V souboru cestopisných črt a esejů Zápisky z cest překladatele, básníka a esejisty Jiřího Červenky (1943–2021) sestaveném na sklonku autorova života jsou uveřejněny texty pocházející převážně z období let 1989–2019. Kniha vyšla původně jako příloha revue Protimluv, samostatně je uváděna při příležitosti autorových nedožitých 80. narozenin.
Básník a esejista Ivan Diviš a básník, literární vědec-germanista, filosof, esejista a překladatel Rio Preisner se přáteli stali v exilu v letech 1969–1989. Diviš žil v Německu, Preisner ve Spojených státech. Jejich vztah byl vřelý a vzájemně obdivný. Diviš ctil Preisnerovu vzdělanost a odbornou erudici, Preisner obdivoval Divišovu básnickou eruptivnost.
Co se vám vybaví, když se řekne Sudety? Mlha, opuštěná krajina, ruiny, vytěžené doly? A jak si představujete lidi, kteří v této vaší představě Sudet žijí? Mladé? Staré? Jsou to spíš morousové nebo sympaťáci? Trochu blázni?
Svět Jaroslava Foglara je zahalený mnoha tajemstvími. Přestože o jeho osobnosti i díle vzniklo mnoho knih, jen málokterá ukazuje Jestřábův každodenní život ze všech úhlů. Jaký Foglar skutečně byl, jak vnímal svou práci a vztahy v oddílu?
Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je i překračuje.
Právě sledujeme finální emancipaci Ukrajinců jako evropského politického národa. Ukrajina vzdoruje agresi imperiálního Ruska a za svou i naši svobodu platí krví. Válka, která začala už roku 2014, vstoupila do nejbrutálnější fáze invazí 24. února 2022. Deklarovaným ruským cílem je likvidace ukrajinského národa.
Esej z roku 1995, v níž autor rekapituluje nejen šest let svého pobytu v Indii v roli mexického velvyslance (1962–1968), ale také zážitky a setkávání s indickou kulturou při několika cestách před vykonáváním této funkce i po jejím ukončení.
Myslitel a básník ojedinělé myšlenkové kvality a hloubky. Dosud neobjevený autor, příčící se zařazení do jakéhokoli systému, povyšující myšlení na svébytnou kategorii mimo jakýkoli filosofický systém.
Kniha textů o umění od architekta a fotografa Milana Pitlacha, jednoho z exulantů, kteří po vpádu sovětských vojsk bloudili rozvráceným světem podobně jako před čtyřmi sty lety čeští vzdělanci po bitvě na Bílé hoře, je jeho posledním odkazem rodné zemi.
Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti.
Petr Steiner je známý provokatér, a to potvrdil i v této knize, která obsahuje dvě eseje o Václavu Havlovi: v jednom textu pracuje s paralelou zvacího dopisu, který vedl k invazi do ČSSR, s výzvou osmi evropských politiků, která vedla k invazi do Iráku. Ve druhé eseji se ptá, jestli měl disent reálný dopad na pád komunistického režimu.
Ľudia sa dnes málo zamýšľajú nad životom v zmysle slov Svätého Písma a málo uvažujú o zmysle svojho života, ktorý má svoj cieľ v nebi. Je to na ujmu zmysluplnosti ľudského konania a zodpovednosti za život, ale aj na ujmu radosti zo života, ktorý má svoje žalosti, ale nie bez šťastia a radosti.
V reportážích ze srpna 1934 popsal Jiří Hejda změny, kterými procházelo Německo po nástupu nacistů a zejména po tzv. Noci dlouhých nožů. O rok později, v roce 1935, pak mapoval situaci v Československém pohraničí, které se potýkalo se značnými ekonomickými problémy. Při psaní reportáží vycházel Jiří Hejda z osobních zážitků a rozhovorů.
Americký filozof, ktorý už v 19. storočí prostým jazykom prehovoril o probléme odcudzenia človeka prírode a o potrebe toto odcudzenie prekonať. Jeho úvahy o vzťahu človeka a prírody, človeka a spoločnosti ale aj človeka k sebe samému sú inšpirujúce i pre nás, žijúcich takmer 150 rokov po jeho smrti.
Projekt Abecedára slovenského filmu 1921 – 2021 vznikol pri príležitosti 100. výročia zrodu slovenskej kinematografie, ktorý spájame s nakrútením prvého dlhometrážneho hraného filmu Jánošík Jaroslava Siakeľa. Knižné vydanie Abecedára nadväzuje na rovnomennú celoročnú filmovú prehliadku, ktorá sa v pandemických podmienkach konala od 23. septembra 2021 do 28.
Text knihy vznikal od března 2021 do března 2022. Pandemii covidu za ten rok vystřídala pandemie válečného šílenství po nevyprovokované agresi Ruska na Ukrajinu. Centrálním motivem našich úvah jsou národní mýty, protože na jejich pozadí se odehrávají dramata lidství a lidskosti od nepaměti.
Text, který provádí čtenáře českou krajinou, vychází z přesvědčení Simona Schamy, že krajina má paměť nejen geologickou, ale především i kulturní. Vypůjčuje si z literatury, prózy, deníků, dopisů i básní obrazy konkrétních míst a skládá je tak, aby vynikla přirozená osa - vertikála nebo horizontála.
Nikdo nevlastní boha, nikdo nemá na boha ani na cestu k němu patent. Není žádný jiný bůh, než bůh v každém jednotlivci, jen bůh v každém jednotlivém srdci. Nikde jinde, v žádné církvi, náboženství, kostele, chrámu, kapli, mešitě, synagoze, teologických a svatých písmech bůh není, nebyl, nebude a nemůže být.
Jedná se o knížku vzpomínek, pravdivých příběhů úvah a zajímavostí z internetu i z Wikipedie. Knížka má tři části. První je věnována mým vzpomínkám, protože jsem již pamětník narozený roku 1951. Druhá část je věnována zážitkům ze sametové revoluce 1989.
V knihe s podtitulom Aké prináša život príbehy autor novinár ponúka zážitkové reportáže z uplynulých viac ako päťdesiatich rokov. Sú bohaté na zaujímavú faktografiu a autentické fotografie. Účastníkmi príbehov spolu s ním sú konkrétni kreatívni ľudia z prostredí, v ktorých sa nachádzajú v aktuálnom čase.
