Bezprostřední zážitky kapitána dálné plavby. Formou dopisů a vzpomínek přibližuje autor svou kariéru od studií na námořní škole ve Varně až po velitele několika lodí Československé námořní plavby. Publikace představuje naprosto jedinečné svědectví o době a podmínkách, za nichž se plavili českoslovenští námořníci v druhé polovině minulého století.
Množstvím fotografií a dokumentů provázená publikace více než čtyřiceti českých i zahraničních autorů.
Zámek není jen dominanta kraje, elegantní rozsáhlá budova nebo výstavní obytný objekt některého z četných šlechtických rodů, jež žily na našem území, zámek je především místo s bohatou historií, sahající hluboko do národní minulosti.
Kanada je zemí, s níž Čechy pojí osudy tisíců emigrantů a jejíž obyvatelé se dodnes hrdě hlásí k ideálu otevřené, multikulturní společnosti.
Rozhovor s frontmanem Brygady Kryzys není jen příběhem o hudbě, ale i dějinami Polska posledních třiceti let – od heroických osmdesátých let až po kapitalismus – z trochu jiné perspektivy. Neboť, jak říká Brylewski: „Vedli jsme úplně jiné životy než ostatní. Lišili jsme se i zevnějškem. Kariéra nám byla u prdele, studium, vojna a práce zrovna tak.
Kniha navazuje na kultovní knihu Jak přežít padouchy. Sleduje historicky průběžně trvalé napětí mezi utopickou vírou a praktickou racionalitou, které je na jedné straně hnací silou civilizační tvořivosti a na straně druhé zdrojem hromadné vražednosti ve jménu těžko uskutečnitelných „vyšších principů“.
Co všechno zažila Liesabeth Ottová, Němka z Východních Prus, která se po válce v sedmi letech ztratila zbytku své rodiny?
Publikace na základě výzkumu archivních pramenů přináší ucelený pohled na vývoj a pořádání odborových rekreací v Československu mezi lety 1948–1968. Šlo o přesně plánovaný a organizovaný volný čas jedinců, kteří měli vytvořit ještě pevnější socialistický kolektiv.
Publikace „Století četnické kriminalistiky“, kterou vydá nakladatelství Svět křídel v Chebu je završení črvrtstoletí trvající vědeckovýzkumné činnosti JUDr. Michala Dlouhého, Ph.D., který na uvedené téma zpracoval diplomovou a rigorózní práci na Právnické fakultě UK Praha a disertační práci na Policejní akademii ČR.
Knížka Baťa v kostce nabízí čtenáři stručný, avšak ucelený a přehledný pohled na důležité momenty působení Tomáše Bati a jeho světové firmy. Odpovídá také na některé otázky týkající se jeho nástupců a novějších osudů podniku. O Baťovi se často mluví a píše, a přece to podstatné často uniká.
Jozef Klempa vo svojom denníku z obdobia prvej svetovej vojny zaznamenáva svoj osud - osud bežného vojaka od narukovania cez zajatie ruským vojskom, angažovanie sa v československých légiách (z čoho vyplývala povinnosť bojovať proti boľševikom) až po návrat do oslobodeného Československa.
Vlastní kniha pamětí vrchního velitele německého válečného loďstva v průběhu druhé světové války nám podobně jako paměti ministra zbrojního průmyslu Alberta Speera odhalí principy fungování nacistického režimu z pohledu člověka na jeho špici.
Kováři, zámečníci, cínaři, platnéři a zvonaři s tvářemi umouněnými od „černého díla“, jejichž technologie a pracovní postupy jsou již zapomenuty, dokázali vytvářet fascinující artefakty. Svá vědění a um předávali jen svým nejbližším. K těmto oborům patří také historické puškařství, pažbařství, marketerie a obory související.
Kto by nepoznal jednu z najtajomnejších postáv svetových dejín, kráľovnú Sibylu?
Minulosť Slovanov, a s ňou súvisiaci pôvod a začiatky Slovenov-Slovákov, sú zaťažené účelovými dezinformáciami. Ich minulosť bola dlho zamlčovaná, prekrucovaná, spochybňovaná, zahmlievaná a odcudzovaná. Toto úsilie malo za cieľ vytrhnúť Slovákov z ich vlastných koreňov. Historiografia pritom vyzdvihovala barbarstvá západného sveta, ako ideál ľudstva.
Kniha Jiřiny Doležalové Děti pětilisté růže nabízí procházku staletou historií jihočeského rodu Rožmberků. Je neobyčejně zajímavým a čtivým průvodcem jihočeskými městy a hrady, seznámí nás s výraznými postavami doby, kdy rod pětilisté růže hrál (nejen) v jižních Čechách významnou roli.
Jak vznikaly pranostiky a jaký byl jejich význam?
Málokdo má za sebou tak pestrý život jako překladatelka a tlumočnice Dagmar Steinová. V šestnácti letech odešla v březnu 1939 sama z okupovaného Československa do Velké Británie, kde pět let žila a studovala. Roku 1944 odjela pracovat do Moskvy na československé vyslanectví a posléze se tam stala dopisovatelkou ČTK.
My tři a já... Netrpělivě očekávaná poslední část trilogie, jejíž jednotlivé díly se jmenují pokaždé stejně, jen jména autorů se mění. Písničkáři Vlasta Redl a Slávek Janoušek už své části vydali a teď je na řadě jejich souputník Jaroslav Samson Lenk.
Z čeho obviňovali marxismus jeho kritikové? Je marxismus vědou o zákonitostech společenského vývoje, nebo ahistorickou utopií? Proč se marxismus stal opiem intelektuálů a politickým náboženstvím? Marxismus: prométheovský záměr osvobození lidstva, který se v praxi nepovedl, nebo ponurá vize totalitního režimu? Leninismus: rozvinutí, nebo popření marxismu?