Cette monographie porte sur les topoï poétiques et les images littéraires dans l’oeuvre romanesque de Patrick Chamoiseau.
Zaniklé středověké vsi jsou fascinujícím historickým pramenem, někdy považovaným za klíčový doklad krize tehdejší evropské společnosti. Předkládaná monografie shrnuje hlavní poznávací přístupy zainteresovaných oborů, relevantní ekonomické teorie a také dosavadní interpretace pustnutí a zániku.
Kniha představuje průřez životního díla francouzské historičky a bohemistky Marie-Élizabeth Ducreux.
Svým vstupem do světa báseň utváří prostor, v němž se ocitá. Prostřednictvím lyrických gest klade otázky, otevírá, volá, slibuje, dává či uchovává.
U zrodu této knihy stál projekt vedený Petrem Pokorným, zaměřený na zkoumání biblických kořenů křesťanské kultury. Výsledkem měla být koherentní kolektivní monografie na toto téma. V důsledku neočekávaného úmrtí P. Pokorného na začátku roku 2020 však nemohl být uskutečněn podle původního plánu.
This book on Jewish culture and literature focuses on the “quiet” decades of the nineteenth century, a scarcely written-about period of time in Bohemian Jewish history.
Studijní text je členěn na část obecnou, která se zabývá východisky a cíli poradenství v ergoterapii a představuje jeho specifika, a část speciální. Speciální část se věnuje telerehabilitaci, coby dynamicky se rozvíjející oblasti, a poradenství v oblasti partnerského a sexuálního života osob s disabilitou.
Americká badatelka tureckého původu Mutlu Konuk Blasingová se zabývá povahou lyrického subjektu a jeho vztahem k básnickému jazyku. Zdánlivě soukromé, individuální vědomí vyjádřené v básni je podle ní jen virtuální entitou.
Monografie navazuje na lingvistický a kulturní přístup k hluchotě rozvíjený v Ústavu jazyků a komunikace neslyšících Filozofické fakulty Univerzity Karlovy od poloviny 90. let 20. stol. a předkládá dílčí sondy do charakteristiky jazyků užívaných v komunikaci neslyšících Čechů –českého znakového jazyka a psané češtiny, a to i ve vzájemných vztazích.
Rozbor sociologických kořenů holocaustu, tj. vyvraždění deseti milonů Evropanů v nacistických koncentračních táborech. Možnosti prevence budoucích genocid. Bauman chápe holocaust jako „židovskou tragédii“, zdůrazňuje však její specifické rysy, které ji odlišují od všech ostatních genocid.
Kniha je první ucelenou monografií o duchovní péči v českém jazyce. Představuje historické kontexty, rozmanitá zdůvodnění, různá pojetí, cíle, metody i oblasti duchovní péče. Tou rozumí v širokém slova smyslu realizovanou starost o druhého, existenciální komunikaci či pomoc na cestě k samostatnosti a svobodě.
V oblasti sociální antropologie je etnicita hlavním tématem už od konce šedesátých let a rovněž dnes zůstává centrálním objektem výzkumů. Přestože tato kniha vychází zejména z příspěvků antropologie ke studiu etnicity a spřízněných fenoménů, její záběr přesahuje hranice akademické antropologie.
Univerzity po celém světě se v současnosti potýkají s četnými problémy. Přestože počet univerzit, studentů a učitelů za posledních třicet let obrovsky vzrostl, panuje zde strach a nejistota a je na tyto instituce vyvíjen tlak. Univerzity jsou odděleny od svého společenského a politického okolí, což vytváří atmosféru vzájemné nedůvěry.
Historie, která v posledním více než půlstoletí zažila několik paradigmatických obratů, přidala nedávno další – obrat, kterému se říká animal turn: zvířata, která až dosud hrála v zorném úhlu historiků spíše okrajovou úlohu, se začala drát do jeho centra.
Monografie Lenky Krátké představuje fungování Československých aerolinií napříč několika desetiletími, od jejich založení v éře první republiky (1923) až do prvního roku existence samostatné České republiky (1993).
Kniha je sondou do různých pojetí mayského náboženství, jak se objevují v dějinách mayistiky. Na jedné straně se rozsáhle věnuje teoretickým a metodologickým přístupům, které obor upřednostňoval, a ukazuje vzájemné vztahy mayistiky a religionistiky zvláště v druhé polovině 20. století.
Publikace podává přehled infektologie v celé šíři tak, aby odpovídal moderní náplni oboru. Odklání se od popisu klasických komunitních infekcí a místo toho věnuje pozornost novým chorobám a změněnému obrazu starých infekcí. Kniha začíná vysvětlením obecných pojmů z epidemiologie, patogeneze a průběhu infekcí.
Slavný humoristický román Zdeňka Jirotky navazuje na tradici českého humoru a autory, jakými byli J. Hašek, K. Čapek nebo K. Poláček, zároveň je zde také patrná inspirace anglosaskou humoristickou prózou J. K. Jeroma a P. G. Wodehouse.
Publikace přináší soubor čtyř studií, jejichž společným tématem je integrace menšin do německé společnosti od druhé poloviny 20. století do současnosti.