Co se s vámi děje při pití kávy? Působí čokoláda opravdu jako afrodiziakum? Jak fungují takové drogy jako alkohol a cannabis? Hrála psychedelie roli v evoluci člověka?
Román Naruby, považovaný za „bibli dekadence“, odráží atmosféru francouzského fin de siecle. Jeho hlavním hrdinou je poslední potomek starobylého rodu des Esseintes, který – znuděn zhýralým a rozkošnickým životem a zhnusen celou společností – opouští Paříž a uchyluje se do samoty.
Tato kniha představuje „to nejlepší z Václava Cílka“. Jde o výbor, který mapuje dvacetiletou spolupráci jednoho z našich nejúspěšnějších esejistů s nakladatelstvím Dokořán – od jeho prvotiny Krajiny vnitřní a vnější (2002), která se stala bestsellerem, až k dosud poslední autorské knize esejů Jak přejít řeku (2020).
Sestavování a luštění šifer je tisíce let trvajícím příběhem boje mezi tvůrci šifer a jejich luštiteli, příběhem intelektuální bitvy, jež měla a má hluboký dopad na světové dějiny. Kódy stojí v pozadí mnoha historických mezníků, někdy rozhodovaly o výsledcích bitev, jindy zapříčinily smrt korunovaných hlav.
Americký archeolog, antropolog a historik Joseph A. Tainter se ve své nejznámější práci zabývá otázkou, proč se v minulosti zhroutily mnohé říše, státní útvary či jiné složité organizační formy lidské společnosti.
Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět.
Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné.
Východiskem textu na pomezí reportáže, eseje a odborného pojednání je otázka, co by se dělo, kdyby lidé v jednu chvíli zmizeli z povrchu Země. Tedy všichni lidé. Důvod spekulace je sice nevyřčený, ale zřejmý: teprve když si nás odmyslíme a představíme si, "co bude dál", odkryje se náš současný, přítomný vliv.
V čase rychlých a naléhavých změn ve společnosti postižené pandemií covidu a sociálními, klimatickými či geopolitickými krizemi se často zapomíná na vnitřní psychické klima člověka. Tato kniha je příručkou, která má v dnešní turbulentní době inspirovat k péči o sebe a komunitu jako celek a poskytnout návod, jak dosáhnout duševní rovnováhy.
Zkušený populizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své knize Pararelní světy fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika. Soustředí se na kosmologii, vědní obor, u jehož kolébky stály takové osobnosti jako Galilei, Koperník, Kepler a který se nepřestává vyvíjet dodnes.
Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty.
Data, grafy a analýzy nás dennodenně obklopují a narážíme na ně v médiích i při hospodských debatách. Statistiky nám slouží jako nepostradatelná opora při orientaci ve světě, a přece je čím dál víc zpochybňujeme. Když se však čísla dostanou do povolaných rukou, umějí změnit svět k lepšímu.
Vlhošť je rozložitá znělcová hora na rozhraní pískovcových roklí Kokořínska a sopečné krajiny Českého středohoří. V jeho stínu vznikala pravěká sídliště, zemědělská centra a města, budovaly se tu středověké hrady a zakládaly soustavy rybníků. Tato kniha přináší dvojí pohled na Vlhošť od autorů, kteří jeho okolí dlouhodobě studují.
Nová kniha známého britského zoologa a popularizátora vědy navazuje na bestsellery Racionální optimista a Evoluce všeho, v nichž líčí cestu lidstva od doby kamenné k současné prosperitě. Základním faktorem na této cestě jsou inovace, záhadný a nedoceňovaný proces, který vskrytu formuje historii lidské civilizace a je obdobou biologické evoluce.
V posledních letech vnímáme, že český a moravský les se následkem sucha a kůrovcové kalamity ocitl na předělu svého vývoje. Změna, která se kolem nás odehrává, je celková a les je jednou její součástí. Les významně ovlivňuje tvář krajiny, její hydrologii i způsob, jakým trávíme volný čas.
Jaký je rozdíl mezi duchem a démonem? Jak rozeznáte dobrého džina od zlého? Kde hledat přízraky či mantikory? Co říkal Hérodotos o vlkodlacích? V této zábavné knížečce prozkoumává televizní producentka a mytozooložka Tam O?
Jaký je rozdíl mezi vlastním a vrženým stínem? Proč jsou stíny v západním umění tak důležité? Vidíme namísto skutečných předmětů pouze jejich stíny, jak tvrdil Platon?
Kosmické grotesky vznikaly v šedesátých letech 20. století a Italo Calvino jimi definitivně opouštěl klasické vyprávěcí postupy, neboť patřil k autorům, kteří neustále propátrávají nové cesty.
Palomar je poslední větší próza Itala Calvina a i zde se autor rozhodl pro originální experiment. Kapitoly této knihy bychom mohli vnímat jako básně v próze, ale spíše je lze označit za křížence románu nebo básně s esejem. V Calvinově díle má jejich titulní protagonista, pan Palomar, četné předchůdce – rozmanité komentátory a spekulativní talenty.
Dost už bylo paniky kolem hurikánů, požárů a mizejících ledovců, říká dánský autor Bjorn Lomborg ve své poslední knize Falešný poplach. Média, aktivisté i politici se shodují na tomtéž alarmujícím poselství, totiž že změna klimatu ničí planetu a my proti ní musíme podniknout drastické kroky.
