Druhý svazek Gombrichových studií o renesanční době a umění spojuje antologie Apellův odkaz a Staří mistři v novém nasvícení.
Koncem minulého století přinesla západní historiografie poznatky, podle kterých samotní zakladatelé marxistického komunismu v rámci své historicko-společenské eugeniky tvrdili, že existuje „etnický odpad“ či „produkt zmateného vývoje“, kterým měli být například kontrarevoluční Češi „postrádající historické vědomí“, Baskové, Bretonci, skotští
V roce 1989 se zdálo, že v duchu Fukuyamova citátu nastal konec dějin a že z nich vítězně vyšel Západ. Dnes už to působí poněkud jinak. Mnohokrát oceněný historik Philipp Ther se esejistickou formou věnuje otázce, odkud to celé pramení.
Zdá se, že se krize stávají bezpodmínečnou součástí každodenní zkušenosti dvacátého prvního století. Zatímco (post)apokalyptické fikce získávají na stále větší popularitě, realita s nimi nekompromisně drží krok a mnohdy předčí i fantazii nejlépe placených pracovníků a pracovnic zábavního průmyslu.
Soubor esejů o možné podobě posmrtného života od jednoho z nejvýznamnějších soudobých neurovědců Davida Eaglemana, autora několika světových bestselerů. Na základě různých mýtů, náboženských konceptů a současných vědeckých poznatků nabízí vzájemně zcela odlišné, až protichůdné hypotézy posmrtné existence.
24. únor 2022 změnil moderní historii a obrátil ji naruby. Ruská invaze na Ukrajinu znamenala zásadní zlom v poválečném uspořádání Evropy. Náš kontinent zasáhla největší válka za posledních osmdesát let. Válka, která se odehrává jen pár stovek kilometrů daleko. Ruský diktátor a teď už i válečný zločinec Putin se ale přepočítal.
Izrael je geograficky malá země, která ale už celá desetiletí zůstává středobodem světové politiky a hýbe dějinami. Trvalá pozornost světových médií i veřejnosti rozdělila společnost na celé planetě na dva nesmiřitelné tábory. Jedni Izrael z duše nenávidí, druzí ho bezmezně milují.
Láska je najkrajším ľudským vzťahom, darom i zmyslom nášho života. Je však vôbec možné naučiť sa niečomu tak tajomnému ako je láska? A čo to vlastne tá ospevovaná láska je? V čom spočíva jej podstata? A čo keď sa láska pominie?
Obrovský počet dětí na celém světě vyrůstá bez otce. Luigi Zoja zkoumá příčiny tohoto jevu a vysvětluje jeho podíl na sociálních a psychologických problémech lidstva. Využívá přitom své znalosti antropologie, kulturních dějin, literatury i vlastní profese jungovského psychoanalytika.
Ján Michal Landerer (1726–1795), jeden z najvýznamnejších tlačiarov a nakladateľov 18. storočia, pôsobil v Bratislave, kde ako člen kníhtlačiarskej rodiny získal občianstvo. Bol ambiciózny, vytrvalý a kvalita jeho tlače bola priam bezkonkurenčná, na základe čoho sa z neho stal popredný tlačiar strednej Európy.
Novinář a esejista Karel Hvížďala je proslulý rozhovory s významnými osobnostmi především českého politického a kulturního světa. Tentokrát navazuje zcela osobním vyprávěním na rozhovory s Jiřím Přibáněm Hledání dějin a Hledání odpovědnosti a na sérii vzpomínkových knih shrnutých do souboru Věta jako povolání.
Kniha Otevřené možnosti je autorským výborem esejů, recenzí, studií a příležitostných textů z čtvrtstoletí rámovaného léty 1997 a 2022.
Soubor pěti kratších úvah představuje německého filosofa Oswalda Spenglera, známého svou objemnou a provokativní koncepcí dějin, nejen jako polemika, ale také jako osobnost s širokým rejstříkem znalostí a zájmů. Titul je nazván podle první úvahy, v níž se Spengler vyrovnává s nařčením, že jeho chápání dějin je pesimistické.
Je lepší horská dráha, nebo tramvaj v Lisabonu? Může mít život podobný říz, nebo se to stává jen ve fantazii?
Weinberger ovláda umenie esejistiky v jej najčistejšej forme.
Kniha se zabývá velmi konkrétními, dílčími motivy, které vypadají jako samozřejmosti, jimž není potřeba věnovat žádnou zvláštní pozornost, natožpak teoretickou reflexi. Proč se zaměstnávat tím, jakou roli hraje ve vizuální kultuře kouř, guma nebo židle?
Další svazek z edice Paměť UP. Jedná se o společné memoáry polonistky Kristiny Fialové a její dcery, zakladatelky olomoucké germanistiky Ingeborg Fialové-Fürstové. Reflektují společenské proměny v druhé polovině 20. století a na počátku 21. století, a to nejen v osobní rovině, ale také v akademickém prostředí.
Další svazek z edice Paměť UP. Jedná se o memoáry významného olomouckého výtvarníka a pedagoga – malíře, grafika a sochaře Zdeňka Kučery. V letech 1952– 1957 vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na UP v Olomouci, od konce 50. do začátku 90. let působil na Ostravsku a poté se vrátil jako profesor na katedru výtvarné výchovy UP.
Cestopisy Jiřího Peňáse nasvicují přítomnost i minulost naší staré dobré Evropy zcela nenapodobitelným a hloubkovým způsobem, který čtenáře znavené exotickými končinami fascinuje. To říká o Výpravách Jiřího Peňáse biolog a sám zkušený cestovatel, profesor Stanislav Komárek.
Charles Duits v této knize zkoumá své zkušenosti s peyotlem a zdůrazňuje význam jazyka pro utváření našeho vztahu ke světu. Podle Duitse rozum staví mezi svět a naše vnímání clonu: slova nikdy plně nepostihnou realitu. Peyotl naplňuje nenaplněný příslib jazyka tím, že nám umožňuje splynout se světem, v němž je každá věc jedinečná a přeci universální.