Náš pes se s námi toulal po jevištích světa a zjistil, že většina toho, co se říká o rasách, není pravda. Německý dobrman, francouzský pudl nebo český jezevčík nejsou takoví, jak se obecně věří. Tato knížka však není o psech. Je o zemích a lidech a o tom, že mýty a legendy o psech se často podobají těm lidským.
Helena Frischerová (1906 na Moravě – 1984) se ve svých rusky psaných vzpomínkách, vydaných v Moskvě roku 2014, věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí tzv. Velkého teroru v táborech sovětského gulagu.
Že Západ má v sobě, ve svém civilizačním úspěchu, již připraven svůj zánik – tato hrozivá, ale současně i temně přitažlivá myšlenka se vracela znovu a znovu, ve chvílích krizí různého druhu, celozápadních i lokálních i jen personálních, autorských.
Pojem „světový názor“ je v současných českých humanitních vědách spojován především s pojmem „ideologie“, ba dokonce je s ním ztotožňován – přičemž „ideologií“ se zpravidla myslí normalizační podoba marxismu-leninismu. Avšak historie pojmu ve skutečnosti začíná pravděpodobně už v Kantově Kritice soudnosti (1790).
Objevná pojednání Zygmunta Baumana o tekuté modernitě proměnila naše uvažování o současném světě.
Pravidla českého pravopisu , jedna z nejdůležitějších jazykových příruček pro širokou veřejnost, přinášejí úpravy zásad týkajících se především psaní velkých písmen, psaní s a z, označování délky (kvantity) samohlásek, psaní složených přídavných jmen a částečně též interpunkce. Ústřední část je pojata jako pravopisný slovník.
Jan Theobald Held (1770–1851) byl nejenom výraznou postavou počátků novodobé medicíny u nás, jedním z předních reprezentantů pražské univerzity a zároveň také hudebním skladatelem i výkonným hudebníkem, ale především mužem s neobyčejně zajímavým, téměř „stendhalovským“, jak píše autorka úvodu, životním příběhem.
Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl?
Ptáci byli po staletí pro člověka obrazem svobody a volnosti a jakýmsi prostředníkem mezi bohy a lidmi. Kromě duchovního rozměru sloužili i jako zdroj potravy a později se chovali pro okrasu a potěšení. Není proto divu, že zájem o ptactvo prolínal celou historií lidstva.
Žijeme v éře globálního obchodu na globálních trzích, globální komunikace, globálního cestování a globální migrace, globálních společností i globálního ničení životního prostředí. I když je globalizace všeobecně přijímána jako nové paradigma společnosti, zůstává v obecném diskurzu pozoruhodně vágní.
Starší generace si jistě vybaví statečného dozorce „Kolína“ z Fučíkovy nesmrtelné knihy Reportáž psaná na oprátce. Byl Adolf Kolínský (1905–1973) skutečně tím bájným hrdinou, za kterého jej vydávala komunistická historiografie?
Mezi mnoha lidmi, s nimiž se Antonín Dvořák v životě setkával, byli čeští i zahraniční skladatelé, dirigenti, instrumentalisté a operní pěvci, hudební kritici a pedagogové, libretisté, nakladatelé, dramaturgové orchestrů i organizátoři festivalů, dále Dvořákovi žáci a samozřejmě také přátelé a členové rodiny.
Publikace vůbec poprvé detailně mapuje národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí během druhé světové války a tím přináší na problematiku exilového vojska zcela nový pohled.
Kniha poskytuje ucelenou sbírku sociálních reportáží z pera Wenzela Jaksche (1896–1966), které byly otištěny mezi lety 1924 až 1928 v centrálním orgánu Německé sociálnědemokratické strany dělnické „Sozialdemokrat“. Jaksch podnikal coby mladý novinář delší cesty po německy mluvícím československém pohraničí.
Kniha je v polském i českém kontextu vůbec první komplexní monografií věnovanou české hrůzostrašné literatuře. Na téměř pěti stech stránkách mapuje její autor vývoj tohoto žánru v širším kontextu dějin české literatury 19. a 20.
Liber viaticus si dal pořídit Jan ze Středy, uměnímilovný prelát z okruhu rádců Karla IV., mezi lety 1353 a 1364. Ve vynikající práci iluminátora se projevují vlivy toskánské a francouzské, ale výzdoba rukopisu zároveň stojí u vzniku nového, národního slohu knižní malby.
Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti.
Za starých časů mívala leckterá hospodyňka sešit zvaný herbář nebo bylinář, plný užitečných rad, která bylina vyléčí jaký tělesný či duševní neduh, a rovněž návodů třeba z oblasti zdravovědy, stravování a vůbec doporučení pro nejrůznější životní situace.
Publikace provede čtenáře po místech spojených s legendární odbojovou organizací Tři králové. Navštíví místa, na kterých připravovali výbušniny a ilegálně vysílali Josef Mašín, Václav Morávek a Josef Balabán, ale také řada jejich spolupracovníků.
Kniha je kulturně-historickým průvodcem po Podkarpatské Rusi (dnes ukrajinská Zakarpatská oblast).