Vzpomínky na Pražské povstání sepsal jeho vojenský velitel generál Karel Kutlvašr na sklonku svého věznění v roce 1960. Tou dobou už měl za sebou více než jedenáct let nespravedlivého žaláře. Kutlvašrovy paměti vypráví v souvislostech o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, které ovládlo společnost po konci války.
Kniha připomíná osud srbských dobrovolníků v Rusku v letech 1914-1918. Jejich zrod v podmínkách první světové války vedl od rakousko-uherských vojáků a ruských vězňů ke vzniku dobrovolnické srbské armády, jejíž příslušníci se rozhodli uskutečnit ideu sjednocení svých krajů se Srbským královstvím.
Těsně pod vrcholem 3190 metrů vysoké hory ve východním Afghánistánu zuřila před svítáním 4. března 2002 prudká bitva. John Chapman, speciální taktický operátor amerického letectva, a hrstka příslušníků Navy SEAL se proti přesile bojovníků Al-Káidy snažila vystoupat na vrchol v zoufalém pokusu najít ztraceného spolubojovníka.
Československá zpravodajská služba byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností.
V roce 1120/1121 založil Norbert z Xantenu v Prémontré první společenství premonstrátů a položil tím základní kámen řádu, který se později stal jedním z nejvýznamnějších a největších římsko-katolických kanovnických řádů.
Autorka ve své původně disertační práci řeší otázky sociálního zabezpečení v období Protektorátu Čechy a Morava. V analytických kapitolách zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp.
Kniha se věnuje především českým bastionovým pevnostem a opevněním z několika různých úhlů pohledu. Proč a jak se stavěly, jak se o nich přemýšlelo, jak se bránily a dobývaly, i jak se v nich žilo.
Velký historický epos o původu dnešního uspořádání světa. Versailleská smlouva a Pařížská mírová konference vtiskly světu pečeť až do dnešních dnů – zanikly staré říše, zrodily se nové státy, vzplály ale také nové konflikty, které na nás stále ještě doléhají, ať už na Balkáně nebo na Blízkém východě.
Drážďany - město Čechům vždycky blízké, kdysi pro svou krásu nazývané Florencie na Labi. Dva cyklisté, kteří tam pravidelně opakují cestu na kolech, představují dva rozdílné lidské světy. Ten starší hledá zapomenutý čas a připomíná si život ve městě fotografiemi a vzpomínkami svých rodičů a prarodičů, a druhý, mladší, žije přítomností.
Vytěsněná Evropa?
Katalog výstavy 1620. Cesta na Horu představuje zejména situaci Českého království od vlády Rudolfa II. do konce třicetileté války. Katalog dále kopíruje zejména témata výstavy a důraz v období 1618-1621: doba před povstáním, defenestrace, bitva, exekuce, exil. Samostatným tématem je také druhý život Bílé hory.
Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí. Těchto bojů, které svou hrůzou a množstvím padlých nezůstaly pozadu za masakry v severní Francii, se zúčastnili též mnozí čeští vojáci v uniformách rakousko-uherské armády.
Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku.
Komunistická strana Československa sehrála v dějinách Československa významnou roli, po druhé světové válce dokonce klíčovou. Jako první, se do rukou čtenářům dostává svazek IV., věnovaný rozmanitým aspektům její činnosti a působení v období tzv. normalizace (1969–1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století.
Diplomat Štefan Osuský patrí k takým osobnostiam našich dejín ako boli Vavro Šrobár či Imrich Karvaš. Po zákroku Uhorského ministra školstva Apponyiho odišiel študovať do Spojených štátov. V Amerike získal vysokoškolské vzdelanie a pohyboval sa prevažne medzi slovenskými krajanmi. Aktívne podporoval vznik Československej republiky.
Zajímá vás, jak se mor dostal do Evropy? Proč nosili středověcí lékaři v dobách morových epidemií na obličeji zvláštní masky, připomínající ptačí zobák? Znáte jiné dílo Daniela Defoea kromě Robinsona Crusoea? Co to byl dryák? Víte, že i rodina Jana Amose Komenského byla stižena morem? Tušíte, jak v 17. století probíhala karanténa?
Vydané pri príležitosti 75. výročia oslobodenia Osvienčimu Počas holokaustu bolo zavraždených približne 11 miliónov ľudí. Presné číslo sa nikdy nedozvieme, no asi 6 miliónov bolo Židov, z toho milión detí.
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání. Podkladem pro ně měly být především tzv. fundamentální články, koncipované zvláštním výborem českého zemského sněmu.
Pirátství existovalo od chvíle, kdy člověk poprvé vyplul na moře. Slovo „pirát“ okamžitě vyvolá představu děsivé postavy v obnošeném kabátě a třírohém klobouku, hrozivě mávající mačetou na palubě lodi jeho bezmocných obětí. Snadno rozeznatelným symbolem pirátství a vzpoury se staly lebka a zkřížené hnáty, které kdysi zdobily pirátské vlajky.
Píše se 17. květen 1945. Koná se slavnostní přehlídka Svobodovy jednotky. Defilé Prahou směřuje z Václavského na Staroměstské náměstí. Přihlíží i prezident Edvard Beneš. Ve věži jednoho z obrněných aut stojí také Josef Müller. Salutuje přihlížejícím Pražanům, kteří obklopují jeho vozidlo. Lidé oslavují konec války.