Až do 19. století byl čas obvykle vnímán jako kontinuální proud, živel, jehož plynutí prakticky nedokážeme ovlivnit. Nástup kapitalistické modernity spojený s jeho racionalizací a vynález fotografie, která jej dokázala zastavit, však radikálně proměnily způsob, jakým se k času vztahujeme.
Mzda strachu sleduje cestu venkovského „chlapce odvedle“, od prvních krůčků u pohraniční policie přes dlouholetou práci ve speciálních jednotkách SAES a URNA až po zahraniční kontraktorské mise osobní ochrany v těch nejnebezpečnějších oblastech Bagdádu a Kábulu.
Egypt má jednu z nejdelších souvislých historií ze všech zemí světa. Podobně jako dějiny jiných zemí, jejichž životní osou byly řeky - čínská Jang-c-ťiang, indické Indus či Ganga nebo irácký Eufrat s Tigridem -, sahají jeho dějiny až k samému prahu lidské civilizace.
Jak se mohlo stát, že se národ, v němž se zrodili velikáni jako Goethe, Beethoven, Bach, Schiller, Einstein, Kant a Hegel, nechal ovládnout skupinou kriminálníků, sadistů a úředníčků?
Nové vydání Husových Listů z Kostnice zprostředkuje současnému čtenáři myšlení významného českého kněze, kazatele, teologa a myslitele, který se stal symbolem zápasu svědomí jednotlivce s mocenskou elitou.
Kniha Jaroslava Dvořáka poskytuje ojedinělý, chronologicky ucelený popis událostí ve městě a pevnosti Hradec Králové během válečného roku 1866. Autor při své práci vycházel jak z odborné vojenské literatury, tak z hojných pamětnických vzpomínek publikovaných v dobovém regionálním tisku.
Kniha se primárně soustředí na velmi nevšední, ale dosud veskrze přehlížené životní osudy dvou pražských hermetiků, Jana Kefera a Jiřího Arvéda Smíchovského, na pozadí jejich vztahu k okultismu a nacismu.
Už viac ako dvadsať rokov trvajúca neprehľadná občianska vojna mení územie veľkosti západnej Európy na peklo na zemi: je to Konžská vojna, ktorá je po druhej svetovej vojne konfliktom s najväčším počtom obetí. Už dlho nejde len o etnické spory, ale aj o kontrolu nad nerastným bohatstvom.
Anotace V této široce rozkročené práci o způsobech politického vedení politický historik Archie Brown zpochybňuje naše zakořeněné přesvědčení, že jedině silní lídři – myšleno ti, kteří nad svými kolegy rádi dominují v každodenní politické praxi – jsou také lídry úspěšnými a hodnými našeho obdivu.
"Uspokojuje mě pocit, když za mnou něco konkrétního a pořádného zůstává. Herectví se věnuji naplno. Na světě je toho přece tolik, co nás vysiluje a rozptyluje, aniž bychom to mohli ovlivnit - proč tedy neovlivnit alespoň to, co můžeme?
Monografie se zabývá toponymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Na výzkum jmen pražských veřejných prostranství aplikuje mezioborový přístup, využívá rozmanité metody a přináší komplexní pohled na městskou toponymii dané epochy.
Dokumentární román Moskva-hranice narazil bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu tím, že přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé.
První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor základních děl marxismu-leninismu. Ve Spisech Jiřího Weila, které tímto svazkem zahajujeme, jsou publicistice vyhrazeny tři svazky.
Dějiny Běloruska zaujímají v širším historickém povědomí českého čtenáře docela okrajové místo. Často se navíc překrývají s dějinami Polska, Litvy nebo Ruska, s nimiž Bělorusko sdílí společnou, často nedobrovolnou minulost. Přesto však jsou dějiny tohoto východoevropského státu zcela unikátní a zachovávají výraznou osobitost.
Monografie analyzuje na základě rozsáhlého archivního výzkumu poslední fázi existence uvedené organizace. V centru pozornosti se nacházejí změny, které v jejím fungování nastaly po nástupu sovětského vůdce Michaila Gorbačova do čela Komunistické strany Sovětského svazu.
Oceňovaná kniha Ivici Đikiće pojednává o nejmasovějším válečném zločinu spáchaném v Evropě od holokaustu. Systematické povraždění – genocida – více než osmi tisíc zajatých Bosňáku, jehož se dopustily jednotky bosenských Srbu během několika dní léta roku 1995, je výzvou pro historiky i literáty.
Novinář Mark Baker měl možnost sledovat poslední roky komunistického režimu, listopadovou revoluci a počátky nového systému zblízka – a zažil věci, které jsou dnes stěží představitelné. V jeho memoárech se setkáme s agenty StB, Allenem Ginsbergem i Václavem Klausem.
SAS (Special Air Service), paradesantní jednotky v rámci britských vzdušných sil, tvořila skupina mužů schopných nejen zasazovat nepříteli citelné rány, ale v podstatě schopných všeho. Jejich pracovištěm byl nepřátelský týl a jejich pracovní náplní snaha znepříjemnit nepříteli život co možná nejvíc.
Projekt Babišovo Palermo (druhý díl vyjde na podzim 2021) mapuje politický život Andreje Babiše v letech 2014 až 2021. Přináší souhrn skutečných důvodů jeho vstupu do politiky a detaily fungování strany ANO.
Za tři dekády našeho polistopadového vývoje nejsou se jménem Václava Klause spojeny pouze zásadní historické události, jež formovaly naši současnost. Václav Klaus rovněž patří k největším hybatelům veřejné diskuse v naší zemi.