Jane, Sukie a Alexandra, protagonistky Updikeova veleúspěšného románu Čarodějky z Eastwicku, se po více než třiceti letech znovu vracejí na scénu svých rejdů.
Gestapo - tajná státní policie - bylo nejobávanějším nástrojem politického teroru ve Třetí říši. Brutálně a svévolně pronásledovalo a likvidovalo odpůrce režimu a všechny, kdo za ně byli označeni: socialisty, komunisty, Židy, homosexuály či "asociály". Kdo se ocitl v pověstném vězení gestapa, ten se odtamtud často nevrátil.
Titul slovenského originálu zní Plán vyprovázení. "Vyprovázení souvisí s láskou. Když někoho vyprovázíte, znamená to, že se nemůžete odpoutat, oddělit, popřípadě nechcete přerušit rozhovor. A také ten, kdo vyprovází, chrání vyprovázeného." říká autorka v jednom rozhovoru.
Proslulá autorka kuchařských knih se v publikaci Lahůdková kuchyně, která vyšla poprvé v roce 1949, zaměřila na úpravu studených lahůdkových pokrmů, které lze připravit nejen jako předkrmy před hlavním jídlem, ale i k různým domácím oslavám a večírkům.
Pod společným označením Zmizelé Čechy a Zmizelá Morava a Slezsko vychází edice, která má připomenout zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové.
Pohromy v podobě bláznivých nápadů přátel a příbuzných, jež Bertieho Woostera zbavují klidu, není lehké odvrátit, ať už se však jedná o náhlá citová vzplanutí jeho přítele Tuppyho či strýce George, nezbednosti bratránka Thomase, myšlenku přítelkyně Bobbie Wickhamové darovat psíka tety Agáty synkovi amerického impresária nebo srdeční záležitosti Bertieho
Svitavy byly kdysi nazývané západomoravským Manchesterem. Lidé zde žili od 12. století, generace za generací zde nacházely svůj domov, leč souběh událostí je vyrval i s kořeny. Mizelo i město, ztrácely se domy a ulice, vznikaly však nové. Kniha Radoslava Fikejze přináší unikátní svědectví o proměnách města Svitav.
Pod společným označením Zmizelé Čechy/Zmizelá Morava a Slezsko připravuje nakladatelství Paseka svazky z různých oblastí Čech a Moravy ve snaze připomenout zaniklou tvář měst, ale i celých regionů České republiky, přičemž výběr lokalit a obrazové dokumentace probíhá nejen s ohledem na jejich historický či umělecký význam, ale rovněž se zřetelem na sílu
Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29, října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930-2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. V Praze tak vznikla originální scéna, jejíž mystifikační humor zasáhl několik generací a která přitahuje diváky i po čtyřiceti letech své existence.
Když mladého anglického filosofa Martina Claye a jeho manželku, historičku umění Kate, pozvou na návštěvu jejich venkovští sousedé, aby je požádali o posudek několika starých obrazů, které zamýšlejí prodat, Martin pochopí, že stojí před příležitostí, jaká přichází jen jednou za život: jedním ze zaprášených děl je podle jeho názoru chybějící plátno z
Další vydání populární knížky, v níž autor s neodolatelným humorem a nadhledem vykresluje rozdíly mezi mužským a ženským nazíráním na svět.
Je jen málo měst, která si zaslouží být zařazena do edice o zmizelých místech více, než je tomu v případě Opavy. Vždyť bývalé hlavní město rakouského, resp. českého Slezska se stalo takřka synonymem destrukce způsobené dramatickým vyústěním druhé světové války na území naší republiky.
Pátý svazek obsáhlé práce mapuje dějiny českých zemí od roku 1402 do roku 1437.
Italský novinář a autor dnes již světoznámého svědectví o praktikách neapolské mafie Gomora rozvíjí a aktualizuje v textech své nové knihy témata spojená s působením camorry v mnoha oblastech italského i mezinárodního průmyslu, obchodu a veřejného života a šířeji se věnuje i vlastní životní situaci, kterou vydání Gomory zásadním způsobem změnilo, když
Boldtova kniha o městě Chebu, které bylo po staletí říšskou državou připojenou k Českému království není typickou historickou studií. Autor se na základě dějin města pokouší uchopit hlubší souvislosti česko-německého soužití, vyzdvihuje specifické rysy tradiční středoevropské společnosti a vyrovnává se s vývojem v období nacionalismu.
Výbor těží, s výjimkou prvotiny, ze všech autorových dosud vydaných sbírek básní i z jeho nových rukopisů. Básně se věnují tématům „milostným i nemilostným“, která, jak taky jinak u básníka s romantickými kořeny (i když otužovaného nejrůznějšími vratkostmi a skepsemi), zůstávají jeho autentickým zrcadlem.
Čtyři kamarádi, Pedro, Claudio, Blas a Raúl koupí starý mlíkařský náklaďák a vyrazí na prázdninovou cestu na španělské pobřeží. Pedro, vypravěč knihy, si od výletu slibuje, že si vyřeší svoje problémy spojené s rozchodem s Barbarou, výpovědí ze zaměstnání a hádek s otcem, literárním kritikem.
Kníže Felix Lichnovský (1814-1848), příslušník aristokratické rodiny Lichnovských z Voštic z moravsko-slezského pomezí, dědic velkého panství, voják, nadaný žurnalista a literát, duelant, lev salonů a známý politik, prožil krátký a bouřlivý život. Jedněmi hýčkán, druhými nenáviděn se stal ve své době ztělesněním militantního konzervatismu.
Tato kuchařka spočívá na nejnovějších vědeckých poznatcích a současně se opírá o historické prameny. Její hlavní myšlenkou je, že jenom dieta výživná může být také zdravá. Jde o zásadní pokus rehabilitovat klasické přístupy české kuchyně ve světle moderní vědy.
Bývalé královské horní město Kutná Hora společně s cisterciáckým klášterem v Sedlci patří k nejpůsobivějším historickým sídlům Evropy.