Adolf Hoffmeister (1902–1973) se stal díky bohatým aktivitám jedním z nejpozoruhodnějších českých umělců 20. století. Kniha vůbec poprvé zveřejňuje kompletní soupis předmětů Hoffmeisterovy sbírky mimoevropského etnického umění, soustřeďující domorodecké předměty z obou amerických kontinentů, Afriky, Oceánie a Indonésie.
Zobrazování panovníka na potridentském sakrálním obrazu představuje zvláštní, dosud souvisle neprozkoumaný fenomén umění raného novověku. Autor předkládané knihy jej klade do vztahu se soudobou, nebývale vystupňovanou panovnickou aktivitou na poli církevního patronátu a s potřebou panovníka po dostatečně viditelné osobní reprezentaci v sakrálním prostoru.
Studie sleduje umělcovu tvorbu v souvislosti s několika charakteristickými tématy dobového duchovního klimatu. Jedním z nich je symbolické zhodnocení interiéru jakožto prostoru intimity a snění, jiným nové prohloubení vztahu k přírodě, jež lze ve zkratce nazvat obratem k duši krajiny.
Martin Mádl, Michaela Šeferisová Loudová, Zora Wörgötter (editoři)Sborník vydaný Ústavem dějin umění AV ČR obsahuje dvacet příspěvků v anglickém nebo německém jazyce, přednesených na mezinárodní konferenci, věnované barokní nástěnné malbě ve střední Evropě.
Sborník shromažďuje příspěvky kolegů, žáků a přátel publikované na počest významné české medievistky Hany Hlaváčkové. Studie jsou věnovány zejména středověkému malířství, sochařství a architektuře, a také ikonografii, knižní kultuře a kulturním dějinám.
Příspěvky z mezinárodní konference Ústavu dějin umění AVČR a New York University in Prague z roku 2003. Články o modernismu a avantgardě ve střední a východní Evropě z pozice současných dějin umění.
Kniha se zabývá dosud jen okrajově zmiňovaným tématem, římskou inspirací v kultuře doby Karla IV. Imitatio Romae (nápodoba Říma) není chápána jen v úzkém smyslu jako snaha o imitování Věčného města a jeho památek, ale má mnohem širší rozsah. Vztahuje se na všechny motivy, které spojují Karla IV. jakožto římského císaře s Římem.
Sborník příspěvků pro Lubomíra Konečného obsahuje tématicky i metodologicky rozmanité studie, příspěvky a úvahy v širokém časovém a tématickém rozpětí od antiky přes středověk, raný novověk a moderní dobu až po současnost.
Kniha uvádí do vzájemných souvislostí podněty, které určovaly vývoj romantické gotiky a gotického revivalu v Českých zemích, a sleduje důsledky a proměny, které setkání se starým uměním přineslo v dobové tvorbě i v pohledu na umění.
Výstava byla uspořádána k 70. výročí úmrtí historika umění N. P. Kondakova, představitele ruské emigrace v Praze. Ústav nesoucí jeho jméno byl jednou z nejvýznamnějších vědeckých institucí ruského porevolučního exilu.
Publikace přináší reprezentativní výběr kritik a recenzí výstav Emila Filly, které byly otištěny za jeho života v českých a moravských periodikách. První část je věnována ohlasům Fillových samostatných výstav, druhá uveřejňuje kritiky umělcových prací na kolektivních přehlídkách. Třetí kapitola obsahuje příležitostné články o Fillovi.
Publikace se zabývá osudem památek zestátněných v letech 1945–1951Národní kulturní komise, organizace, jejímž hlavním úkolem bylo převzetí a správa těchto zestátněných památek a která vyvíjela svoji činnost pod vedením významného historika umění Zdeňka Wirtha v letech 1947 až 1951. na základě dekretů prezidenta republiky a zákonů o pozemkové reformě.
Spolky pro podporu umění a spolky umělců patří ke klíčovým institucím umění v 19. století a vývoj vztahu nebo i spory mezi nimi jsou důležitou součástí procesu moderní emancipace výtvarného umění.
Sborník přináší dvacet dva studií věnovaných památce významného českého historika umění, který by se byl v srpnu 2003 dožil sedmdesáti let (1933–1985). Ačkoliv jádro tvoří práce o středověkém umění, kterému se Josef Krása věnoval především, ve sborníku jsou otištěny také studie věnované umění 16.
Kritická edice písemných pramenů je doplněna o pojednání o osobnosti císaře Rudolfa II, literatuře, pramenech, vzniku, vývoji a složení rudolfínského dvora včetně přehledných tabulek a rejstříků osob a úřadů. Historici, archiváři i historici výtvarného umění a dějin hudby zde naleznou jména umělců a vědců působících v Praze na dvoře Rudolfa II.
Sborník příspěvků pro Lubomíra Konečného obsahuje tématicky i metodologicky rozmanité studie, příspěvky a úvahy v širokém časovém a tématickém rozpětí od antiky přes středověk, raný novověk a moderní dobu až po současnost.
V angličtině publikovaný sborník statí, v nichž čtyřicetpět domácích a zahraničních autorů (evropských i amerických) nově osvětluje různé aspekty umění a intelektuálního života ve střední Evropě v letech 1550-1650.
Dosud nepublikovaná práce V. Kramáře vznikla ve 40. letech 20. století. Přední český historik umění se zde věnoval ikonoborectví v Katedrále sv. Víta a jeho historickému a společenskému zákulisí a také postojům katolické, luteránské a kalvínské církve k obrazům a k jejich uctívání.
Periodické mezinárodní konference k problematice sepulkrálních památek pořádá Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i. od roku 2000.
Dvoudílná uměleckohistorická práce věnovaná malířům Carpoforu Tencallovi (1623–1685) a jeho mladšímu bratranci a následovníkovi Giacomu Tencallovi (1644–1689) vznikla v rámci programu, zaměřeného na dokumentaci a výzkum nástěnných maleb 17. a 18.