Německá mutace knihy. Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.
Povesti zozbieral český profesor Emanuel Kosík počas svojho pôsobenia na štátnej obchodnej škole v Skalici od roku 1920 do vzniku Slovenského štátu, kedy bol nútený odísť na Moravu. Povesti pochádzajú z regiónu tzv. Moravského Slovácka, ktoré v minulosti tvorilo slovenské a moravské okolie rieky Moravy. Väčšina povestí je zo Záhoria (napr.
Soubor třiceti pověstí a legend, které se vztahují k nejznámějším místům hlavního města Prahy. Tato místa lze dodnes navštívit, a tak se kniha může stát současně i jakýmsi zábavným, atypickým průvodcem, který lze vzít s sebou třeba na procházku.
Nové, doplněné a rozšířené vydání dnes už nedostupného, i v Německu s úspěchem vydaného průvodce po pražských pověstech a legendách, pomnících a tajemných místech z pera předního pražského výtvarníka a sběratele umění. Kniha je doplněna novým obrazovým doprovodem.
Monumentální dílo Václava Krolmuse, jež vydal v letech 1845–1851 pod pseudonymem V. S. Sumlork, zaznamenalo ve své době obrovský ohlas v odborných kruzích i u laické veřejnosti a v mnoha směrech podnítilo další rozvoj domácích etnografických a folkloristických studií.
Adolf Wenig, autor dětské literatury a operních libret, byl také plodným sběratelem pověstí. Další jeho sbírka pověstí, kterou vydává nakladatelství Omega, je zaměřená na moravskoslezský region. Čtenář se dozví o historii kraje a místních jmen a také o nadpřirozených bytostech, které se zde podle pověstí vyskytují. .
Podle pověsti byl Ezop křivě obžalován ze svatokrádeže a v Delfách odsouzen k smrti. Údajně byl shozen ze skály do propasti. Své bajky přednášel ústně.
Kniha představuje výběr z českých pověstí od 11. do 16. století, jak je sepsal August Sedláček. Tento významný český historik, genealog a heraldik je mimo jiné autorem monumentální patnáctidílné monografie "Hrady, zámky a tvrze království Českého", jejíž sepsání mu trvalo dlouhých dvacet let.
Pověsti lidového původu, tvořící nedílnou součást pražské mytologie.
Kniha s podtitulem Věnec pověstí a dějinných příběhů se skládá z vyprávění vesničanů žijících pod legendami opředeným vrchem Blaníkem a snu malého chlapce o tom, jak se dostane dovnitř bájného kopce. Adolf Wenig knihu ještě obohatil o vylíčení nejdůležitějších bitev českých dějin.
Dějepisec Václav Vladivoj Tomek vydal v roce 1932 první soubor židovských legend v českém jazyce. Pověsti, z nichž nejznámější je určitě ta o Rabbi Löwovi a jeho Golemovi, jsou vyprávěné optikou někdejších obyvatel Josefovského ghetta.
Čtenář se dozví, jaké pověsti se vážou k místům jako Týřov nebo Svatý Jan pod Skalou.
Staroindické báje, správněji puránské báje (purán = starý), vznikaly už od začátku našeho letopočtu a tradovaly se po celé věky jen ústně. Jejich příběhy se odehrávají ve třech světech, ve které Indové skálopevně věřili: ve světě bohů, lidí a démonů.
Publikace Poselství prachu přináší antologii vyprávění domorodých kmenů z Velké pánve, tj. etnik tradičně obývajících teritoria dnešních amerických států Utah a Nevada. Jde o v českém jazyce první ucelený a komentovaný soubor severoamerické indiánské slovesnosti, který se věnuje jiné kulturní oblasti než indiánům z Plání.
Tři inspirované pohádkové bajky pro dospělé i děti, zahlédnuté a sepsané zatoulaným Oslíkem. "Pomůže-li kniha jedinému čtenári priblížit se o trochu více vlastní Cestě štěstí, nebyla psána nadarmo..."
Kniha pověstí Bohuslava Indry (1891 - 1961), poprvé vydaných v roce 1932 obsahuje na 70 pověstí a zkazek ze severomoravského Horácka to je z okolí Štítů, Písařova, Horních Studének, Olšan, Raškova, Rudy nad Moravou, Bohutína, Bludova, Kopřivné a Velkých Losin. Ilustracemi knihu doplnila Anežka Kovalová.
Další z oblíbených výpravných svazků věnovaných mimoevropské orální literatuře je věnován legendám a mýtům Madagaskaru. V tradici tohoto ostrova, ležícího nedaleko afrických břehů, se prolínají vlivy černého kontinentu s prvky, které sem přinesli plavci z pomezí jižní Asie a Oceánie.
Tento výbor z textů spojených s Orfeem a orfismem zpřístupňuje doklady pozoruhodného mytologického a náboženského fenoménu, který se, počínaje renesancí, znovu a znovu vynořuje v literatuře, hudbě a výtvarném umění.
Inuité znali mnoho pověstí a mýtů, které si navzájem vyprávěli během dlouhé polární noci nebo když je na cestě zastihla nepohoda a byli nuceni zůstat delší dobu na jednom místě. Mnohé příběhy vysvětlují, jak vzniklo Slunce, Měsíc a hvězdy, proč je příroda taková, jaká je, a proč různá zvířata vypadají tak, jak vypadají.
