Strih vetra je náhla zmena v jeho rýchlosti a smere. V historkách a príbehoch rovnomennej knihy Dušana Dušeka sa prudko zrýchľuje čas. Z dní a týždňov sa stávajú hodiny, všetko mizne tak rýchlo, že neostáva iné, len sa utiekať do minulosti, strácať pamäť – a znovu ju nachádzať.
Les je společenství žijící vlastním životem. Pojďme, vážení čtenáři, a poodhrňme zelenou clonu, třeba za ní objevíme něco příjemného... Ve své knize bych se chtěl s vámi podělit o zážitky z bohaté přírody jihozápadní Moravy, České Kanady i dalších území. Jsou to obrazy ze života lesníka a myslivce, jak je sám život napsal.
Podobně, jako slavný jmenovec, i RNDr. Matěj Brouček je cestovatelem.
Povídky známé české spisovatelky a novinářky. Momentky zachycují chvíle, kdy se náš život láme; jsou to okamžiky hlubokého štěstí i bolestných ztrát nebo fatálních rozhodnutí. „Jsou chvíle, které zůstanou v hlavě jako v albu. Navždy. Nemusíte je mít na fotkách. I přesto jsou nezapomenutelné. Štěstí se skládá z okamžiků. To ostatní je život.“
Co spojilo slavného pražského fotografa a mladou dívku, která právě přežila pochod smrti? Co způsobí pestrobarevný svetr desetiletého kluka, ze kterého jednou vyroste hrdina? A jaké vzpomínky vyvolal klavír, u něhož stále zlobí klapka spodní d?
Kniha povídek českého diplomata a novináře. Reálné povídky z reálných světů (Kuby, Brazílie, Venezuely, Portugalska, Chile), nepřímo navazuje na knihu Domy radosti, cesty smutku, útlou knihu, kterou Ondřej Abrahám vydal v roce 2009. Ta si našla cestu nejen k řadě čtenářů ale i do programů četby v Českém rozhlase.
Co dělat, když potkáte v parku vakovlka? Nebo když si nedával pozor? A co je to ten zpropadený Eledon?
Kdy jindy číst povídky, než v létě?
V jubilejním padesátém souboru edice Česká povídka se čeští autoři věnují milostným vztahům. O výletu do hor manželů se dvěma dětmi píše Petra Soukupová. Nečekané setkání s bývalou manželkou popisuje Michal Viewegh. O zvláštním milostném vztahu je povídka Ani Geislerové. Nenápadně vzniká láska mezi hrdiny textu Miloše Urbana.
Je lidský život na první pohled plochá, průhledná a uzavřená vodní hladina? Takový je první obraz, který ve svých krátkých textech povídkového souboru představuje současný islandský autor.
Jana Husárová (1985) tvorí od detstva a písanie považuje za jedinečný prejav slobody, kedy môže ktokoľvek vytvoriť čokoľvek, ale aj zodpovednosti za svoj výtvor. Vyštudovala slovenský jazyk a literatúru, vďaka čomu si vyskúšala majstrovstvo slov z rôznych strán.
Známá advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti představuje ve své další, již dvanácté knize dvacet šest krátkých příběhů a vyprávění, které spojuje netradiční děj, neočekávané zvraty nebo neobvyklý způsob zpracování.
Jeffreyho Eugenidese známe z jeho románové tvorby jako bystrého pozorovatele, který poutavě popisuje problémy provázející dospívání, hledání sexuální identity, snahu o sebepoznání, vztahy v rodině i to, co dnes znamená být Američanem. Jinak tomu není ani v jeho povídkách.
Nesnadné vzpomínky jsou pak tvořeny v první řadě pěti kratšími povídkami, v nichž se Calvino věnuje tématu vztahů mezi otci a syny, ale vrací se opět i k válce a partyzánskému odboji. Doplňují je tři autobiografické povídky, které prvotně tvořily svazek, v nichž Calvino popisuje vstup Itálie do války a průběh jejích prvních dnů.
Nesnadné idyly zahrnují 32 krátkých textů z let 1945–1958 a zachycují dospívání v Ligurii, partyzánský boj nebo komicko-pohádkové výjevy z městského života.
Novela Barbora, buch & katarze je v mnohém punkový příběh mladé ženy, která se zmítá mezi touhou nalézt sama sebe a zároveň samu sebe zatratit. Kdo je hlavní hrdinkou? Krásná a trochu drzá Sylvie, která se vyžívá v sebedestrukci alkoholem a lavíruje mezi několika muži coby novodobá konkubína? Nebo překladatelka Barbora, jež hledá bucha a vnitřní klid?
Poezie a dobré jídlo odjakživa kráčí ruku v ruce, ale jak je tomu s dobrým jídlem a prózou?
Dva emocionálne silné príbehy dvoch odlišných ľudí žijúcich v inej dobe, no v rovnakej krajine, ktorí túžia po obyčajnom ľudskom šťastí. V dvoch prepojených novelách Rózin dom a Krýsuvík približuje poľský spisovateľ Hubert Klimko-Dobrzaniecki islandské prostredie z pohľadu Stredoeurópana.