„Chce prý být svobodný. Zabijte ho“ Toto je příběh a život malého velkého hrdiny. Ačkoli Kazantzakisův román Bratrovrazi patří k jeho méně známým dílům, zralostí, významem, a hlavně nadčasovostí se vyrovná těm ostatním.
70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století. Rovněž tak je zřejmé, že je informován o podnětech, které přinášela tzv. Vídeňská škola, např.
„Jako by kdosi vypnul velmi jemnou, / téměř neznatelnou tkaninu / mezi nás a psaná slova,“ píše Iva Jakimiv a po této jemné, takřka neznatelné tkanině – a někdy snad i mimo ni a za ni – nás vede.
Rozšířené a přepracované vydání básnického debutu Miroslava Olšovského, jenž vyšel jako výbor roku 2006 pod názvem Záznamy prázdnot. Nový soubor přináší dalších čtyřiačtyřicet dosud knižně nepublikovaných básní, a je tedy návratem k původnímu (autorskému) konceptuálnímu rozvrhu.
Publikace představuje život a uměleckou tvorbu českého malíře Jaroslava Kláta (narozen 1962) v kontextu vývoje výtvarného umění 20. a 21. století. Ačkoliv je jeho tvorba generačně nezařaditelná do jednoho výtvarného názoru a proudu, Kláta ovlivnilo hned několik uměleckých osobností.
Cílem předkládané publikace je objasnit koncepci lidského jednání u německého mylitele F. W. J. Schellinga (1775–1854), jak ji implikuje jeho volní koncepce absolutna vypracovávaná v letech 1809–1821.
Protože česká komeniologie a intelektuální historie dosud postrádají komplexnější monografické pojednání o vztahu Komenský – Bacon, je cílem této knihy přiblížit koncepci reformy (respektive obnovy) vědění obsaženou v dílech obou jmenovaných osobností – českého teologa, filozofa a pedagogického reformátora Jana Amose Komenského (1592–1670) a anglického
Lidskost je vzácná komodita. Je tím vzácnější, čím intenzivněji jsme si vědomi jejího nedostatku. Od dob osvícenství západní civilizace věřila, že lidskost bude postupovat vpřed společně s rozumovým poznáním a vědou. Že scientia zajistí conscientia. Vždyť přece ten, kdo správně ví, bude i správně jednat.
Spisovatel a filosof Michal Ajvaz spolu s kybernetikem Ivanem M. Havlem se formou volného dialogu zabývají rozličnými tématy na pomezí nejen jejich, ale i mnoha dalších oborů. Svérázným a ničím nespoutaným způsobem zkoumají lidskou tělesnost, rozmanitost a vrstevnatost tvarů, povahu, vznik a zánik struktur a procesů v přírodě i v lidském světě.
Katechetika je vědním oborem na pomezí mezi teologií a pedagogikou. Je zaměřena na praxi, a proto patří k pastorálním teologickým oborům. Jako teologický obor zkoumá způsob Božího jednání s člověkem, reflektuje ho a stanovuje principy, obsahy a metody katechetického působení církve ve výchově křesťanské víry člověka.
Rilkovo vrcholné dílo Elegie z Duina začalo vznikat počátkem roku 1912. Autor se tehdy na pozvání Marie Thurn-Taxisové uchýlil na zámek Duino nedaleko Terstu. Zde se začaly rodit básně, jejichž vznik autor vnímal doslova jako božské vnuknutí.
František Reyl (1865–1935) byl ve své době jednou z nejvýraznějších postav regionálního i celonárodního katolicizmu, potažmo katolicizmu politického. Nesmírně inspirativní osobnost se však vlivem časového odstupu vytratila z povědomí veřejnosti (včetně katolické).
Autor na počátku knihy pozoruje, jak na jeho ruku dopadá sněhová vločka, a klade si otázku o povaze této drobné události. Ukazuje se, že i taková prostá zkušenost může vyvstat jen díky smyslu, který ustavuje jsoucno a který předpokládá dynamickou syntax.
Kniha Nesvatí svatí vypráví o světě, z nějž se příchozímu nechce vrátit zpět. O světě klášterů a mnichů, o hledání a nalézání, o zápasech a protivenstvích. Setkáme se tu i s humorem, se situacemi, které mají do šablonovitých představ o církevním životě daleko. Desítky příběhů skládají pestrou mozaiku náboženského života současného Ruska.
Na Michala Janka, nepříliš úspěšného akademika s nepříliš uspořádaným rodinným životem, se na jaře roku 1996 snad konečně usmálo štěstí.
Ústředním tématem knihy je fenomenologie tělesnosti v díle francouzského filosofa Michela Henryho (1922–2002). V první kapitole jsou nastíněny Henryho fenomenologická metoda a to, jak se jeho „materiální fenomenologie“ vyrovnává s „klasickou fenomenologií“ reprezentovanou fenomenologií Edmunda Husserla a Martina Heideggera.
Obsah publikace je zaměřen na tři zásadní oblasti současného rozvoje poznatků - klinický výzkum, problematiku dospělých osob s komunikačním handicapem a rozvoj komplexního systému prevence vývojových komunikačních poruch.
Kolektivní monografie přibližuje závažné aktuální téma rozvoje inkluzivní pedagogiky v oblasti komunikačních poruch i poruch učení u dětí zařazených v programu základních škol.
Vývoj života na Zemi nebyl pouhým sledem předurčených dějů a událostí. Život se v rozporu s některými názory nevyvíjel přímočaře a nesměřoval ke stále větší složitosti a dokonalosti.
Kniha Jana Kafky je cennou sondou do prostředí církví v severovýchodních Čechách v období po nástupu komunistické moci a během jejího etablování. S hlubokým vhledem a značným porozuměním zachycuje nelehkou atmosféru doby 50. let 20. století.