Staroindický epos Mahábhárata je jedním z nejrozsáhlejších eposů světa, jenž v originále zahrnuje přes dvě stě tisíc veršů. Jeho dějovým základem je vyprávění o boji mezi Pánduovci a Kuruovci, jenž se zřejmě odehrál koncem 2. tisíciletí před Kristem. Kolem tohoto jádra se shromáždilo množství dalších epizod a víceméně samostatných příběhů.
Rímsky tábor pod vaším domom? Konská železnica pred susedným dvorom? Stará bosorka na tenisových kurtoch? Bezhlavý muž pod oknami? Ohnivý kôň na zastávke autobusu?
Průvodce tajemnou cestou napříč starou Prahou zavede čtenáře nejen do minulosti, ale především na místa, kde byl v průběhu dějin zaznamenán výskyt toho kterého zjevení, démona, ducha či jiného podobného strašidla.
Kniha Pověsti z Čech Josefa Virgila Grohmanna (1831–1919), významného domácího německy píšícího mytologa, je historicky první sbírkou českých pověstí.
Sbírka mýtů kmene Lakota (Sioux) z Velkých plání Severní Ameriky obsahuje především autentické pověsti nasbírané misionáři a lingvisty v průběhu 19. a počátkem 20. století. Mnohé z uvedených mýtů až doposud neopustily archivy a některé z nich dokonce nebyly dodnes přeloženy z původního jazyka.
Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny.
Sviňa a iné bájky je výber bájok Ivana Andrejeviča Krylova, ktorý nám súčasným jazykom v preklade Jána Štrassera odkrýva životnosť múdrej ľudskej a umeleckej výpovede.
Polsko je pro nás sice zemí "za rohem", a mnohé příběhy proto nejsou českému čtenáři zcela neznámé, vedle nich se však v této knize objeví i řada vyprávění, která poukazují na jinou kulturní tradici nebo historické okolnosti.
V Európe azda nejestvujú geograficky i historicky také dve blízke mestá, ako sú Bratislava a Viedeň. Dlho nás delili odlišné politické systémy a z našej strany aj ploty z ostnatého drôtu.
Tchaj-wan, ostrov ležící jen necelých dvě stě kilometrů od pevninské Číny, je místem prolínání celé řady kulturních vlivů. Jednou z výrazných skupin jsou tchajwanští domorodci, kmeny patřící do austronéského kulturního systému, pro něž se snad právě Tchaj-wan stal branou pro osídlování rozsáhlých oblastí Tichomoří.
Staré pověsti české Aloise Jiráska se opírají především o výbor motivů z kroniky Václava Hájka z Libočan. Kniha Petra Maška, vedoucího oddělení zámeckých knihoven Národního muzea, se snaží oproti tomu zpracovat všechny významné epické motivy ze čtrnácti nejstarších českých kronik a jejich postupnou proměnu a vývoj.
Jedná se o rozšířené a doplněné vydání úspěšného a ceněného titulu ze začátku devadesátých let, kde autor na příkladu poddaného sedláka Ostoje, žijícího v druhé čtvrtině 12.
V této knize ožívají nejvýznamnější postavy indické mytologie plné všemocných bohů, laskavých i krutých bohyň, zarputilých asketů a splněných přání. Setkáte se v ní nejen s Brahmou, Višnuem a Šivou, základní trojicí hinduistického panteonu, ale i s "menšími" bohy, kteří dodnes vládnou vodě, ohni, větru anebo smrti.
Polozapomenuté pověsti českých a moravských Židů před námi otevírají zvláštní svět plný mocných mágů, neklidných mrtvých, báječných pokladů, lásky, hrdinství, moudrosti i nečekaného humoru. Židům vždy hrozilo další vyhnanství, pogromy, smrt, ale přesto měli odvahu žít, milovat, pracovat, smát se i plakat.
Tato kniha přináší příběhy o bohu Osiridovi a jeho manželce Isidě, o mocném králi Setnovi či královně Hatčepsut, ale i o bohatém egyptském králi a chytrém zloději...
Albánské pohádky a pověsti, u nás dosud téměř neznámé,jsou součástí bohatého folklóru, který zachycujenejrůznější stránky života Albánců v průběhu historiea je stejně osobitý jako jejich jazyk, jímž se odlišují odvšech ostatních obyvatel Balkánského poloostrova.
Klášter Šao-lin je dnes známý po celém světě. Za svůj věhlas však nevděčí ani tak skutečnosti, že byl kolébkou čínského směru buddhismu zvaného čchan neboli japonsky zen, jako tomu, že v jeho zdech se mniši cvičili ve svérázném a velmi účinném bojovém umění, které nese jméno tohoto kláštera.
Bilingvní vydání výboru mýtů a legend severoamerických indiánů z oblíbené knihy Richarda Erdoese a Alfonsa Ortize, z níž vycházejí sbírky O muži, který šel za sluncem (Argo, 1996) a Duch dvou tváří (Argo, 2012).
Legenda o králi Artušovi leží v základech našeho povědomí a s odkazy na Artuše, Merlina, Svatý grál či Rytíře od kulatého stolu se setkáváme téměř denně, a to nejenom v souvislosti s žánrem fantasy literatury. Velkou zásluhu na tom nese kniha sira Thomase Maloryho (1416-1471) Smrt Artušova.
Byly časy, kdy lidé pevně věřili, že nedávno, ještě za života jejich prapředků, se zemí proháněli obři a draci. Znali je jen z vyprávění, ale musela to být pravda, protože lidé z vedlejší vesnice o nich věděli také. Dnes historie pracuje jinak, aby bylo by jistě veliká škoda, kdyby velká dobrodružství, hrdinové a svatí měli vymizet z naší paměti.
