Vypadá to již na tradici, Vladimír Stibor s kolektivem uspořádal další rozsáhlý sborník poezie pro rok 2017.
Srozumitelná a lehkonohá kniha veršů okořeněná humorem, nadsázkou i sebeironií, ve které snadno najdete sebe i se svými každodenními patáliemi.
Autorem sbírky Jadérka je Bedřich Stehno. Jde o knihu osobní lyriky. Básník hovoří k čtenáři meditativním, úsporným jazykem, neplýtvá slovy, spíše se snaží, aby se každý verš stal čirou esencí vlastních myšlenek. Sbírku ilustracemi doprovodil Michal Černík.
Autorka se na svět dívá sympaticky civilně, ale její pohled není triviální. Nevšímá si jen atmosfér světlých, šťastných dní, ale nahlíží také do temných proluk vztahů a života, často tak neslitovného. Základním jejím gestem je úžas. Otázky jsou zde plaše formulované, tiše vydechnuté i vykřičené. „Jak se poznáme, až se narodíme příště?
Satirické básně ve sbírce Třetí míza byly inspirovány lidskými prohřešky a slabostmi, hlavními ingrediencemi jsou ironie a černý humor.
Tato sbírka obsahuje poeticky vyjádřené myšlenky, jasné a drobné jako světlušky. Vznikaly v Číně a Japonsku, kde Thákura často žádali o myšlenky, které on prý psal na vějíře a kousky hedvábí. Jsou to verše plné meditativních nálad, filozofických zamyšlení, úvah o životě, lásce, přírodě...
Z dvoch brehov je názov novej básnickej zbierky Vladimíra Skalského, ktorú 23. mája prezentovali verejnosti v Slovenskom dome v Prahe. Autor je predsedom Združenia Slovákov žijúcich v zahraničí. Žije v Prahe. Názov zbierky je samozrejme metaforou - jeden breh je Slovensko, odkiaľ autor pochádza, a ten druhý Česko, kde žije.
Co udělá tělo, když jím prošlehne ničivý milostný cit? A co udělá, když jím proběhne elektrický výboj při mučení?
Žijeme v době „remastrů“. Lidé se vracejí ke starým nahrávkám, chtějí je mít v kvalitě, odpovídající současným možnostem. Přebásnění starých textů je jakýmsi „remastrem“, oživujícím jejich původní poetickou krásu. Žalmy patří mezi knihy, jež se díky tomu stávají překvapivě současnými. Jsou cosi jako blues moderního člověka.
Existují okamžiky, kdy se člověku zhroutí svět. Do jeho života vstoupí utrpení a věci už nikdy nejsou takové, jako předtím. Otázky bez odpovědí ovládnou jeho mysl, dosavadní jistoty mizí, člověk všechno ztrácí, ničemu nerozumí a ptá se: proč?
Zbierka Keď stíchne naša krv je vítaným autorským počinom špičkového slovenského poeta. Posolstvo, zodpovednosť v tvorbe, výnimočný talent, hlboký intelektuálny a umelecký vklad, to všetko sú hodnoty, pre ktoré Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov s vďakou k autorovi prijalo do edičného plánu tento titul.
V knížce veršů Prázdniny s Henrim vydává Lydie Romanská druhý díl svého záměru podat český důkaz o platnosti mínění vynikajícího francouzského estetika a literárního teoretika (1865–1933) Henriho Bremonda, autora knižního eseje Čistá poesie, k jejímuž českému vydání (1935) napsal předmluvu Bremondův vrstevník F. X. Šalda.
Lidský řetěz (2010) je básnická sbírka Seamuse Heaneyho, irského laureáta Nobelovy ceny za literaturu. Mísí se v ní vzpomínky na rodiče, elegie na přátele, variace na Vergiliovu Aeneidu či na středověkou irskou a moderní francouzskou poezii – básníkův hlas ustavičně rozmlouvá s jinými hlasy a básně dávají prostor životům druhých.
Po předchozí trilogii básnických sbírek NU CO, LEDA ŽE a TAK JO (vydal RADIX 2015 a 2016) pokračuje autor v mapování citlivosti a paradoxnosti naší doby.
Autor, príslušník staršej, no ešte vždy strednej generácie, vstupuje do literatúry lyrickou výpoveďou, predstavujúcou jeho videnie sveta, pociťovanie vzťahov a prežívanie kríz i oživení tak, ako sme videli podobné výpovede básnikov a poetiek „odchovaných“ celosvetovým, no prinajmenšom európskym, či ešte skromnejšie stredoeurópskym boom poézie
Drobná knížka laskavého funerálního humoru pro obveselení nebo pro společné předčítání. Knížku zvláště ocení ti, kteří rádi objevují kouzlo nechtěného a taje a nástrahy naší mateřštiny.
Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou.
Ondřej Hanus se v české poezii uvedl jako zastánce vázaného verše a proponent sonetu, tradiční žánrové formy, která převažuje v jeho prvních dvou sbírkách Stínohrad (2008) a Výjevy (2013; Cena Jiřího Ortena).
Najkrajšie básne z tvorby Milana Rúfusa, básnika a mysliteľa, jedného z najznámejších predstaviteľov slovenskej modernej poézie. Jeho texty sú citlivým vnímaním sveta, náhľadmi do duše človeka, otázkami, ktoré sa zaoberajú morálnymi hodnotami, krásou, svetskou a božskou láskou. Rúfus v nich hľadá ľudskosť a pravdu.