Byl by to neuvěřitelný román – kdyby to nebyl její skutečný život. Osud, který se stal legendou. Magickou, triumfální i tragickou... Barvitá dobová mozaika, kterou přišli poskládat Edithini slavní souputníci, mecenáši, kolegové, přátelé, manželé, milenci i rivalové.
Nové Dějiny Ruska jsou kolektivní prací pěti českých historiček a historiků, kteří v jedenácti kapitolách a v chronologicky vymezených celcích-Kyjevská Rus, Moskevská Rus, 18. století, 19.
Krátce po 15. březnu 1939 muselo české vedení světoznámé obuvnické firmy Baťa a.s. Zlín řešit choulostivé otázky spojené s vlastnictvím firmy. Tehdejší největší akcionář společnosti Jan Antonín Baťa pobýval v USA a do tehdejšího protektorátu se již nevrátil.
Publikace navazuje na koncepci ediční řady České dějiny, a snaží se tak především o autorské uchopení vybraných témat. Takové pojetí odpovídá současnému stavu historiografie lépe než koncept, který by usiloval o syntézu.
Vzpomínková kniha Bruno Schreibera začíná nahlédnutím do života položidovské rodiny v České Lípě před druhou světovou válkou. Po roce 1938 musela rodina město, které se stalo součástí takzvaných Sudet, opustit. Na vesnici ve středních Čechách pak přečkávala těžké válečné časy.
Manželé Milan a Jarmila se dvěma malými dětmi Péťou a Adélkou se rozhodli v roce 1984 emigrovat do Kanady. Když splnili své povinnosti vůči starým rodičům s rozsáhlou historií politického proskribování, chtěli dopřát zejména svým dětem život ve svobodnějším světě, opustili svůj pražský dům a odjeli na zdánlivou dovolenou...
Kniha zachycuje životní a profesní příběh Pavla Pecháčka, významné osobnosti Československého/Českého rozhlasu. Jeho dramatické osudy začínají po nucené emigraci rodičů po roce 1948, v níž se jeho otec stane významným činitelem, posléze ředitelem zahraničního vysílání Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.
Válečné skutky cti, slávy a hrdinství vždy patřily k základním identifikačním prvkům šlechtictví. Kniha zachycuje šlechtu z českých zemí na prahu novověku, kdy jiné pojetí válek a nástup nových profesionalizovaných armád zbavovaly aristokracii válečného monopolu a ona sama objevovala značnou atraktivitu jiných civilních modelů kariér.
V 17. století se zvýšila intenzita prorockých zjevení, související mimo jiné s pronásledováním evangelíků. Prorocká zjevení byla svébytným způsobem interpretace politicko-náboženských změn ve střední Evropě na základě dobové mentality.
Pohled na husitství se často měnil. Po dlouhá desetiletí bylo jednostranně vyzdvihováno, po roce 1989 naopak v širším povědomí převážilo pojetí zdůrazňující kulturní škody a náboženský fanatismus. Intelektuální přínos husitských myslitelů, převratné změny ve společnosti a inovace v oblasti písemnictví či hudby jako by upadly v zapomnění.
Kniha se věnuje problematice druhé světové války a její autor se pokouší nalézt nový způsob interpretace tohoto obrovského konfliktu. Nepředkládá žádnou další syntézu a nezaměřuje se ani na některé konkrétní tažení či dokonce osobu významného vojevůdce.
Výpravná kniha osvětlující mnohostranně a vyčerpávajícím způsobem všední i sváteční život na panovnickém dvoře v době Přemyslovců. Kniha přináší barvitý pohled na dvorskou společnost, přičemž nabízí tři výkladové linie. Hlavní z nich sleduje přemyslovský dvůr od 10. do 14. století.
Do rukou se Vám dostává kniha, určená pro horolezce a milovníky skal Českého ráje. Dočtete se v ní nejen o lezení, ale i něco z historie dobývání zdejších vrcholů. Kniha mapuje období od přelomu 19. a 20. století zhruba do poloviny 70. let 20. století.
Příběhy o průběhu a následcích kolonizace a komunistické zvůle na vesnici očima pamětníků. Četl jsem ty příběhy jedním dechem. Mnohokrát jsem se přitom ptal (sám sebe), co spojuje Josefa Holcmana spisovatele s Josefem Holcmanem soudcem. Je to maličkost: touha po nemožném. Po spravedlnosti.
Šestého března 1836 zaútočily čtyři tisíce mexických vojáků na bývalou misijní stanici Alamo. Všichni obránci při obraně pevnůstky zahynuli a jejich smrt se stala mementem pro stovky příslušníků milice Texasanů, kteří připravili po několika týdnech vítězům od Alama s pokřikem "Pamatujte na Alamo" u San Jacinta těžkou porážku.
Byly to výjimečné a výjimečně kruté případy. Když kriminalisté poprvé stáli na místech vražd, nad zuboženými těly obětí, připadal jim neznámý pachatel jako vzdálený přízrak. Jako monstrum s nepochopitelným myšlením a ještě zvrácenějším konáním... Jaká byla realita?
Autorova nejvýznamnější kniha jako první ukázala zásadní vliv holocaustu na identitu, ideologii a politiku Izraele.
Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století. Není však jen jedna „zmizelá Plzeň“.
První české vydání svědectví jednoho z klíčových sovětských aktérů vpádu vojsk varšavské smlouvy do Československa Na jaře roku 1968 dostal generál Aleksandr Michajlovič Majorov (1920–2008), velitel 38. armády Přikarpatského vojenského okruhu, rozkaz vpadnout „do ČSSR s cílem potlačit a v případě nutnosti zničit kontrarevoluci na jejím území“.
Institut Václava Klause nabízí sborník "Sto let od počátku první světové války" (2014). Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Eichler, Ladislav Tajovský, Stanislav Balík, Václav Vlk st., Robert Kvaček, Dominik Duka, Josef Tomeš a Rajko Doleček. V přílohách najde čtenář historické dokumenty: rakousko-uherské ultimátum Srbsku z 23.