Románový příběh o lásce mezi zralou ženou a starším ženatým mužem, o proměnách a zachování milostnosti v době mužovy vážné nemoci. Červenková se nebojí drsných detailů z nemocničního prostředí, ironie a sebeironie. Její ztvárnění milostného trojúhelníku je v české literatuře neobvyklé.
Příběh o lidech, morčatech, bankéřích, Státní bance, Státní bandě a jak to dopadlo. Vydání Morčat ve Spisech ilustrovala jedna ze smyšlených postav příběhu. Na záložku autor napsal: „Tuto knížku jsem od jejího vydání v roce 1991 ani neotevřel a vyhnul jsem se tomu i teď: vzdal jsem se korektur. Je psaná v tísni, kterou si nechci připomínat...
První svazek esejů s názvem Můj Janáček obsahuje tři Kunderovy texty o Janáčkovi, které vznikly ve Francii mezi rokem 1991 a 2004. V třetím textu (záznamu rozhlasového rozhovoru, který vysílal Český rozhlas 3 – Vltava dne 3.
Román-koláž Osudy humoristy Jaroslava Haška skládá příběh z korespondence a dokumentů, skutečných i fabulovaných, z motivů některých Haškových povídek a historek z Osudů dobrého vojáka Švejka, z dobových fotografií a kreseb Josefa Lady.
Z dramatické tvorby Františka Pavlíčka (1923-2004) vyšel v Atlantisu nejprve soubor divadelních textů Zrcadlení (1997) a v roce 2003 ve svazku Tři oříšky pro Popelku tři jeho pohádkové filmové scénáře. Na záložku autor o knize napsal: "Pohádka mne vždy přitahovala mýtickou čarovností, sugestivností fantazie a poetickou krásou.
První ze čtyř svazků komponované retrospektivy v autorském uspořádání. Pěší věc (Cena Jaroslava Seiferta za rok 1995) ve svém již 3. vydání tvoří pouze úvodní oddíl. Následující části – Předpokoje a Soukromí trojzubce – představují autorovy básně z let 1986–1996 a 1996–1998: z naprosté většiny jde o texty dosud nepublikované.
Svazek obsahuje jedenáct esejů, mezi nimi například esej Tři fotografie věnovaný česko-německým vztahům či dvojici esejů Co se stalo za "normalizace" a Konečně svobodni — aneb Co následovalo po "normalizaci".
Lapidární titul sbírky Sny též je výrazem Kunderova umění říci stručně přemnohé. Je to telegrafická konfese, přímo až archetyp, ale je to také osobité heslo. Je to titul zdůvěrňující i naléhavě výzvový. Ostatně poezie Ludvíka Kundery byla a je vždy ráda intimní stejně jako bezprostředně apelativní.
Básnická sbírka, obsahuje cykly V úterý bude válka, Můžeš zmizet, Duchové.
Na začátku padesátých let bubnuje a píše hrbáček Oskar Matzerath v Léčebném a zaopatřovacím ústavu běh svého života. Outsider, který umí vybubnovat pravdu a rozezpívat sklo, projevuje se při tom jako jediný zdravý ve světě zdání, lži a zločinu.
Básnická sbírka obsahující oddíly Vorvaň Pequod, Chat a Životospráva ocúnů.
Román o koních a lidech. Na záložce se dočtete: „Vůz tažený párem skvělých koní dorazil do Kutné Hory, zatímco krajinou, skrz pole a louky, šli jezdci v sedlech. Byl srpen roku 1966. Vůz krytý plachtou se šinul dolů náměstím, sledován z chodníků obyvatelstvem, mezi nímž si vozataj výpravy Jan Špička všiml jedné ženy, jež si ho všimla také.
Na záložce své Knihy vzpomínek Květoslav Chvatík píše: "I teoretik, když zestárne, zatouží po tom, napsat jednou docela jiný text, než jaké psal po celý život. Chtěl by napsat něco, co by čtenáře skutečně potěšilo, co by mohli číst s radostí, co by je pobavilo a snad i rozesmálo. Tak vznikla tato drobná knížka...
Klaun's band I a následující Klaun's band II, snad nejhumornější ze Célinových knih, líčí Célinův pobyt v Londýně v letech 1915 a 1916.
Kniha humanistického autora Nathanaéla Vodňanského z Uračova Theatrum mundi minoris. Široký plac neb Zrcadlo světa, to jest: Živý kontrfekt nesčíslných bíd všeho lidského pokolení v tomto světě rytiřujícího z roku 1605.
Česko-německý sborník Ve službách společné věci / Im Dienst der gemeinsamen Sache je poděkováním Wolfgangu Scheurovi, který v letech 1981–1986 jako kulturní referent na velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze významně pomáhal českým disidentům.
Edice Kupidovy střely aneb Knížky užitečné, v níž se všeliká chlípnost a zlá bujnost těla zapovídá a potupuje (1590) a Dětinského řápku (1609) chce připomenout jako živou součást české beletrie Šimona Lomnického z Budče (1552–1623), rozporuplnou postavu naší literatury.
Výbor z autorovy básnické tvorby od května 1945 do počátku roku 1969. Na rozdíl od I. svazku Spisů L. K.
