Kdo je autorem Shakespearových dramat? Je to William Shakespeare ze Stanfordu, anebo filozof Francis Bacon? Občas bývá autorství připisováno i královně Alžbětě nebo Shakespearově manželce. Virginia M. Fellowsová zkoumá šifry v Shakespearově díle, všímá si intrik na anglickém dvoře i tajemných odkazů v dílech četných Shakespearových současníků.
Významný český historik doc. Karel Jech přichází s ucelenou publikací o tom, proč, v jakých souvislostech a jakým způsobem u nás probíhala kolektivizace zemědělství a také proč se nevyhnula řadě činů proti lidskosti.
Z obsahu : Zánik Rakúsko-Uhorskej monarchie Metódy útlaku Maďarov na Slovensku Používanie materinského jazyka Konfrontačné učebnice? Kto je väčším nacionalistom? Deti slovenských Maďarov nebudú potrebovať slovenčinu Stane sa slovenčina skutočne štátnym jazykom u nás? Ako poznajú Maďari svoju históriu? Pravda o reslovakizácii
Antropologie zkoumá člověka jako komplexní bytost a k tomuto využívá poznatků přírodních i sociálních věd. Východiskem studia je pro ni odlišnost mezi vlastním a cizím. Jací jsou ostatní a co tato odlišnost říká o naší vlastní společnosti? Co definuje člověka?
„Podobně jako u lékařů ani u právníků nejsme nijak nadšeni, když se s nimi musíme setkat, ale jsme rádi, že tu jsou, když je potřebujeme,“ píše v úvodu své další sbírky zákonů Arthur Bloch.
Představy o středověku se v mnohém ohledu liší od skutečnosti. Dominují jim hrady, rytíři a nekončící střety. Autor knihy tuto představu nepopírá, zároveň ji však poněkud modifikuje a doplňuje.
Autor zdůvodňuje svůj názor, že život a člověk jsou robotové systémy. Taktéž duševní činnost lidí je robotový automechanismus. Rozebírá a posuzuje evoluční a kreační teorii vzniku života. Předpokládá existenci mimozemské civilizace a panspermie. Předpovídá budoucnost lidstva.
Kniha Premeny židovskej Bratislavy po roku 1945 mapuje na základe autentických materiálov vývoj židovskej komunity po holokauste. Autor kladie dôraz na relatívne krátky časový úsek rokov 1945-1953.
História Petržalky, legendy, spomienky, najmä tie od polovice 20. storočia, ktoré sa prelínajú so životom autora - dnešného staropetržalčana.
Přestože náš život do značné míry závisí na elektřině, mnozí z nás vlastně pořádně nevědí, na jakém principu funguje. Spoléháme zkrátka na to, že elektřina proudí dráty a napájí naše spotřebiče. David Bodanis ve své knize zábavnou formou shrnuje, co dosud o podstatě elektřiny víme.
Sprístupňovanie dosiaľ nevydaných prameňov by malo byť jednou z nezastupiteľných úloh každej vyspelej historiografie. Dielo Ivana Thurzu Slovenský Perikles malo veľmi spletitý osud. Vydanie tejto monografie bolo pripravované k šesťdesiatke vtedajšieho československého premiéra Milana Hodžu.
Globalizácia je najväčšou výzvou pre spolčensko-vedných mysliteľov v posledných 20. rokoch. Množstvo sociológov, politológov či sociálnych filozofov sa s touto výzvou vyrovnáva z rôznych východísk.
Montesquieu patrí medzi najvýznamnejších mysliteľov obdobia osvietenstva. Už vo svoje vedeckej prvotine - O veľkosti a úpadku Rimanov sa prejavuje ako brilantný mysliteľ, ktorý s ostrou jasnozrivosťou vystihol podstatu sociálnych javov a dokázal ich začleniť do historického kontextu.
Caesarové Zápisky o vojne v Gálii sú prirodzeným pokračovaním snahy sprístupniť skvosty antickej literatúry novým generáciám slovenských čitateľov. Po až nečakane pozitívnom prijatí prvého zväzku edície Antická knižnica - Aureliových Myšlienok k sebe, je len logická snaha novým vydaním sprítomniť ďalšie výnimočné dielo antickej literatúry.
Naše životy se odehrávají v aréně náhody – od vytažení pikové dámy, která nám dá královskou postupku, po plánování pikniku, o kterém doufáme, že se mu vyhne špatné počasí; od odhadování důvěryhodnosti suverénního právníka po důvěřování nepravděpodobnému statistickému faktu, že letět je ve skutečnosti bezpečnější než jet autem.
Historik Philip Kaplan si všímá reálného pozadí mýtů o legendárních německých stíhacích pilotech a esech druhé světové války. Objasňuje, proč tak málo pilotů vybojovalo tak velký díl leteckých vítězství.
Životopis poslednej veľkej legendy svetovej literatúry 20. storočia Gabriela Garcíu Márqueza je jedinečným dielom a diele jedinečného spisovateľa. Jeho autor, anglický literárny historik a jeden z najuznávanejších znalcov latinskoamerickej literatúry Gerald Martin, ho písal takmer sedemnásť rokov.
Starověký Egypt fascinoval Evropany odedávna, ať šlo o Řeky, Římany, středověké cestovatele, dobrodruhy, sběratele i zloděje starožitností, o vědce či o pseudovědce.
Na českém knižním trhu dosud ojedinělá publikace provází dějinami pošty, nejstaršího komunikačního prostředku lidské civilizace, od starověkých poselských systémů až po současnost.
Dějiny sebevražd, tohoto společenského jevu prvořadého významu, v průřezu časem a u jednotlivých národů, nebyly dosud napsány. Dílo Martina Monestiera, skutečná encyklopedie, evokuje veškerou mnohotvárnost lidského chování vedoucího k sebevraždě.