Rozšířené a doplněné o další lokality i o nový obrazový materiál vycházejí tentokrát v jednom společném svazku už rozebrané 2. vydání knihy J. Úlovce o zaniklých panských sídlech v Čechách a jejího pandánu - knížky F. Musila a M. Plačka o zaniklých panských sídlech Moravy a Slezska. Velký formát knihy umožnil zároveň dát i odpovídající prostor plánkům.
Z mongolských stepí povstala již v 1. tisíciletí n. l. řada kočovných kmenů a Čingischán tu ve 13. století vytvořil největší světovou říši. Stát pak upadal v rozbrojích a v 18.–19. století ovládli zemi Čchingové, čínsko-mandžuská dynastie. Nezávislost země byla vyhlášena roku 1911.
Projekt ing. arch. K. Kuči, zahrnující všechna města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, už pokročil k 7. svazku, který zahrnuje lokality mezi Strakonicemi až Včelákovem. Přehledně členěné texty doprovázejí mapy ze stabilního katastru ze druhé čtvrtiny 19.
Čtvrtý díl Encyklopedie českých vesnic je věnován oblasti severozápadních Čech v rozsahu dnešního Ústeckého kraje. Lidová architektura regionu zahrnuje řadu typů staveb od zděných přes hrázděné až po roubené.
Sborník statí českých i zahraničních kolegů, žáků a také dlouholetých přátel historiků byl příznačně nazván Historik zapomenutých dějin. Těžiště odborného zájmu prof. Eduarda Maura totiž spočívá především ve druhé polovině 17. století a v 18.
Český historik působící dlouhodobě na německé univerzitě přináší vůbec první souhrnné zpracování dějin jednoho ze stěžejních německých států, který navíc – do jeho pohlcení německým císařstvím – velice často hrál významnou roli v našich dějinách, ať již v raném, vrcholném či pozdním středověku, ale i poté, mj. jako spojenec Habsburků.
Kniha seznámí čtenáře s vývojem největší spolkové země Německa od formování Bavorů a raného středověku, kdy území patřilo nejprve do franské a poté východofranské říše, přes vznik vlastního vévodství a jeho vztahy s panovníky římskoněmecké říše, s rolí za reformace i třicetileté války, se začleněním do sjednoceného Německa a proslulým
Už podtitul knihy Příspěvek k poválečným zásahům do pozemkového vlastnictví v Československu v první polovině 20. století vypovídá, že jde o mimořádně zajímavou publikaci nabytou faktografií a doplněnou vysvětleními.
Kniha se věnuje anglickým alchymistům, kteří zanechali nesmazatelnou stopu zejména v Čechách. Můžeme sledovat osudy učeného Johna Dee i poněkud vychytralého a legendami opředeného Edwarda Kelleyho a přitom nahlédnout do prostředí rudolfínského dvora či jihočeského dominia Viléma z Rožmberka na sklonku 16. století.
Třetí svazek zahrne další osobnosti od písmene B, a to, jak všeobecně známé (Bass, Baťa, Batlička, Baudyš, Bauch, Beckovský, Bednář, Bek, Belcredi atd. atd.), tak samozřejmě i ty méně známé a často už zapomenuté či téměř neznámé. Každé heslo je signováno autorem (popř. autory) a doplněno o případné dílo a odkazy na literaturu a prameny.
Od pradávna jeskyně fascinovaly člověka, a to nejen jako příbytek či úkryt, ale i svou magickou silou. Svým stejnorodým klimatem pak mají blahodárný vliv na uchování organických látek.
Autor, historik (mj. hlavní autor velké encyklopedie o Podkarpatské Rusi, která vyšla v Kanadě anglicky a v Ukrajině rusky), přináší chronologicky řazený výklad dějin této sužované země.
V návaznosti na již vydané Pražské pivovárky a pivovary a 1. svazek tohoto šestidílného projektu věnovaného středním Čechám se autor v tomto díle zaměřil na oblast jižních Čech.
Ocitáme se na prahu 13. století. V éře vrcholného feudalismu. Osídlování dosud neobydlených prostor mění tvář krajiny. Přibývá obdělávané půdy. Rodí se středověká města - střediska řemesel i obchodu. Upevňuje se i český feudální stát, roku 1212 se Zlatou bulou sicilskou stává dědičným královstvím.
Náš přední egyptolog a ředitel Egyptologického ústavu UK v Praze a Káhiře (mj. autor knihy Staří Egypťané, oceněné Zlatou stuhou) přináší stručný a čtivý přehled dějin Egypta.
Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku. Toto období charakterizuje hospodářský a kulturní rozkvět i překonávání jisté politické a konfesionální izolace, kterou způsobily husitské války.