V roku 1931 vyšla štúdia Symbolika kríža Reného Guénona. Jej tematickým jadrom sa stáva symbol, patriaci podľa autorových slov „do skupiny symbolov spoločných pre takmer všetky tradície, čo považujeme za znak, že tieto symboly sú priamo späté s prvotnou Tradíciou“: ide o symbol kríža.
Kniha vznikla u příležitosti významného jubilea vedoucího Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK prof. Jiřího Kuthana. Svým zastřešujícím tématem Církev učená. Společenství ducha a umění míří k jeho působení na fakultě, kde se ujal výuky již před založením Ústavu dějin umění.
Největším tajemstvím Starého i Nového zákona je právě odhalení této pravdy: vědomí Já jsem je Bůh i naším pravým Já. Ježíšův výrok: „Otec a Já jedno jsme, ale Otec je větší než Já“, nás učí právě tuto pravdu. Bůh je vědomí Já jsem, které je svou částí i vědomím naším, neboli pravým Já, Kristem, átman v nás.
Výbor z talmudického traktátu Berachot (část Ro'e) opatřený překlady; jazykovým rozborem; vysvětlivkami a poznámkami.
V této knize podává Arno Anzenbacher systematický přehled sociální etiky z perspektivy křesťanské filosofie a morální teologie.
V knize najdeme čtrnáct přednášek, vrhajících na krizi světlo z hlediska víry. Publikace byla zamýšlena jako sedmidenní exercicie, které si lze udělat také soukromě a uvažovat při nich o důležitých otázkách: Co je to krize? Proč přichází? Existuje v ní naděje? Jak krizi prožívat? Jak objevit její hodnotu?
Skrze rozličná témata přibližuje filozof Martin Škabraha své pojetí liberalismu jako sociálně a ekologicky orientované politiky, jež by se v době vleklé krize kapitalismu měla umět inspirovat i v marxistické tradici.
Cílem předložené kolektivní monografie je představit českému čtenáři doposud nepříliš často pojednávané téma sémiotické historiografie.
Kniha venovaná otázkam filozofie matematiky prináša radikálne nový pohľad na vzťah našich teórií a skutočnosti okolo nás. Snaží sa ukázať, že náš vzťah ku skutočnosti nie je priamy, ale je zásadným spôsobom sprostredkovaný inštrumentmi, ktoré pri našom vzťahovaní sa ku skutočnosti používame.
Kniha odpovedí na závažné životné témy, venovaná ženám, ktoré sa zamýšľajú nad svojim životom. Hravou formou Vám nastaví iný uhol pohľadu na situácie, ktoré prežívate. Akým smerom sa uberá Váš vzťah, ako sa vyrovnať so sklamaním, bolesťou. Pomôže Vám nájsť v sebe odvahu na splnenie cieľov a prianí, postaviť sa strachu, dokázať odpustiť, pomôcť.
Soubor tří úvah francouzského jezuity o tom, co přináší poslední etapa lidského života a nad čím nás nutí se zamýšlet. Autor vychází jak z bohatých životních zkušeností, tak i z pohledu křesťanské víry. Proto se nezabývá jen životním bilancováním, ale odvažuje se mluvit otevřeně o posledních věcech člověka a životě po smrti.
Kniha přehledně představuje celou náplň duchovní praxe, která se pod vedením Ing. Jiřího Vacka již 20 let provádí na společných týdenních setkáních na Morávce.
Rudolf Steiner v tomto svém stěžejním díle odpovídá na otázku, nakolik je člověk svobodný a co vůbec znamená svoboda člověka. Ukazuje, že skutečná svoboda vyvěrá z morální intuice a je nanejvýš individuální záležitostí.
Předložený výbor obsahuje šest Kantových studií k tématu osvícenství, politiky a filosofie dějin, jež jsou dokladem jeho intenzivního zájmu o společenské dění. Největším přínosem Kantových společensko-teoretických prací je však konkretizace jeho morální teorie.
Hlavním smyslem navrácení církevního majetku je svoboda církví odpovědně řídit sebe samy. Svědectví, jak svěřené jmění církev spravuje, je součástí věrohodnosti jejího poslání.
Záměr papeže Františka – dát podnět k pastoraci manželů a rodin – se díky dvěma biskupským synodám naplnil nad očekávání. Církev dneška je rodinám velmi blízko. Pastorační analýza prof. Pavla Ambrose SJ je snahou nalézt v současných podmínkách mnohem jemnější nástroje k účinné pomoci manželům.
Monografie se zaměřuje na nové nastupující technologie a koncept tzv. konvergujících technologií, které jsou reflektovány z pozice transformativních humanitních věd a filozofie dialogu inspirované dílem českého filozofa Milana Machovce.
Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin. Tato kniha představuje etiku péče jako svébytnou normativní teorii.
Předložený text Specifické otázky z eschatologie odpovídá klasickým tématům z eschatologie jako: kultura umírání, teologie naděje, spiritualita modlitby a oběti, nezdravá vychýlení ve zbožnosti, očistec, odpustky, kaplani na hradech a zámcích, fenomén tzv. strašidel a jiná.
Estetika je etika. Samo originální oslovení skutečnosti nestačí; aby mohlo být umělecké ztvárnění vpravdě plnohodnotné, musí svými estetickými postupy sledovat etický požadavek. Dvojnásob to platí u románu, jehož úlohou je psát mravní dějiny současnosti.