Nové původní autorské dílo předního českého matematika a filosofa Petra Vopěnky. Text navazuje na myšlenku vydání jeho stěžejního matematického traktátu (Alternativní teorie množin) v českém jazyce.
Proslovy a poučení Chuang-poa (zemř. asi 850), legendárního čínského čchanového (zenového) mistra, podle biografie muže vysokého přes dva metry s vyvýšeninou na čele ve tvaru perly, zaznamenal jeho žák, hodnostář Pchej Siou. Spis, který tak vznikl, představuje jeden z vůbec nejhlubších textů zenové literatury. "Každá jednotlivá věc je právě Jedna mysl.
Počátky staročeské mystiky nabízejí vhled do nábožensko-mystické literatury druhé poloviny XIV. století. Obsahují výbor ze sborníku tzv. Ráje duše a traktátů Tomáše Štítného ze Štítného, včetně úryvků z překladu Zjevení sv. Brigity.
Kritické komentované vydání Masarykova vědeckého díla, které si klade základní noetické otázky, aktuální po více než 100 letech. Spisy TGM sv. 2, editor Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.
Kniha Stanislava Starka Filosofie člověka v historickém kontextu vydaná Západočeskou univerzitou v Plzni je určena studujícím filosofie, ale také všem zájemcům o ni, speciálně je zaměřena na filosofické uvažování o člověku v průběhu dějin.
Studie o klasickém filozofickém taoismu, doprovázená překladem Tao-te-t’ingu a výboru z knihy Čuang-c’.
Osobní, intimní vědomí, že všechno, co se děje kolem nás má svůj smysl, že člověk není samoúčelný, to je společné bohatství seriózního věřícího i seriózního ateisty. Na tomto základě je postaveno filozofické dílo německého myslitele, které bylo již přeloženo do 25 jazyků.
V češtině dosud nepublikovaný spis řecky píšícího církevního otce má významné postavení v tradici. Klement Alexandrijský si vzal za základ svého komentáře evangelijní příběh o setkání Ježíše s bohatým mladíkem z Markova evangelia, který volně cituje spolu s následným Ježíšovým rozhovorem s učedníky na téma majetku.
Židovský bestiář amerického malíře, ilustrátora a spisovatele Marka Podwala navazuje na dlouhou tradici, která začíná již vyprávěním o prvních zvířatech v Bibli. Autor čerpá z židovských pramenů, z Tanachu, Talmudu a z midrašů, a také z legend a lidových vyprávění.
Kniha Promluvy o modlitbě nám přináší jedny z nejkrásnějších duchovních cvičení, která kázal kardinál Journet. Jejich hlubokou inspiraci vyjadřuje podtitul: Modlitba s Ježíšem. Půvab těchto stránek se promítá především do jejich výrazu: ihned si povšimneme, že autor hovoří z vlastní zkušenosti.
Svým originálním projektem asubjektivní fenomenologie se Patočka připojil k plejádě myslitelů, kteří usilovali rozšířit fenomenologii za meze dané její původní vazbou na transcendentální subjektivitu. Patřil k nim M. Heidegger, E. Fink, M. Merleau-Ponty nebo M. Henry – a v některých částech svého díla i samotný E. Husserl.
Stati k filosofické problematice umění.
V knize s podtitulem Kalendářem od Pesachu do Purimu naleznete přehled všech významných svátků, objasnění jejich kořenů a ukotvení v příbězích Tóry. Nechybí vysvětlení principu židovského kalendáře a jeho srovnání s kalendářem křesťanským a muslimským. Texty jsou doplněny slovníkem pojmů.
Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu.
V knihe Človek a jeho naplnenie podľa védánty, ktorá je prvým rozsiahlym metafyzickým dielom Reného Guénona (* 1886 –† 1951), autor do hĺbky analyzuje všetky základné pojmy védánty, ktorá je podľa indickej tradície zavŕšením a najvyšším stupňom Véd.
Zasvěcené pojednání o pátrání po podstatě "pozorovatele" a "pozorovaného". Autor díla, pravděpodobně indický mudrc Bhárati Tirtha, vede čtenáře pomocí metafyzického rozlišování mezi Já a ne-já k pochopení a postupnému uskutečňování univerzální duchovní jednoty, Boha ve všem.
Autor analyzuje aktuální otázky k tématům víry a duchovního života. Na životní styl křesťana se oprávněně kladou nároky, které předkládaný text systematizuje.
Od zasedání II. vatikánského koncilu nás dělí již padesát let, během nichž se o identitě církve napsalo hodně. Publikace navazující na konferenci, již uspořádala Katolická teologická fakulta UK v Praze, by chtěla ukázat, jak dnes církev o sobě přemýšlí.
Tři studie k problematice naladění (Befindlichkeit, Stimmung) ve filosofii Martina Heideggera. J. Novotný sleduje v první studii místo, pojetí a především založení naladění ve fundamentální ontologii. Usiluje o pochopení a vyložení toho, co je zde míněno naladěním jako takovým a jak náleží do celku výkladu lidského pobytu (Dasein).
Tato kniha se zabývá jednou z velkých otázek: Při vší té nové duchovní energii – proč to právě teď vypadá tak špatně?