Řecko-české komentované vydání jedné z nejvýznamnějších raně křesťanských apologií.
Jako většina předsókratovských nauk, je i filosofie Empedokleova kosmická. Věnuje se hierarchii a původu světa, bohům a člověku jako jednotce uzavřené v rámci tohoto celku. Empedoklés – „muž boží", poetik přirozenosti, náboženský básník, kočovný lékař, divotvůrce. Poprvé postavil čtyři základní elementy jako rovnocenné vedle sebe.
Na základě studia detektivních románů tzv. americké drsné školy se autor snaží postihnout, co představuje zlo v kontextu moderní společnosti a jeho důsledky spravedlnost, pravo, zákon. Zločin tu má podobu společenské choroby, která se nezastavuje spolu s odhalením pachatele, ale přetrvává jako neznámá síla v pozadí.
Ve Svrchovanosti odhaluje Bataille rozpory a spojitosti mezi světem praktického užití a světem svrchovaným, mezi služebností a posvátnem, mezi otrockou prací a okázalým přepychem, mezi bezuzdnou akumulací a neutilitární spotřebou, mezi zákazem a jeho překročením.
První část vrcholného díla francouzského filosofa a historika, které představuje analýzu sexuality jako jedinečné formy zkušenosti, která se stává předmětem vědění, vznikajícího na průsečíku medicíny, politiky, ekonomie a filosofie.
Autor díla je spisovatel a literární kritik, brilantní a temný myslitel, solitér ve svém životě i díle. Zabývá se esenciální osamělostí, stejně jako vztahem díla a prostoru smrti či literárního prostoru, který vymezuje a přibližuje, nebo problémem inspirace a sdělení.
Výbor z díla významného představitele „frankfurtské školy“ pořízený a přeložený Jiřím Bryndou a opatřený jeho benjaminovskou studií obsahuje texty ze všech období Benjaminovy tvůrčí dráhy včetně fragmentů k vydání neurčených.
Dvojsvazek s podtitulem Stručné dějiny izraelsko-židovské noetiky, v němž jednu část tvoří Balabánovy úvahy a druhou eseje Tydlitátové, která také knihu ilustrovala. V českém samizdatu vyšlo toto dílo už v roce 1981. Jde v něm o „přibližné, nikoli však nepřesné nakreslení hlavních myšlenkových linií starozákonní zvěsti“.
Slavný francouzský malíř odhaluje podstatu institucionalizované západní kultury, demystifikuje její mechanismy a proti jejím kolektivním mýtům staví aktivní rozvoj individuálního myšlení.
V Prokleté části Bataille zachycuje hybné síly, způsobující proměny lidských společností (aztécké, indiánské, islámské, lámaistické a průmyslové kapitalistické i komunistické) v ekonomickém, sociálním a politickém smyslu. Teorie náboženství odhaluje princip neproduktivního výdeje energie v podobě náboženské oběti.
Z obsahu: Jednota filozofie: Platón a Kant Fenomenologie E. Husserla: problém smyslu Věda a přirozený svět M. Heidegger: analýza lidské existence a otázka bytí G. Marcel a A. Camus: dva póly existencionalismu Existencionalismus J.-P. Sartra J. Patočka. Filozofie a jazyk L. Wittgenstein: mlčíci filosof Matafyzika a E. Lévinas Postmoderna a otevřená struktura
Nové vydání průkopnického díla české egyptologie přináší ve dvou svazcích teoretickou studii o povaze egyptského náboženství a překlady nejvýznamnějších textů vztahujících se k tématu.
Jak definuje Foucault vidění a mluvení, aby stanovil nové chápání pojmu vědění? Čím je výpověď v diferenci vzhledem ke slovům, větám a tvrzením? Jak definuje vztahy sil, aby stanovil nové pojetí moci? Proč je třeba třetí osy pro „překročení linie“? Co je touto foucaultovskou linií vnějšku? Jaký je její politický, literární a filosofický smysl?
Hebrejské náboženské myšlení je v tomto spise načrtnuto v konturách poutnického charakteru lidské existence, víry jakožto spolehnutí na jistotu Pravdy s eschatologickým výhledem do Božího království, v konturách hebrejského pojetí míru, neboli pokoje jakožto totožného se samotným Bohem.
Svébytná interpretace myšlenkového odkazu jedné z nejvýznamnějších postav předsokratovské filosofie.
Studie o projevech řeckého myšlení u jednotlivých literárních představitelů hellenistického židovstva, zejména Filóna Alexandrijského, která vyšla poprvé v roce 1922. „Proto chci alespoň ... připomenouti v hlavních znacích povahu a směry řecké filosofie v oné době ...
Základní dílo ruského existencialisty. Dílo ruského spisovatele a filosofa spojovaného s existencialismem patří mezi spisy pojednávající o náboženství, racionalismu a vědě, v nichž se autor vyjadřoval prostřednictvím Nietzscheho aforistického stylu.
Kniha zabývající se chasídskou tradicí a jejími důsledky a podněty pro náš všední život i mravní postoje v současném světě vznikla na základě curyšských přednáškových cyklů prof. Weinreba.
Kniha se zabývá archaickým Řeckem v 7. a 6. století před Kristem a sleduje postupné uvědomování si sebe sama jako svobodné individuality v pozemském světě v jejím tehdejším emancipačním procesu, připomínajícím lidské dospívání.
V českém jazyce dosud nejobsáhlejší a nejdůkladnější pojednání o gnostických naukách. Autor byl vůdčí osobností starognostické společnosti Kroužek přátel filosofie a členem pražské lóže martinistů.