Spisovatel Otomar Dvořák se „ponořil“ do vodního světa na Soběslavsku, do typické jihočeské krajiny, třpytící se hladinami četných rybníků. Navštívíme s ním Kafkův zámek Strkov v Plané nad Lužnicí, poznáme starobylé slovanské hradiště Chýnov a po Čertových schodech vstoupíme do barvami hýřící Chýnovské jeskyně.
Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří budeme pokračovat směrem na východ. Uvidíme, že tato část Krušných hor je o poznání „jinačejší“ než Vejprtsko, Měděnec a okolí, Výsluní a třeba Křimovsko.
Tajemné Rychlebské hory. Kraj hlubokých údolí, průzračných potoků, starých hradů, zaniklých vesnic a v podzemí ukrytého nezměrného bohatství. Kraj, kudy kráčela historie, i země na kterou se zapomnělo. Jmenují se podle stejného města, ale jejich název zní jinak v Polsku a jinak v Česku.
Sotva najdeme jiný kousek země toliko naplněný příběhy. Co kopec či údolí, co zákrut cesty, brod nebo most přes říčku, co samota i ves, to příběh. O zradě a lásce, zbabělosti i odvaze, krutosti a milosrdenství. O zdánlivě všedních věcech i nadpřirozených úkazech. Na každém kroku se otevírá nová stránka knihy osudů.
Na předměstí Prahy začíná oblast divoce rozervaných skal, hlubokých strží a jeskynních labyrintů. Táhne se směrem k západu a končí až za Berounem.
Po putování po Tajemných stezkách Zlatého pruhu Polabí, Svatojiřského lesa a Českobrodska se tentokrát nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek vydal tajemnými stezkami dolního Pocidliní. Jeho literární pouť vede od soutoku s Labem proti proudu Cidliny po soutok s Javorkou.
Vydejme se spolu s Alešem Česalem do nejzápadnějšího koutu naší vlasti, na Chebsko a Ašsko. Krajinou, kterou formovala řeka Ohře. Do země s pečetí podzemního ohně a léčivých pramenů. Do krajiny plné středověkých památek i přírodních krás. Poodhalíme záhady Chebského hradu i symboliku jeho tajemné kaple.
Kladsko – kdysi nedílná součást Českého království, poté po různých válkách a mírových ujednáních nejprve pruské, poté německé a v současnosti polské – je nádhernou zemí. Stejně krásné a zajímavé je i Kladské pomezí – příhraniční kraj mezi Broumovem a Orlickými horami.
Dovolím si položit Vám několik otázek. Máte rádi krásnou přírodu? Dlouhé, táhlé pláně, potoky, říčky a rybníky, vodní nádrže i hluboké lesy a úchvatné výhledy – to vše v nerušeném tichu? Máte rádi městečka a vesnice s přebohatou historií a množstvím památek i stopy po důlní činnosti? Fandíte nečekaným překvapením i nezodpovězeným otázkám?
Po úspěšné knize Letecké katastrofy a jejich vyšetřování přichází letecký publicista Lukáš Musil s jejím pokračováním. Autor vybral dalších 40 leteckých havárií, které ovlivnily vývoj letecké dopravy po druhé světové válce.
Je mnoho větších a známějších řek jako je Olšava. Spíš říčka, nežli řeka, ba dokonce potok, jak ji ve své kronice nazval kronikář Kosmas, je dnes stejně zapomenutá jako události, které se v jejím povodí kdysi odehrály. Dlouhou dobu tvořila hranici mezi Moravou a Uhry a navíc podél ní vedla zemská stezka spojující obě země.
V českém prostředí bylo dílo Richarda Halliburtona dobře známé už v době před druhou světovou válkou. Leckdy bláznivé příběhy amerického dobrodruha si v Československu udržely oblibu a vycházely i po roce 1945. Čeští čtenáři tak mají přístup téměř k celému Halliburtonovu dílu a díky výboru Po stopách dobrodruha už také k části jeho korespondence.
Nymburský spisovatel, publicista a znalec regionu středního Polabí Jan Řehounek tentokrát odbočil od Labe po jeho přítoku Výrovce, aby čtenářům přiblížil turisticky dosud téměř neobjevený kus země, obecně známý jako Českobrodsko. Protože jde ale o území sevřené toky Výrovky a Šembery, říká se mu Pošembeří.
Jak tři zlaté nitky v zeleni nekonečných lesů protíná Šumavu trojice prastarých obchodních cest. Mezi nimi se rozpíná krajina plná horských potoků a řek, modravých jezírek, bobřích hrází i zrádných močálů. Země kopců, jejichž vrcholky se ztrácejí v mracích, země neprostupných pralesů se stromy, které pamatují husitské války.
Smutná parní mašinka Líza stojí zapomenutá na slepé koleji za nymburským nádražím a vzpomíná… Třeba na to, jak vozila dámy v kloboukách a děti v námořnických čepičkách a jak jí kdysi císař František Josef I. vzdal poctu, až se mu zapletla šavle mezi nohy. Líza dokonce přispěla ke konci jedné války, to když vyklopila u Milovic letadla.
Létání dopravními letadly je dnes běžnou záležitostí. Pro někoho je to rutina, pro jiného událost. Ale ruku na srdce - každého z nás během bezpečnostní instruktáže před startem někdy napadlo, co by se stalo, kdyby se letadlo zřítilo. Tento strach je naprosto přirozený a patří k lidské podstatě.
Tentokrát nás spisovatel Otomar Dvořák seznámí se starobylým „krajem bechyňským“, jenž kdysi sahal od rakouských a moravských hranic až k pohoří Brdy a k Vltavě nad Prahou. Spíše než turistické značky a mapy nás povedou bizarní příběhy místních obyvatel, záznamy starých kronik, tajemné pověsti a nevyřešené záhady.
Karlovy Vary jsou naším nejznámějším lázeňským městem. Přesto skrývají mnohá tajemství, která teprve čekají na svá odhalení. Vydejme se za nimi spolu s historikem a spisovatelem Stanislavem Burachovičem, čeká na nás nejedno překvapení.
Mohou vést tajemné stezky i po řece?
Zábřežsko vždy bývalo krajem na pomezí. Rozkládalo se na pomyslné i faktické hranici Čech a Moravy, na rozhraní podhůří Jeseníků a Hané, na předělu německého jazykového ostrova Hřebečska, českého osídlení severozápadní Moravy a sudetoněmeckého pohraničí.