O tajných zbraních nacistů toho již bylo napsáno mnoho a ve všech publikacích, které se tímto tématem zabývají, se pravidelně objevuje jedno jméno - Hans Kammler. Tak jako byl Mengele Hitlerovým Andělem smrti, Schacht jeho Bankéřem, Himmler jeho Druhým mužem, byl Hans Kammler jeho hlavním technokratem.
Termín Z deníku osamělého běžce se poprvé objevil v měsíčníku Melodie zkraje osmdesátých let. Pod tímto názvem tam František Ringo Čech popisoval svoje postřehy z muzikantského života. Po třiceti letech se k názvu vrátil a na svých webových stránkách začal publikovat deníkové zápisky.
Antický svět dalekosáhle ovlivnil kulturní a společenský vývoj celé západní civilizace. Jakým směrem se však ubíral Peloponéský poloostrov po rozpadu tohoto světa? O vzniku a vývoji moderního řeckého státu od Byzance až do současnosti pojednává kniha renomovaných českých historiků.
V září 2014 uspořádala jedna čínská společnost, o níž většina lidí ze Západu nikdy neslyšela, první veřejnou nabídku akcií (IPO) s nejvyšší hodnotou v dějinách – byla vyšší, než měl Google, Facebook a Twitter dohromady.
Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím? Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli?
Knihu Vincenta Šabíka (1937), literárneho vedca a kritika, pedagóga, kulturológa, estetika, germanistu, editora a prekladateľa, Čriepky do portrétu Vincenta Šikulu (vydal Spolok slovenských spisovateľov, 2015) tvoria texty literárnokritických žánrov od lektorských posudkov po analytické štúdie, ktoré by sme mohli charakterizovať ako historicky autentický „work in
Pravěkým dějinám Evropy, Egypta a Předního východu byla v české literatuře věnována již značná pozornost. Díky celé řadě badatelů máme dnes k dispozici poměrně podrobný obraz zachycující jednotlivé okamžiky kulturního a populačního vývoje těchto oblastí. V případě Arábie ale ne.
V klasickém vymezení filozofa Josiaha Royce z roku 1908 se výklad loajality chápal jako povinnost, která klade neosobní, resp. nado- sobní závazky nad pocit osobní odpovědnos- ti. Metoda, která našla své využití ve výzku- mu jazyka loajality i v pracech historiků, se stala tématem 35. ročníku mezinárodního interdisciplinárního setkání k problemati- ce 19. století.
Ve velkolepém panoramatickém záběru onoho dlouhého evropského století od Francouzské revoluce (1789) do pruského masakru civilistů ve Flandrech (1914) líčí významný anglický historik politický zápas křesťanských církví s emancipačním, liberálním národním státem na pozadí humanistických kultů – Robespierrova jakobínského deismu, comtovské Velké bytosti
Widukind z Corvey, saský kronikář a historik 10. století (asi 925–975), sepsal kroniku Res gestae saxonicae sive annalium libri tres (Činy Sasů aneb tři knihy dějin), v níž vylíčil dějiny Sasů od mytických počátků a dobytí nového teritoria až do své současnosti. Widukind se soustředí hlavně na dobu vlády Jindřicha I. Ptáčníka a Oty I.
V životopise Winstona Churchilla podává autor se svým charakteristickým vtipem a pronikavostí podobiznu premiéra, který nebojácně vedl svůj národ do boje, přestože nenáviděl válku a pohrdal politiky postrádajícími zkušenost s jejími hrůzami; muže potýkajícího se s depresemi a šišláním, který se přesto vypracoval na jednoho z největších řečníků všech
Trilogie Příběh templářů se snaží rozplétat klubko tajemství, mýtů i leckdy neuvěřitelných, nicméně skutečných událostí. První díl knihy se věnuje zejména příčinám, počátku a úpadku křížových výprav. Pokouší se odhalit, jaká tajemství objevili členové řádu templářů ve Svaté zemi a jak s nimi naložili.
Bibliofilsky vypravená knížka zachycuje v mnoha kresbách a doprovodných textech rozsáhlou řadu dochovaných židovských památek na našem území či jejich pozůstatků. V historických reminiscencích z období středověku, z doby Rudolfa II. i z novověkých dějin se zamýšlí nad podstatou a etikou národa, který sehrál v historii našich zemí významnou roli.
Hitlerův Mnichov. Vzestup a pád hlavního města pokroku (1997) se řadí ke knihám, jejichž autoři zkoumají vliv kultury na velké společenské změny. Proto ji můžeme číst jako pendant k monografii Brigitte Hammanové Hitlerova Vídeň či k eseji Carla E. Schorskeho Vídeň na přelomu století. Large Mnichov přelomu 19. a 20.
Monografie Karel IV. Historie života velkého vladaře, poprvé vydaná v roce 1998, je zdařilým pokusem o komplexní zachycení života i doby Karla IV. od jeho politických počátků v severní Itálii až po jeho diplomatickou cestu do Francie na sklonku života.
"Zlomový okamžik v životě Vladimira Vladimiroviče Putina nastal na podzim roku 1989 v Drážďanech. Před místní rezidenturou KGB, kde mladý Putin sloužil, se shromáždil dav protestujících, kteří chtěli vzít nenáviděnou organizaci útokem. Bez vojenské podpory nemohl Putin budovu dlouho udržet. Rozhodl se tedy blafovat.
Niccolo Machiavelli (1469–1527) byl autorem nejen proslulého traktátu Vladař, který obsahuje politické úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování moci, a na který navázala díla dalších teoretiků moci. Přestože je vnímán jako duchovní otec tzv. machiavelismu, tj.
Dějiny Mnichova Hradiště se začínají psát už ve středověku, od 18. století byl místní zámek rezidencí rodu Valdštejnů, od poloviny 19. století se zde nacházely některé správní a samosprávné úřady. Současnou podobu města do značné míry ovlivnila mohutná stavební činnost na přelomu 19. a 20. století, jíž také mnoho historických budov podlehlo.
Pražská Královská cesta jako historická spojnice mezi královým měšťanským sídlem (královým dvorem) a sídlem reprezentativním (Pražským hradem) představuje ojedinělý architektonický i urbanistický celek a unikátní soubor stavebních slohů. Zahrnuje šlechtické paláce i měšťanské domy, v nichž vzkvétala řemesla, obchody, hostince nebo hospody.
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití.