Českého historika přitahuje na Slavkovu skutečnost, že k této bitvě došlo na našem území. Z českého pohledu je to tedy událost světová i regionální. Bojovali zde sice vojáci tří armád, ale jevištěm byla moravská půda a místní obyvatelé válkou trpěli ne méně než vojáci.
Hana Podolská zůstává stálým pojmem našeho módního světa. Byla módní ikonou období první republiky i během války, až do roku 1948. Šaty z jejího salonu oblékaly významné osobnosti této doby, například první dáma Hana Benešová, herečky Adina Mandlová, Lída Baarová a další. Její modely vynikaly svou nesrovnatelnou originalitou, kreativností i kvalitou.
Jan Blesík (1909–1985) prožil na Novém Světě desítky let a podrobně zmapoval tuto kouzelnou lokalitu staré Prahy. Postupoval dům od domu, zaznamenal jejich historii, slavné i obyčejné postavy, které tu žily. Autorce konceptu knihy Heleně H.
Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu.
Starojaponská kronika Kodžiki (v doslovném překladu Záznamy dávných událostí) je vůbec nejstarším dochovaným dílem japonské prózy. Poprvé byla údajně zveřejněna roku 712, její obsah a snad i její zápis je ale patrně starší. Kronika líčí dějiny Japonska od stvoření světa a japonských ostrovů až po konec vlády císařovny Suiko (r. 628).
Třetí díl Prahy neznámé nás opět zavede do méně známých a často tajemných končin hlavního města. Objevíme mystické Horní Nové Město s jeho sakrálními i univerzitními budovami. Poznáme nevšední kouzlo nouzových kolonií Na Kotlasce a Na Hájku, navštívíme staré statky v Ďáblicích, jež kdysi bývaly vískou.
Boss Babiš je reportážní kniha o temném světě miliardáře a politika Andreje Babiše. Shrnuje, v čem je oligarcha Babiš nebezpečný, jak zbohatl, s kým se zapletl a co všechno ještě tají.
Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století.
Adolf Loos patří k nejvýznamnějším osobnostem první poloviny dvacátého století. Jeho význam pro svět architektury je srovnatelný s takovými osobnostmi, jako byli Frank Lloyd Wright, Le Corbusier či Ludwig Mies van der Rohe. Loos měl své obdivovatele, ale také mnoho nepřátel. Provokoval především měšťáky, ale často nevybíravě útočil i na své konkurenty v oboru.
Jedinečné obrazové publikace o československém retrosvětě v kompletním vydání. Retro ČS vrací čtenáře do let socialistického konzumu – k věcem každodenní spotřeby, které provázely (anebo v nedostatkové socialistické ekonomice naopak neprovázely) průměrného obyvatele Československa.
Čtvrtý díl knihy Nádraží a železniční tratě, jež vychází v rámci edice Zmizelá Praha, opět mapuje dřívější podobu míst, jež prošla či v nejbližší době projdou výraznými proměnami. Některé objekty nádraží Praha-Bubny již podlehly demolici a další redukce původního komplexu se chystá.
Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB.
Podle slov autorova syna spisovatele Milana Kundery není zajímavým ani tak text sám, ale okolnosti, za nichž se zrodil. Bylo to za první světové války někde na ruském východě blízko bojiště. Vznikla tam tehdy malá armáda, složená z českých zajatců, takzvané české legie, odhodlané bít se proti Rakousku za českou samostatnost.
Byla to nejlepší armáda, jakou jsme v moderních dějinách měli. Českoslovenští legionáři v Rusku. Tři pěší divize, jedna jezdecká brigáda, vojáci ztracení v zemi zmítané občanskou válkou.
ROMANOVOVCI boli najúspešnejším panovníckym rodom moderných čias. Vládli na šestine územia sveta. Ako dokázala jedna rodina zmeniť vojnou zničené kniežatstvo na najväčšiu svetovú ríšu? A ako mohla o ňu prísť?
Jaký je rozdíl mezi lidem a lidmi za socialismu?
Historik Günter Bischof nechává čtenáře nahlédnout do pozoruhodného procesu, v němž poválečné vedení Rakouska dokázalo udržet jednotu a nezávislost země a zároveň odolat tlakům čtyř okupačních mocností i soupeřících domácích sil.
O zločinoch komunizmu sa toho pohovorilo už veľa a stále sa pripomínajú. Čudné ale je, že o zločinoch kapitalizmu sa slušne a povinne mlčí. Prečo? Však dnes tu už nemáme kapitalizmus, ale predsa "demokraciu a slobodu"!
Určite ste si všimli ako nás v poslednej dobe média, najmä televízia a rádia denne dezinformujú. Vraj nebezpečné Rusko ohrozuje "slobodu a demokraciu" a to skoro na celom svete. Rusi údajne nielenže okupujú Krym, ale aj východnú Ukrajinu. Ohrozujú Pobaltsko a musíme tam preto vyslať naše vojenské jednotky. Ovplyvnili dokonca americké voľby, atď.
