Závěrečný svazek edice, která se prvně snaží zahlédnout dějiny ve skutečné globální provázanosti různých kultur a „jejich“ historických událostí. Šestidílná řada vrcholí analýzou dějin 20. století s jeho překotným hospodářským, technologickým a informačním vývojem. Na závěr svazek přináší výhled do století jednadvacátého.
Další svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17.
Kniha obsahuje dva dosud nezveřejněné dokumenty z minulosti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: tzv. Analýzu fakulty z roku 1971 a Rehabilitační zprávu z roku 1992, jež specificky reflektují i (des)interpretují minulost.
I po sto letech nás první světová válka nepřestává fascinovat a děsit zároveň. Tato kniha popisuje bitvy na všech válčištích a zabývá se některými z dosud nevyprávěných příběhů válečného konfliktu.
Osud rodu Erdošů však není jen rodinnou ságou odehrávající se na pozadí historické doby. Dotýká se hluboce vnitřních témat jednotlivců zasažených historickými i osobními událostmi.
Sychravý podzim roku 2009, venku se sbíralo k dešti a Šumava se chystala co nevidět schoulit pod bílou duchnu. A zas ty nekonečně dlouhé zimní večery, kdy světnici rozvoní šípkový čaj či smola z právě naštípaných borových polen. Anebo jen praská v radiátoru ústředního topení ve dvanáctém patře paneláku.
Dějiny této překrásné a zároveň v celé historii sužované země a jejího lidu, pro který bylo 20 let, kdy se stalo její území součástí ČSR, tím nejsvětlejším obdobím. Až dnes přiznáváme, že to byli vedle Volyňských Čechů především Rusíni, kteří bojovali na východní frontě za svou vlast. Zato se jim dostalo Benešova dekretu č.
Tato kniha představuje soubor autorových článků či komentářů, které publikoval v průběhu posledních let na různých webových portálech. Zajisté se jedná o zajímavý studijní materiál člověka, který se od jedné strany odvrátil, aby zakotvil na té odlišné, zcela opačné té původní.
Známý a oceňovaný architekt Petr Šramota, narozený roku 1937 v Praze a od třiceti let trvale usídlený v Nizozemí, si nezvolil název své autobiografie náhodou. Hvězdy jej totiž provázejí po celý plodný a naplno prožitý život. Při narození dostal do vínku hvězdu Davidovu, takže ani on neunikl coby malé dítě nacistickému teroru.
Carmen Renate Köperová, frankfurtská herečka, spisovatelka a režisérka, zaznamenala rozhovory s pěti lidmi, kteří byli pronásledováni během nacistické okupace, přežili a odhodlali se o svých hrůzných zážitcích vyprávět.
Naša historiografia doteraz nechala bosorky a procesy s nimi spojené takmer nepovšimnuté. Na rozdiel od ostatných krajín Európy vyšlo na Slovensku len niekoľko prác, ktoré prekročili rámec opisu kurióznych prípadov. Navyše prípadov vytrhnutých z kontextu obdobia, často celkom mylne pokladaného za stredovek.
Jeden z účastníkov slovenskej emigračnej vlny po roku 1968, dnes renomovaný americký architekt prof. Peter Lizoň, držiteľ prestížnych ocenení, je autorom viacerých význačných architektonických diel v rôznych kútoch sveta a teoretických prác v oblasti architektúry.
Vzpomínková kniha na básníka, textaře a autora divadelních her Pavla Vrbu vyprávěná formou rozhovoru jeho manželky Marie a jejích kamarádek Jany Černé a Věry Slukové-Markové se zesnulým.
Druhá světová válka začala v září 1939 jako regionální konflikt ve střední Evropě a skončila o šest let později podpisem bezpodmínečné kapitulace Japonska.
Vyberete si jakékoliv století, rok, desetiletí nebo dokonce měsíc. Pokaždé najdete významnou a zdánlivě nespornou událost, která změnila běhlidské historie. A pokaždé se někde najde někdo, kdo bude nahlas pochybovat o oficiální verzi a trvat na tom, že jsme se nikdy nedozvěděli celou pravdu – konspirační teorie tu byly odpočátku civilizace.
Nová kniha Igora Lukeše je čtivým a podrobně dokumentovaným vylíčením aktivit – ale také pasivity – americké ambasády i vojenské mise v Praze v letech 1945–1948. Ústředním bodem jeho práce je pokus o odpověď na klíčovou otázku: proč Američané v poválečném Československu, které považovali za testovací případ svých vztahů k Stalinovu SSSR, tak neuspěli.
Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí.
Vlastní cestou k poctivému českému pivu… To je směr, jímž se v roce 1991 vydal Stanislav Bernard se svými společníky v humpoleckém pivovaru. A zatímco státní dluh České republiky má dnes dlouhou řadu nul, Rodinný pivovar Bernard splatil obrovské počáteční úvěry a již léta je prosperující firmou, která vyváží pivo do různých koutů světa.
Kniha se zabývá dějinami státu od založení v roce 1949, přes sjednocení Německa v roce 1990 až do současnosti. Popisuje jak politický systém a ekonomiku země, tak vývoj společnost a kultury. Zvláštní pozornost věnuje problematice znovusjednocení Německa a vývoje na území bývalého východního Německa (NDR) a vztahům s Československem, resp. Českou republikou.
