Shakespearova pozdní hra Perikles je především příběh o Dobru a Zlu, o Ctnosti a Hříchu, o lidském údělu. Příběh, který se kdysi vyprávěl na tržištích v Lepantu. Příběh připomínající Homérovu Odysseiu, středověká mirákula i kramářské písně a pouliční balady. Prastarý, prazákladní příběh, příběh starý ne několik set, ale několik tisíc let.
„V 90. rokoch niekto na sochu Marxa a Engelsa v Berlíne nasprejoval nápis – Wir sind unschuldig/My sme nevinní. Chcel tým zrejme povedať, že teoretici komunizmu nie sú zodpovední za zločiny režimu, ktorý sa nimi inšpiroval.“ Čo všetko sa udialo v mene Marxa?
Ohniště v obýváku představuje soubor textů dvou známých biologů, Vojtěcha Novotného a Jana Zrzavého, v nichž s humorem sobě vlastním komentují aktuální dění ve vědě i společnosti.
V knize Jak to chodí u opic evoluční biolog Jan Zrzavý a tropický ekolog Vojtěch Novotný laskavě komentují, vysvětlují a leckdy i trochu znevažují novinky i věčné pravdy ve společnosti a vědě od Česka po Tichomoří. Najdeme zde tančícího prezidenta či chválu předsudků, dozvíme se, jak kouzlení škodí zdraví nebo co je to pošuk index.
Jan Amos Komenský, teolog, jazykovědec, spisovatel, myslitel evropského i světového formátu, otec moderní pedagogiky, filosof, poslední biskup Jednoty bratrské, humanista a především člověk, který prožil nesmírně těžký život. Mor, požáry, války, ztráty nejbližších, pronásledování, exil. Obstál v tak těžkých životních zkouškách?
Milan Kopřiva (1929–1997) patřil bezesporu k našim nejlepším knižním úpravcům, ale publikace věnovaná tomuto archaizujícímu novátorovi zde doposud chyběla.
Nejnovější publicistická kniha Moje Rusko. Zprávy ze ztracené země známé ruské novinářky a dlouholeté redaktorky a zvláštní zpravodajky listu Novaja gazeta Jeleny Kosťučenkové velmi věrně odráží hlavní autorčiny reportérské zájmy.
Odkud pramení hněv, který se šíří od Brazílie po Indii, od USA po Rusko, překračuje hranice náboženství i kultur a je rozšířen mezi chudými i bohatšími? Jaká logika vede k volbám autoritářů a politickému násilí?
Dialógy, scénky a poviedky dvojice Milan Lasica a Július Satinský, ktorými obaja autori nadväzovali na svoju tvorbu z obdobia spoločenského odmäku, patria k tomu najlepšiemu, čo v slovenskej literatúre vzniklo.
Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika. Autor v nich pojednává témata biblická, antická, středověká i raně novověká, vztahy Židů, pohanů a křesťanů.
Brilantní britský historik, který se jako univerzitní profesor specializoval na moderní evropské dějiny, shromáždil 23 esejí z let 1994–2006.
Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás).
Kniha reaguje formou dvaceti esejů na mimořádné události, jimiž naše země procházela a dodnes prochází, a to především ve spojení s nemocí covid-19. Cesta k odpovědím vede přes dávné, nyní často opomíjené hodnoty: čest, slušnost, důstojnost, právo se ptát, zbavovat se strachu promluvit.
Pesničkár Peter Kršiak začínal ako člen folkovej skupiny Zabudnutí a následne ako sólista ponúkol dva autorské albumy Inside story (2009) a Zvláštna skúsenosť (2014), na ktorých sa objavili ako hostia Mária Podhradská, Renáta Čonková, Igor Timko a Pavol Hammel.
Kniha esejí O Pálení kníh po prvý raz zhrnula do jedného zväzku štyri texty od Ericha Käastnera, v ktorých autor rozpráva, čo sa v roku 1933 – a aj neskôr stalo, ako sa to stalo a prečo sa to stalo. Erich Käastner je dvojitý korunný svedok hanebného činu – pálenia kníh. V noci 10.
Čemu věřit ve světě, který svým obyvatelům nabízí záplavu informací, názorů a postojů? Disponuje školní vzdělávání nástroji, které umožní se v této záplavě vyznat? Pomůže používání zdravého rozumu v boji proti dezinformacím?
Knížka, která s ohledem na téma dějin zkoumá tradované koncepce zkušenosti a času, je původně přednáškou z r. 1957 určenou pro dialog mezi teology a fyziky. Picht v ní vychází z pojmu zkušenosti zejména u Aristotela, aby poté ukázal, jak je i koncepce objektivní zkušenosti v novověké vědě stále zakořeněna v tradici řecké ontologie.
Matka byla v životě spisovatele a filozofa Rolanda Barthese tou nejdůležitější postavou. Den po její smrti, 25. října 1977, si začal vést Deník smutku. Psal jej perem, někdy tužkou, na papírové lístky (papír rozstříhaný na čtvrtiny), které potřeboval mít neustále na pracovním stole.
Kniha botanika Jiřího Sádla a malířky Kateřiny Piňosové přibližuje čtenářům svět květin, který se před nimi rozvíjí jaro co jaro, a stejně tak i ten, o němž mají jen matnou představu. V každém případě jde o svět, před kterým je dobré se mít na pozoru.
Výbor textů Můj první kryt (soubor převážně esejů, črt či dokumentárních próz) staví do protikladu multikulturní a vícejazyčný svět sovětské (ukrajinské) Bukoviny minulého století a výsostně aktuální situaci na Ukrajině po vypuknutí ruské agrese, tedy po 24. únoru 2022.