Kniha se zabývá trojicí pojmů, s nimiž pracuje soudobá sociologie. Jde o koncepty sociálních sítí, sociálního kapitálu a důvěry. Autor ukazuje, proč právě tyto kategorie budí dnes tak velkou pozornost. Moderní společnost, pokud chce vůbec fungovat, potřebuje neustále oživovat klíčové prvky téměř již zapomenuté tradice.
Kniha má tři cíle: 1) seznámit se současnými kritérii kvality ve výběrových dotazovacích šetřeních; 2) posoudit prostředí pro realizaci výběrových dotazovacích šetření v ČR; 3) provést hlubší analýzu ve dvou vybraných oblastech: návratnost výběrových dotazovacích šetření v ČR a realizace šetření volebních preferencí v ČR.
Do jaké míry je uzavírání sňatků v české společnosti sociálně strukturované? Jaké typy homogamie se u nás vyskytují? Jak se jednotlivé typy homogamie v čase vyvíjejí? Co tento vývoj znamená pro strukturu české společnosti? Jaké faktory podmiňují homogamně a heterogamně uzavírané sňatky? Proč můžeme hovořit o "nerovných šancích na sňatek"?
Na základě sociologického výzkumu provedeného mezi čtenáři české, francouzské a německé národnosti otevírají autoři v této knize diskuzi nad otázkou existence čistě kulturního, přesněji národního přístupu k románu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
Současný svět je vystaven silným globalizačním a unifikačním tendencím. Tato skutečnost zásadním způsobem ovlivňuje řadu oblastí života společnosti. Mezi ně patří také sféry jazyka a etnicity, v nichž sílí procesy asimilace. Odhaduje se, že ze šesti tisíc dosud existujících jazyků světa je okolo 90 % bezprostředně ohroženo zánikem.
Publikace se zabývá genderovými aspekty globalizace a antiglobalizačního hnutí ve světě a v České republice. Hlavní otázka, kterou si autorka položila, zní: Kde se setkává a míjí antiglobalizační kritika s feministickým pojetím globalizace?
Péče a konkrétně péče o děti je v současné době velmi diskutované téma, a to jak v českém, tak v evropském kontextu.
Kniha seznamuje s vývojem, hlavními přístupy a metodami sociologie náboženství jako disciplíny, s jejími aktuálními tématy a výzkumnými okruhy a s hlavními postavami oboru.
Kniha Veřejné osvětlení přitažlivě oživuje problém, který se stal středobodem krize současných demokracií: Co je veřejný prostor a jak se v něm pohybovat, aby jednotlivec neměl pocit manipulace a deziluze?
Ve své slavné knize Mills velkolepě obnažil dvě dominantní tendence hlavního proudu sociologie své doby - nafouklé dryáčnictví Velké te-orie a mikroskopickou marginálnost Abstraktního empiricismu, a to formou, která zůstává stejně tak důležitá a živá (a někdy i zábavná), jako byla před čtyřiceti lety. ... Čtyřicet let je v sociálních vědách dlouhá doba.
Autor knihy přichází s argumenty ve prospěch následujícího tvrzení: Chtějí-li Evropané úspěšně zvládat rizika globalizace, potřebují paralelně k politické integraci pěstovat občanskou společnost v evropském transnárodním rámci, potřebují pěstovat „evropskou občanskou společnost“.
Tématem knihy jsou možnosti uchopení soudobé fáze modernity a jejích vývojových tendencí prostřednictvím makrosociologického výkladu dějin, který spojuje a kombinuje sociologii, ekonomii, historii, politologii, religionistiku a kulturní antropologii.
Kniha přináší přehled dějin sociologie od jejích počátků do současnosti. Je výkladem jak o vývoji sociologického myšlení (od Saint-Simona a Tocquevilla po symbolický interakcionismus), tak o zakládání a vývoji sociologických institucí (vysokoškolských kateder, časopisů, výzkumných institucí atd.) v zemích, v nichž se tento obor především rozvíjel.
Základem této knihy jsou tři přednášky na téma „Perspektiva světa“, které autor pronesl v listopadu 2004 v St. John’s College Univerzity Britské Kolumbie.
Tato kniha svou koncepcí a strukturou volně navazuje na antologii Dívčí válka s ideologií: Klasické texty angloamerického feministického myšlení (SLON 1988). Obsahem se ale zaměřuje na literární teorii a literární kritiku a snaží se představit zejména nové teoretické přístupy feministické a genderové perspektivy.
Kniha je určena všem, kteří nějakým způsobem analyzují a vytvářejí veřejnou politiku a hledají podněty pro zdokonalení své práce.
„Dobré sociologické oko“ je pro sociologa nepostradatelná schopnost, říká autor knihy. Jejím hlavním tématem je využití analýzy už existujících fotografií i samostatného fotografování badatele jako výzkumných metod doplňujících tradiční sociologické metody.
Po dlouhých deseti letech vydává Václav Bělohradský v Čechách novou knihu. Většina esejů zde uveřejněných vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva.
Kniha je určena studentům společenských věd. V první části zde ti, kdo se dosud nesetkali s náročnějším odborným textem, naleznou několik rad, jak jej číst. Většina textu je však věnována základním zásadám, jichž je dobré se držet při psaní odborného textu.
Svazek zahrnuje známé stati R. K. Mertona, jednoho z tvůrců klasické verze strukturálního funkcionalismu, O historii a systematice sociologické teorie, Strukturální analýza v sociologii, Nepředvídané důsledky záměrného sociálního jednání, Kánon antisociologismu, Sociální struktura a anomie, Byrokratická struktura a osobnost, Sebenaplňující se proroctví.