Čím se bavili Plzeňané od poloviny 19. století do poloviny 20. století?
Od počiatkov civilizácie po dnešok. „Tí, ktorí si nepripomínajú minulosť, sú odsúdení na jej opakovanie.“ George Santayana Unikátna obrazová encyklopédia História zmení váš pohľad na minulosť.
Migrácia existuje už od počiatku ľudstva, ale až v posledných rokoch sa v novinových titulkoch objavuje častejšie než kedykoľvek predtým. Kniha profesora Robina Cohena sa zaoberá históriou medzinárodnej migrácie a ponúka kvalifikovaný pohľad na jeden z prvotných ľudských inštinktov.
Dejiny ľudstva sú v prevažnej miere dejinami vojnových konfliktov ?
Filmový režisér Oleh Sencov je jedním z odpůrců okupace Krymu, proti kterým Rusko tvrdě zakročilo a poslalo ho na 20 let do vězení. Sencov se v lágru rozhodl držet hladovku, která trvala 145 dnů a během níž si tajně psal deník. Požadoval propuštění všech ukrajinských politických vězňů a jeho hladovka zburcovala svět.
Svatohavelské příběhy zachycují ve formě stručných zpráv dějiny kláštera St. Gallen v dnešním Švýcarsku s občasnými exkurzy do širšího regionu. První část zahrnuje období 9. století, které zachytil analista Ratpert. Ten pojednává hlavně o chronologii opatů v Reichenau a St. Gallen a stručně zachycuje dějiny kostnické diecéze).
Publikace pojednává o vzniku a vývoji Komunistické strany Československa v období první republiky se zaměřením na české země. V rámci jednotlivých kapitol je analyzováno profilování komunistické strany ve vazbě na komunistickou ideologii reprezentovanou Komunistickou internacionálou a jejím moskevským vedením.
Kniha představuje jedno z klasických témat etnologie výzkum českých vystěhovalců v jihovýchodní Evropě. Její ambicí je vykreslit podoby fungování náboženské komunity původem z jižní Moravy, která našla v polovině 19. století svůj nový domov v obci Veliké Srediště ve Vojvodině v dnešním Srbsku.
Největší československý válečník zrozený v ruských legiích za první velké války respektovaný západními spojenci i nepřáteli vyletěl jako zářivá kometa během sedmi let z balkánského kotle do funkce nejvyššího vojenského generála a pána Sibiře a v nové republice jmenován náčelníkem generálního štábu.
Kniha je věnována problematice sociálních a politických dějin českých zemí od konce 18. století do vzniku první československé republiky. V úvodních kapitolách autor zkoumá dopady osvícenského myšlení na proměnu městské i venkovské society a postupné společenské změny v době předbřeznové.
Memoáry už Jiřina Bohdalová má, a ne jedny. Vyšly takové, které napsala vlastní rukou i takové, které o ní napsali jiní. Tato kniha je úplně jiná. Oblíbená herečka nás v ní sice provede zásadními životními mezníky, hlavně ale dala slovo jiným. Co si o Jiřině myslí členové její rodiny, spolužáci z DAMU a hvězdní kolegové?
V hodinách dějepisu jsme se učili, že staří Slované se rozšířili na východní polovinu Evropy někdy v 6.- 8. století n. l. Předtím na našem území žili Keltové, Germáni a jiné neslovanské kmeny. Nová fakta, získaná na základě moderního genetického výzkumu, ale i lingvistických analýz, ukazují, že situace je komplikovanější a leccos bylo jinak.
Dílo Doc. PhDr. Josefa Beneše, CSc., Německá příjmení u Čechů, zakladatelské osobnosti české vědy o vlastních jménech, vzniklo z jeho celoživotní pozornosti ke "stýkání a potýkání" češtiny a němčiny, které dobře znal jako rodák z dvojjazyčných Prachatic.
Kniha FAKT je výsledkem několikaletého pátrání po těch nejzajímavějších faktech z různých oblastí našeho světa. Možná si myslíte, že už vás nic nepřekvapí, ale věděli jste třeba, že kokosovou vodu můžete v případě nouze použít jako krevní transfuzi, protože má podobné složení jako krevní plazma?
Praha jinak, Praha „jinohledem“. Praha poskládaná jako noviny z éry mezi dvěma válkami. Dramaticky i vesele. Informačně a zábavně. Slovem i obrazem. Kolážovaný dokument doby, kdy se dělaly moderní česk(oslovensk)é dějiny. Co se tehdy o městě psalo, co se tady dělo, jak se měnila řeč, jak se měnila vizualita míst?
Druhá světová válka byla historicky největší katastrofou a zároveň zdrojem největších inovací. Přinesla zánik impérií, zrod konceptu lidských práv či Organizace spojených národů. Díky válce se dočkal penicilin masové produkce, byly vyvinuty počítače a člověk zamířil do vesmíru.
Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa.
Svoboda se nedá koupit. Odpovědnost se nedá zdědit. Demokracie se nedá nařídit. A přesto jako by dnešní svět svobodu zatracoval, odpovědnost umlčoval a demokracií opovrhoval. Jako by znovu volal po návratu Marxe s Leninem. Sedíme na sedadle spolujezdce porouchaného vozu, který se řítí špatným směrem. Jeho šofér ho není schopen ovládat.
Návštěva u Velkého kanibala je výborem z ústní tradice mnoha archaických etnik celého světa. Vybrané příběhy zachycují světonázor jednotlivých etnických skupin, jejich životní moudrost, morální hodnoty, hovoří z nich obavy, přání i vnímání krásy lidí nám tak vzdálených.