Kniha francouzské socioložky Elisabeth Badinterové hledá odpověď na otázku, jakého reálného pokroku se v posledních patnácti letech dosáhlo v sociálním a společenském postavení ženy ve společnosti. Autorka poukazuje na to, že úděl žen se, i přes zdánlivý pokrok, příliš nezlepšil.
Maďarský bohemista, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog István Vörös je především básník, třebaže doma i v zahraničí jsou oceňovány i jeho prózy a dramatické texty. A básník je to nápaditý, hravý, nekonvenční. Všechny uvedené kvality zcela samozřejmě a přirozeně uplatňuje rovněž ve svých odborných reflexích.
Kniha se váže k souběžně vydávanému výboru z prací Růženy Grebeníčkové O literatuře výpravné. Úvodní studie přibližuje způsob autorčina psaní a na vybraných příkladech se pokouší rekonstruovat postupný vznik jejích textů. Zabývá se kritickým navazováním R.
Kniha Moudrost starých Čechů s podtitulem Odvěké základy národního odboje, která vyšla roku 1943 v americkém exilu, zaujímá jedinečné místo v tvorbě Romana Jakobsona (1896–1982). Literárněhistorický zájem zde přerůstá v otevřeně manifestovanou ideologii „československého“ vlastenectví, jež se účinně zapojuje do národního odboje proti nacismu.
Je dobře se při četbě ptát, co chtěl básník říci? Jinými slovy – je autor literárního textu garantem jeho významu? A je důležité, aby čtenář onen význam nalezl? Co potom čtenář sám, je pouhým konzumentem daného textu, nebo se i on může stát tak trochu autorem, a text do jisté míry dotvářet?
Tato kniha se věnuje otázkám, které dosud v souvislosti s tématem České filharmonie zůstávaly stranou. Jejím cílem je kontextuální výklad kulturní, společenské a politické role ČF, který se soustředí na analýzu této role v období vrcholícího stalinismu.
Kniha, jež byla přeložena do více než dvanácti jazyků, je originální analýzou jak porozumět vzniku, šíření a celosvětovému hodnocení literatury. V první části autorka, francouzská literární kritička a socioložka, popisuje vznik mezinárodního literárního prostoru, přičemž jeho kořeny nalézá již v polovině 16.
Kniha „Transformace kondicionality v Evropské unii“ analyzuje změny ve vynucování pravidel spojených se členstvím v Evropské unii, ke kterým došlo po rozšíření této organizace v letech 2004 a 2007 a během krize eurozóny v letech 2010–12.
Do rukou se vám dostává kniha od autora označovaného za jednoho z nejskvělejších novinářů naší doby (London Observer), v níž diskuze o úloze náboženství ve veřejném životě získává zcela novou podobu. Christopher Hitchens se v ní s jedinečnou erudicí a inteligencí věnuje nejnaléhavější otázce současnosti: zhoubné síle náboženství ve světě.
Co je Německu po Ukrajině? A jak je možné, že ztroskotaná dohoda s EU vyústila v jednu z nejnebezpečnějších krizí, jaké Evropa zažila v posledních desetiletích? Může za všechno Putin? Tahá skutečně za všechny nitky, nekompromisní a bezohledný?
The logic of this monograph´s text lies in several fundamental premises that are gradually reflected and verified in the text. Firsty, the premises are modelled on the foundations of the historical development of the Czech Republic, the Republic of Poland and Hungary.
Nástrahy okultnej symboliky pre súčasnú rodinu a spoločnosť v oblasti sociálneho poradenstva.
Príbeh kultúry, tak ako ho podáva autor tejto knihy osloví aj širšie vedecké i laické spoločenstvo, a to svojou dôslednosťou a zmyslom pre detail. Vychádzajúc z antropologických predpokladov kultúry a jej historicky zakotvených koncepcií, interpretuje ju ako rámec pre ľudské bytie-vo-svete, skúma variácie spoločenskosti a genézu kultúrnych noriem.
Nejrozsáhlejší, dosud nepřekonané české encyklopedické dílo. Nezbytný pomocník pro bakaláře, profesory veškerých oborů vědních, náruživé milovníky umění, vzdělance a badatele, lid dělný i rentiéry, milovníky starých tisků a zlacených vazeb. Vychází jako fotoreprint původního vydání.
Při příležitosti 120. výročí založení Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze vychází rozsáhlá reprezentativní publikace, která se soustřeďuje jak na historii, tak na současnost školy.
Publikace se zabývá posuny hranic mezi státy i mezi rozsáhlejšími celky v geopolitické a mezinárodní rovině, a také proměnami hranic na sociálně-hospodářské a kulturní úrovni.
Epistemic modality in standard spoken Tibetan: Epistemic verbal endings and copulas (Epistemická modalita ve standardní mluvené tibetštině: epistemické slovesné koncovky a sponová slovesa) Monografie pojednává o gramatickém vyjádření epistemické modality ve standardní mluvené tibetštině.
Výchova ako interakcia vychovávajúceho a vychovávaného je javom spojeným s celoživotným procesom tvárnenia postojov, žiaduceho správania, hodnotového systému, mravnej stránky osobnosti. Jeden popri druhom prebieha u človeka proces stávania sa osobnosťou a proces stávania sa členom society.