Studie o postavení nekatolických církví v Československu po válce a za komunistického režimu.Na základě badatelské práce v archivech církví, teologických fakult, státních i komunistických institucí a mezinárodních ekumenických grémií přinášejí nový pohled na poválečné a poúnorové poměry i na pohyb v letech šedesátých.
Je možné myslet dobré jednání v deterministicky určeném světě? Existují obecně platné morální zákony, které nám pomohou při vlastním rozhodování nebo při posuzování činů druhých lidí? Jaký je vztah mezi filosofickým a náboženským pojetím dobra?
Přechodové stavy spaní, snění a umírání jsou pro moderní západní vědce předním objektem výzkumů kognitivních věd, neurologie a psychologie. Pro meditující buddhisty jsou tytéž stavy klíčovými příležitostmi k transformaci vědomí.
Jedna z nejstarších knih lidského rodu, která významně ovlivňovala vývoj čínské civilizace a filozofie. Její původ se váže k počátkům dynastie Sia v 18. století př. n. l. Český překlad Oldřicha Krále patří k nemnoha světovým překladům tohoto díla, které se snaží dostat k autentické podobě jeho promluv, obrazů a myšlenek.
Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky?
Filosofické poznámky, vydané poprvé z pozůstalosti roku 1964 péčí Wittgensteinova žáka a blízkého přítele Rushe Rheese, soustřeďují autorovy úvahy z doby krátce po jeho návratu k filosofii, tj. z let 1929 a 1930.
Co znamená, říkáme-li, že někdo uvažuje či jedná logicky? Řídí se něčím, co od nás s nutností vyžaduje rozum, společnost či samotná příroda? A lze tuto logiku, kterou bychom měli bezvýhradně sledovat, blíže popsat?
Běžně se o tom nemluví, ale nejsme ve vesmíru sami. Známe svoje hmotné sousedy, ale v této knize můžeme také poznat své nehmotné duchovní přátele. Poznáme je zprostředkovaně, protože kontakt s těmi čistými a kvalitními je obtížný, předpokládá totiž kvalitní vědomý a smysluplný život.
V roce zasvěceném Božímu milosrdenství bychom se měli také ptát po našem lidském milosrdenství, vždyť i my máme být milosrdní, jako je milosrdný náš nebeský Otec. Přestože se láska (a milosrdenství jako její účinek) často chápe jako protiklad rozumu, svatý Tomáš ukazuje, že je tomu právě naopak – láska je vrcholným projevem rozumové přirozenosti.
V dnešnej dobe sa čoraz častejšie stretávame s vyhláseniami „pozitívne myslieť“, „sila myšlienok“, „transformácia vedomia“. Len málokto ale vie, čo to v skutočnosti znamená, kedy docielite svojho osvietenia, či získania skutočnej a večnej spokojnosti, lásky a šťastia.
V křesťanství jde především o mysterium paschale, o Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání Ukřižovaného. Křesťansky věřit znamená věřit v Ježíšovo vzkříšení. V této souvislosti hraje důležitou roli nejen problematika Ježíšova prázdného hrobu, ale zejména tzv. velikonoční zjevení.
Autor knihy, francouzský historik antiky, je znám českými vydáními některých svých knih, mezi nimiž jeho kniha Jak se píšou dějiny měla jako samostatný oddíl přičleněnou část věnovanou právě Michelovi Foucaultovi.
Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie. Jednotlivé kapitoly se věnují zrodu ideálu Humboldtovy univerzity v 19. století, politizaci univerzit v éře nacistického Německa a demokratizaci univerzit po 2. světové válce.
Výběr z grumánských textů nejstarších zpráv katolických otců a spisů z Nag Hammadí.
V knize se Foucault pokouší objasnit metodologická východiska svých tří předcházejících historických studií.
Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. Obvykle se má za to, že do filosofie a vědy se dostala zvenčí a pomocí záhadných procesů, jako byla třeba sekularizace eschatologie. V této knize je myšlenka pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie, kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o přírodě.
Přednáškový cyklus interpretuje starověký obřad sómy coby teologický základ celého křesťanství, nachází rozdíl mezi původní koncepcí základního liturgického obřadu indoevropského náboženství a sekundární židokřesťanskou verzí.
Fenomenologická filosofie patří v naší zemi stále k jedné z nejrozšířenějších specializací a předložený svazek prezentuje širokou paletu témat aktuálního výzkumu uskutečňovaného na rozličných pracovištích, který demonstruje životaschopnost a relevantnost tuzemské fenomenologie.
Kniha obsahuje překlad velmi starých gnostických textů nalezených v Nag Hammadí a jejich přepracování nejstaršími katolickými otci Ireneem a Hipppolytem. Přináší také rozhodující informace o postavě biblického Ježíše Krista.
