopují překlady, úpravy i intelektuální krádeže textu slavného románu od první adaptace z roku 1864 přes první převody z let 1866 a 1868 až ke klasické úpravě J. Johna (1940), k poslednímu překladu Z. Šmída (1952) a k adaptacím z nedávných let.
Kolektivní monografie navazuje na loňskou edici Almanachu na rok 1914 (2014). Po edičním zpřístupnění pramene přináší přítomný svazek jedenáct studií prezentujících moderní badatelský výzkum, jaký si jediné kolektivní vystoupení předválečné moderny zaslouží.
Tato kniha popisuje výchozí stanoviska psychotroniky jako potenciální vědní disciplíny. Tvoří ucelenou pracovní hypotézu pro realizaci základního výzkumu v psychotronice a formulování oboru teoretické psychotroniky. Kniha pojednává o základních problémech psychotroniky rozpracovaných v souladu s principy informace a vědomí.
Tato dvoudílná publikace přináší řadu nových poznatků k tématu muzea a jeho edukační funkce. Kniha je věnována muzejní prezentaci, jejím současným formám i didaktickému rozměru. První svazek knihy se zaměřuje na klasifikaci přístupů k tvorbě expozic a na interakci exponátu a návštěvníka.
Svazek obsahuje písemné verze příspěvků z 10. ročníku mezinárodní konference interFaces, která proběhla ve dnech 15. až 22. května 2015 na pražské Univerzitě Karlově.
Průkopnická kniha sleduje, jakým způsobem Listy trávy (1855) a Obratník Raka (1934 ) burcují čtenáře k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu a prostřednictvím orální mnemotechniky rehabilitují tělesnost.
Kniha (Ne)štastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921-1945 vznikla na základě stejnojmenné výstavy uspořádané na FF UK u příležitosti rozporuplného 70. výročí přesunu této ukrajinské vzdělávací instituce z Prahy do Mnichova.
Autor si vybral nevšední téma hospod jako uzlového bodu komunikace. Ve své knize, založené na vlastní autopsii = vlastních prožitcích, popisuje své návštěvy hospod v Olomouci, na Valašsku a také v cizině. A nejen to, popisuje i příhody, které se po dobu těchto návštěv udály. Velmi čtivá kniha potěší všechny milovníky hospůdek a pěkné češtiny.
Publikace je druhým ze tří plánovaných výstupů projektu "Vytvoření a ověření systému evaluace veřejných kulturních služeb" Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI).
Politické systémy postkomunistických zemí (či jejich společnosti) nabývají nejen pozitivní rysy západních demokracií, ale jsou čím dál tím víc zasahovány i typicky západními krizovými jevy – například oslabováním tradičních stran, rostoucí nedůvěrou veřejnosti v politickou scénu, korupcí spojenou s veřejnými zakázkami, stárnutím populace nebo
Monografie Sedm statečných a spol. se zaměřuje na analýzu fenoménu prózy psané ženami v polistopadové české literární kultuře a v tomto směru otevírá řadu otázek, jejichž obsah představuje pro domácí literární vědu relativně novou výzvu.
Text o myšlení nabízí tři různé, byť vzájemně související interpretace toho, jak lze a nelze myslet, které vycházejí z podrobného čtení Bernhardovy novely Chůze a románů Staří Mistři a Mýcení. Thomas Bernhard nikde přesně neříká, co znamená myslet.
Sborník Obraz válek a konfliktů se zaměřuje na textový výzkum interpretující a mapující literární realizace motivu války v české literatuře, jeho různorodé tematologické podoby a souvislosti v proměnlivých literárněhistorických kontextech. Zkoumání podob války přímo v jednotlivých textech a poetikách napříč dekádami 19. i 20.
Kniha Základy kulturní antropologie představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu.
Co spolehlivě víme o českých, evropských či amerických muslimech? Jsou skutečně tak odlišní? Jsou neintegrovaní a neschopní akceptovat principy, na nichž stojí fungování Západu? A co vlastně ovlivňuje naše mínění a formuje naše stereotypy při vnímání muslimských komunit žijících v západních společnostech?
Kritická reflexe demokracie a občanské společnosti je kniha, v níž třináct autorů (Petr Bláha, Ivan Buraj, Petr Krejčí, Šimona Löwensteinová, Evžen Martínek, Jan Musil, Jan Payne, David Peroutka, Martin Šimsa, Zuzana Škorpíková, Jan Šmíd, Daniel Štěpánek, Hynek Tippelt) v pěti kapitolách (Teorie, Krize, Kritika, Skepse, Alternativy) kriticky reflektuje z různých
Autoři této kolektivní monografie se snaží na základě terénních výzkumu u krajanů z Bulharska, Srbska, Spojených států amerických, Ukrajiny a Chorvatska upozornit na nové rozměry bádání krajanské problematiky. Cílem monografie není nahlížet na krajany skrze tradiční přístupy integrace nebo asimilace, ale upozornit na transnacionální vztahy krajanů.
Po první světové válce se ve středoevropském prostoru masivně rozšířily myšlenkové směry korporativismu požadující nahrazení liberálně-kapitalistického hospodářského systému profesně-stavovským řádem, který měl být založen na „přirozeném“ členění hospodářského sektoru do samosprávných korporací – stavů.