Kniha přináší široké spektrum výsledků výzkumu produkčního potenciálu sídel navigate here.
Kniha Autorské tváře v knižních zrcadlech. Obrazy autorů současné české literatury v kulturním transferu se zaměřuje na nezanedbatelný fenomén současného literárního a mediálního provozu, jakým je obraz autora. Text si klade otázky po způsobech konstituování tohoto fenoménu, a to i v souvislosti s kulturním prostorem, v němž se utváří.
První publikace u nás o ekologických aspektech, šetrnosti a soběstačnosti, ohleduplnosti a únosnosti, neplýtvavosti a obnovitelnosti, nových příznacích umělecké tvorby. Mladá autorka nás průkopnicky a objevně seznamuje s novými atributy umění a zejména divadla, které mají též nezanedbatelnou morální dimenzi - ekologickou mravnost.
Výbor ze dvou monografií ceněné německé literární vědkyně a slavistky, v nichž jsou kromě přehledových prací o vztaženosti paměti k významové výstavbě textu a fantastice v literatuře jednotlivé stati věnovány převážně analýze děl světových spisovatelů, jako je A. Bělyj, J. L. Borges, V. Nabokov, B. Schulz či I. S. Turgeněv.
Může být člověk na obrazovce autentický? Pokud v podmínkách televizní výroby nemohu anebo nemám být sám sebou, kým tu tedy jsem?
Druhé vydání knihy, která komplexně představuje práci nejstarších gramatiků českého jazyka v 16. a 17. století na pozadí tradic, které formovaly jejich myšlení. První kapitola sleduje vznik gramatografie v rámci starověké filologie.
Studie v tomto svazku spojil záměr vyjádřit vděk fascinující spisovatelce a uznání originální literární teoretičce.
Zřejmě nejnázornější Guénonovo dílo. Poukazuje v něm na neudržitelnost iluzí, v nichž dlouhá staletí žije západní svět, který ovšem nevyhnutelně spěje k bodu obratu. Naše civilizace může zmizet stejně jako tolik jiných – proto i moderní krize je součástí cyklického vývoje. Je to konec iluzí, ale také iluze konce.
Hieronymus ze Stridonu čili svatý Jeroným napsal na sklonku 4. století podle modelu, zděděného od antických rétorů, první dějiny křesťanského písemnictví. Zahrnul do nich autory knih Nového zákona, teology pravověrné i heretické, i první autory duchovní poezie. Bral v potaz jak teologickou, tak literární stránku jejich díla.
62 článkov knihy je rozdelených do 10 skupín, a to od histórie rastu svetovej populácie cez varovné hlasy, kritikov a popieračov preľudnenia a stanoviská cirkví až po bezradné ,, čo bude ďalej?
Hlavní téma nového dvojčísla Labyrint revue pro rok 2015 je reflexe tzv. nového voyeurismu, které se věnují původní i překladové beletristické a teoretické texty, eseje, povídky a obsáhlá barevná příloha se současným výtvarným uměním. Naše povaha je ze své podstaty voyeurská: rodíme se s potřebou vidět a být viděni.
Publikácia nadväzuje na úspešnú knižočku Zo studnice rodnej reči (2005) a prináša výber príspevkov, ktoré boli pôvodne súčasťou rovnomennej rubriky počas druhého decénia jej trvania v rokoch 2002 – 2011 v časopise Kultúra slova. Zostavovatelia ponúkajú pestrú koláž vzácnych svedectiev z nárečí a o nárečiach, zaradených do siedmich tematických okruhov.
Monografie přináší závěry antropologického terénního výzkumu uskutečněného v letech 2013-2014 v oblasti ukrajinského Polesí a Zakarpatí s cílem zmapovat za využití narativních rozhovorů dodnes živé projevy magie a víry v pověry a to, jak se odrážejí v každodenním životě tamějších obyvatel.
Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů.
Literárněvědná monografie A. K. K. Kudláče zkoumá vybraný segment současné české populární literatury, konkrétně tzv. populární fantastiku (science fiction, fantasy, horor) a komparativně též detektivní prózu, z hlediska teorie literárních žánrů. Analýza textů je funkčně doplněna vhledy do recepčních a komunikačních kontextů této literatury.
Jaký obraz člověka nabízejí současné společenské a humanitní vědy?
Kniha vypráví příběh utváření, vzestupů a pádů moderního západního člověka, který se svými představami o světě a svém místě v něm výrazně odlišuje od lidí antiky a středověku. Hluboké změny, započaté italskou renesancí, německou reformací a ranou modernitou 17.
Dmitrij Sergejevič Lichačov koncipoval svůj stručný nástin (Těkstologija. Kratkij očerk 1964) na základě textologického studia staroruské literatury, jež vyústilo v jeho velké práci Těkstologija. Na matěriale russkoj litěratury X.–XVII. vv. (poprvé 1962).
Nejvýznamnější představitel české germanistiky v období před druhou světovou válkou Otokar Fischer (1883-1938) se rovněž podstatně zapsal do dějin literárněvědné bohemistiky a oboru propojujícího zájmy obou filologií, germanobohemistiky, výraznou pozornost věnoval otázkám teatrologickým.
Změny v oblasti vzdělávání jsou na celém světě předmětem intenzivního zájmu výzkumníků, politiků, učitelů i ředitelů škol a rodičů. Stále však zaznamenáváme, že značný počet pokusů o koncepční změny ve vzdělávání selhává. Zřejmě ani nedávná česká reforma nesplnila očekávání, která do ní byla vkládána.