Z knihy se čtenář doví víc a poutavěji než ze sebelépe napsaných dějin o stavu a dějích literatury, výtvarného umění, kultury 80. let, nehledě na to, že takové dějiny ještě nejsou napsány vůbec.
Říjnové volby – tak jak jsou připravovány – žádnou radikální změnu k lepšímu přinést nemohou. Nanejvýš si můžeme přát, že se v nich podaří zabránit příchodu extrémní levice v čele s Piráty k moci. Jejich výsledek by však mohl probudit ty váhající. Mohly by být počátkem změny, zárodkem obratu, posledním výstražným zvoněním.
Michal Stehlík je historik a pedagog, autor a spoluautor historických publikací, mapujících československé dějiny dvacátého století. Martin Groman je novinář a rozhlasový dokumentarista. Společně založili projekt Přepište dějiny – podcast, který se těší velké popularitě. Texty publikují i na stránkách Mladého světa.
Soubor Erbovních map od Milana Myslivečka systematicky zaznamenává jednotlivá historická sídla a představuje pomocí erbů jejich stavebníky a významné majitele z řad šlechty či církevních i světských institucí.
Již padesát let se Roman Cílek, kmenový autor nakladatelství Epocha zejména v tvůrčím pohledu na významné události novodobých dějin, věnuje také literárním reportážím, v nichž rekonstruuje velké příběhy ze světa zločinu a trestu.
Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", pořádaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Řadový voják Josef Sedlmeier za války prošel různými frontami, byl raněný a jaro roku 1945 ho zastihlo spolu s dalšími vojáky na únikové cestě směrem na západ, domů, případně do amerického válečného zajetí, které nebylo takovým postrachem jako hrozící ruské zajetí. Ale stalo se a na území Československé republiky padl do rukou oddílu Rudé armády.
Jaký byl císař František Josef I. v soukromí?
Autobiografický příběh Philomeny Franz, německé Romky ze skupiny Sinti, která přežila holokaust. Je léto 1922 a v německém Biberachu na svět přichází nejmladší členka sintské hudebnické a diva-delnické rodiny, která se pod vedením moudrého Johannese Haaga těší uznání a věhlasu v celém Německu i v Paříži.
Předkládaná kniha si neklade za cíl seznámit čtenáře s životopisy habsburských panovníků ani podniknout sondu do fungování císařského dvora. Je zaměřena na české prostředí a částečně i na prostředí moravské, jakkoli její autoři vnímají odlišnosti obou korunních zemí i fakt, že jejich vztah k panovníkovi nebyl v raném novověku vždy shodný.
Zánik koloniálních impérií v Africe se stal přelomovou událostí 20. století. Definitivně skončilo období novověké evropské expanze i mocenská priorita několika málo západoevropských států v globálním politickém systému. V něm se po druhé světové válce prosadily supervelmoci a ekonomické síly se zájmem otevřít Afriku vlastnímu vlivu.
Monografie analyzuje pozoruhodný vývoj, jímž si v uplynulém století prošly česko-uruguayské vztahy. Prostřednictvím archivních dokumentů a rozsáhlé odborné literatury prezentuje řadu doposud neznámých a překvapivých údajů.
Připadá vám, že nutně potřebujete nové tričko?
Kniha vyjadřuje autorovo motto: „Alespoň jsem to zkusil“. Ivan Pilný, první generální ředitel české a slovenské pobočky Microsoftu, spolupracovník Bila Gatese či ministr financí, v knize čtivou formou odkrývá zákulisí procesů doprovázející tvorbu zákonů a norem ovlivňujících náš každodenní život.
Výpravná publikace pojednává o vývoji česko-bavorské hranice na Chebsku, Tachovsku a Domažlicku. Popis začíná od zemských hranic přes jejich právní zformování v 18. a 19. století, následují prvorepublikové státní hranice a okleštěné pohraničí v letech 1938–1939, dále poválečná obnova hranice, její stabilizace i trendy na přelomu 20. a 21. století.
Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968. Nechybí široce a detailně pojaté historické pozadí ani pohled do každodenního života občanů i vojáků, kniha se zároveň nese v emocionálním duchu tohoto převratného období.
Česko bylo v posledních třiceti letech v pohledu na Čínu rozdělené na dva tábory. První vidí tuto zemi zjednodušeně jako totalitní mocnost, druhý jako ohromnou příležitost pro český byznys. Čína však představuje mnohem víc než to; je klíčovým politickým hráčem, se kterým je třeba počítat.
Žije jich v naší republice oficiálně 226 467, podle kvalifikovaných odhadů přes 300 000. Jsou to spoluobčané, o nichž se hovoří jako o „cikánském problému“ nebo „cikánské otázce“. I když se o něm často cudně mlčí, tak přece jen v posledních měsících začíná ve společnosti rezonovat.
Vyprávění této knihy je založeno na životních zkušenostech Yuriho C. Feynberga, který je jedním z posledních žijících dětí, které prošly gulagem. Ačkoli nebyl jedním z vězňů, strávil část svého dětství za ostnatým drátem v odlehlém sibiřském táboře nucených prací, kde jeho matka pracovala jako lékařka.
Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. Pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze.