Kniha Tajemné Orlické hory vás zve do krásného kraje našich pohraničních hor. Tentokrát je autorovo vyprávění zaměřeno velmi specificky. Zabývá se totiž událostmi, které jsou nějakým způsobem obestřeny závojem tajemství, většinou neodhaleného, nebo odhaleného jenom částečně.
Karlštejn, klenot mezi českými hrady založený naším nejvýznamnějším panovníkem, vstoupil během staletí do legend a pověstí. Tři desítky těch nejznámějších, věnovaných nejen královskému útočišti, ale také jeho blízkému okolí a místům s ním spjatým vybral a současným jazykem převyprávěl historik Petr Hlaváček.
Prastaré pověsti české Petra Maška jsou unikátním souborem nejstarších českých legend posbíraných z originálních pramenů, přičemž na rozdíl od jiných autorů, uvádí všechny pověsti zachycené od středověku po dobu barokní. Čtenář se zde seznámí se zapomenutými příběhy mýtických přemyslovských knížat, které Alois Jirásek pominul.
Pýthijské zpěvy jsou druhým ze čtyř Pindarových cyklů vítězných zpěvů (epiníkií), který obsahuje dvanáct ód oslavujících vítězství v pýthijských hrách: v tradičních všeřeckých sportovních soutěžích, které se konaly každé čtyři roky na počest boha Apollóna v Delfách.
Hajao Kawai (1928–2007), první jungiánský psychoanalytik v Japonsku a autor publikací z této oblasti (např. oceňované Japanese Psyche), patřil mezi přední osobnosti japonské kultury a školství; zabýval se mj. souvislostmi mezi zenovým buddhismem a psychoterapií.
Vtipné rozprávanie plné informácií vnáša do starých mytologických príbehov živý dych.
Chráněná oblast Moravského krasu je doslova protkána tajemnými místy, opředenými nekonečnou řadou krásných pověstí. Jestlipak víte, proč se největší propasti ve střední Evropě říká Macocha a kdo bloudí ve spleti hlubokých jeskyní a neprozkoumaných podzemních chodeb?
Tři příběhy tří domorodých kmenů Rukai, Atayal a Pangcah (Amis) nás vrací zpět na počátek ke kořenům tchajwanské domorodé kultury. Tchaj-wan známý též pod názvem Formosa, neboli Krásný ostrov, leží v Tichém oceánu nedaleko čínské provincie Fu-ťien, mezi Filipínami a Japonskem.
Faerské ostrovy jsou malá země na půli cesty mezi Norskem a Islandem. Historicky a politicky jsou spřízněny s Dánskem, ale zachovaly si vlastní jazyk a osobitou kulturu. Až do 19. století tam nevznikala v podstatě žádná psaná literatura, ale rozvíjela se bohatá ústní slovesnost – pověsti, pohádky a dlouhé taneční balady.
Knihu připravil učitel Ignaz Göth (*1889–1945†), který projevoval zájem o vlastivědu již ve své rodné Jihlavě. Při vydání knihy pověstí se počítalo s dalším doplněným vydáním, ke kterému ale nakonec nedošlo. V češtině kniha jako celek dosud nevyšla, avšak jednotlivé pověsti lze nalézt porůznu otištěné v jiných sbírkách pověstí.
Autorka „napsala hezké básně v nehezké době,“ píše se v jedné z poznámek k její nové sbírce. „V době zákazů, omezení a stresu…“ píše se v druhé. No, napsala… Jak sama říká: „Nebylo vůbec potřeba nic vymýšlet, jen sednout a zapsat to, co už bylo v mé hlavě. Napadne-li vás virus, organismus se brání horečkou a potí se.
Kniha Staré pověsti české patří k nejznámějším převyprávěním našich dějin. Poprvé vyšla v roce 1894 a byla určena především dětem. Od té doby se dočkala dlouhé řady vydání.
V knize jsou, humornou, lehce erotickou formou, popsány známé i méně známé pověsti z pomezí Valašska a Slovácka. Jedná se pouze o pověstí a nemá cenu přemýšlet, zda se tyto události skutečně odehrály. Příběhy jsou napsány jazykem, který autor slýchával od své prababičky a pradědečka, jazykem, jazykem který silně připomíná Zdeňka Galušku.
Senecova tragédia Šialený Herkules spracováva jednu epizódu o hrdinovi, ktorý v nepríčetnosti zavraždil svoje deti a manželku. Rovnakú tému spracoval aj Euripides v tragédii Herakles. Poňatie postáv sa ale v Senecovom spracovaní líši od tých, ktoré poznáme z Euripida. Hra sa sústredí najmä na vnútorné konflikty, vášne a emócie.
Ako každý národ i ten náš má svoj príbeh. Vlastne má ich dva. Jeden uložený v dielach historikov, druhý poskladaný v srdciach, fantázii a pamäti mnohých generácií. Kým prvý rozpráva o faktoch a udalostiach, ako sa odohrali v kraji medzi Tatrami a Dunajom, ten druhý, povesťový, hovorí o túžbach, šťastí i nešťastí ľudí, ktorí v tomto kraji od vekov žili.
Další vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem.
První dvě třetiny třináctého století představovaly v dějinách Islandu dramatické období, označované podle nejvýznamnějšího aristokratického rodu jako věk Sturlungů. Docházelo v něm ke krvavým bojům a k zásadním společenským a politickým změnám, ale také k rozmachu kultury a písemnictví.
Příběhy, které naleznete v této knize, příběhy o mniších, pagodách i každodenním buddhismu kambodžských měst a především venkova, jsou inspirovány či založeny na legendách, lidových příbězích, anekdotách i různých útržcích, na které autor narazil a které sesbíral během svého pobytu v Kambodži.
Voda je zázračným prazákladom života. Aj v slovenskej povesťovej klenotnici nájdete zázračnú vodu živú i mŕtvu, pokojnú aj divú, priezračnú aj mútnu... Plnú osudov ľudí aj tajomných bytostí, dobrodružstiev aj poučenia.
Viete, koľko vrcholov má naša slovenská Etna - mohutná vyhasnutá sopka nad Detvou? A uhádnete, prečo sa jeden z nich nazýva Drábovka? Chcete sa dozvedieť, ktorí uhorskí králi poľovali v hlbokých lesoch bájnej Poľany a čo pritom zažili? A prečo sa ozrutné bralo v polianskom kráteri nazýva Jánošíkova skala? A že sa tu kdesi ukrýva povestný Jánošíkov poklad?