Spojení pojmu středověk se subsaharskou Afrikou zní pro českého čtenáře nezvykle, neboť v češtině zatím mnoho publikací umožňujících seznámit se s bohatstvím tamějších kultur a civilizací v 8.15. století nemáme. Toto dlouhé období zůstává obecně pro celkový nedostatek pramenů neznámým, mohli bychom říci temným.
Boko Haram v povodí Čadského jezera, hnutí aš-Šabáb v oblasti Afrického rohu nebo stále se přeskupující frakce Al-Káidy v islámském Maghrebu (AKIM), které se ze západoafrického Mali šíří do okolních států. Vývoj radikálních islamistických hnutí v subsaharské Africe v posledních dvou dekádách znepokojuje místní obyvatele i mezinárodní společenství.
Bakteriální perzistence vůči antibiotikům znamená odolnost malé části bakteriální populace vůči účinkům antibiotik. Od bakteriální rezistence se liší tím, že není podmíněna přítomností genů rezistence, ale vzniká v bakteriální populaci spontánně nebo indukovaně.
Historik Jaroslav Čechura se dlouhodobě věnuje každodennímu životu na jihočeském venkově, v předkládané monografii se zaměřuje na období třicetileté války.
Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy. Stranou neponechává ani husitského krále Jiřího z Poděbrad a formování českého stavovského státu.
Sborník navazuje na vědeckou konferenci Univerzita a republika, 19182018, kterou uspořádala Univerzita Karlova v rámci oslav stého výročí založení Československa.
Kniha se zabývá různými aspekty více než dvacetileté přítomnosti Sovětské armády v Československu v letech 1968 až 1991.
Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů.
Zakládací mýty a legendy se z předhelénistické Levanty zachovaly snad s výjimkou Starého zákona ve formě útržkovitých informací nejrůznější provenience, od onomastiky a struktury královských seznamů po stručné zprávy dobyvatelů.
Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba (četba literárních textů a její reflexe), 2.
Žákovské korpusy, čili korpusy, které dokumentují jazyk tak, jak jej používají nerodilí mluvčí, poskytují důležité informace pro výzkum osvojování jazyka i pedagogickou praxi. Tato monografie představuje CzeSL korpus češtiny nerodilých mluvčích, a to na pozadí teoretických a praktických otázek současného výzkumu v oboru žákovských korpusů.
S chutí, s humorem a s hlubokým porozuměním napsaná metodologická učebnice. Metody sociálního výzkumu, obvykle nezáživný a často obávaný předmět studia, se díky této knížce staly pro celé zástupy studentů (a učitelů) nejen srozumitelnými, ale také zábavnými a zajímavými.
Je péče o staré rodiče očekávaná a uznávaná hodnota, anebo handicap, který snižuje sociální postavení pečujících? Je diagnóza demence stigma? Jsou pro pečující rodiny největším problémem finanční nároky péče nebo riziko ztráty zaměstnání, či se potýkají spíš s nedostatkem času na péči anebo s fyzickou nebo psychickou obtížností péče?
Literatura tak jako další umění patří ke skupině toho, co dnes nazveme tradičními médii. Přesto mediální uvědomění literatury a jejího zkoumání po staletí zastírala absence a latentní status pojmu média.
Monografie Žurnalistická profese 2.0 se zabývá aktuálními vývojovými trendy v médiích i žurnalistice a procesy, jako jsou medializace internetu a internetizace masových médií nebo mediální konvergence a hybridizace. Přináší mj.
Geologie médií vychází z perspektivy materialistického a post-antropocentrického myšlení, které klade důraz na vztah kultury k materiálním skutečnostem, jež ji podmiňují.
Role Německa na mezinárodní scéně je častým terčem kritiky. Německá zahraniční politika se jednou jeví jako příliš asertivní a sobecká, podruhé jako alibistická a ustrašená. Jednou Spolková republika tvrdě vymáhá dodržování mezinárodních pravidel, aby je vzápětí bez okolků porušila.
Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.
Středověké rolnictvo je pro historiky velkou a mimořádně přitažlivou neznámou, neboť v sobě skrývá klíč k pochopení pozdějšího ekonomického růstu, nebo naopak zarážející stagnace některých evropských regionů.
Environmentální regulace, uplatňované od šedesátých let, byly v mnohém úspěšné, a nejhorší průvodní jevy rychlé industrializace se tedy podařilo zmírnit. V řadě zemí je dnes prostředí méně kontaminováno škodlivinami, vzduch čistší a voda v řekách méně zamořená.